„Pocházím z rodiny s renesančním přístupem ke vzdělání. V generaci máme takřka všichni alespoň rozpracovaný doktorát. Generace nazpět zahrnují jak lékaře, tak soustružníky. Vědu však dělám pouze já,“ upřesňuje Širl.
Nyní se ve startupu Bene Meat Technologies v laboratorních podmínkách snaží najít ekonomicky výhodný způsob, jak kultivovat maso. „Maso z Petriho misky“ by jednou mohlo podle něho vyřešit hladomor ve světě.
Jíte maso, nebo jste vegetarián?
Jsem typický homo sapiens. Tedy všežravec. Jím i maso, jím rostliny. Jsem schopen konzumovat i náhražky masa založené na rostlinách. Ale zároveň si umím vychutnat i dobrý argentinský steak. Na kultivaci masa nepracuji proto, že bych si myslel, že maso jíst je špatné.
Proč se na to ptám? Patří mezi vaše povinnosti i degustace kultivovaného masa?
Někdy v budoucnu určitě patřit bude. Abych to trochu vymezil, startup Bene Meat Technologies zatím není tak daleko, abychom produkovali finální produkt. A na světě je jen velice málo firem, které mají alespoň předběžnou vizi výsledného produktu. Můžeme se bavit o předváděčce z roku 2013, kdy se ochutnával jeden hamburger z kultivovaného masa. Nicméně cena tohoto hamburgru byla 300 tisíc dolarů. Takže ano, mohli bychom si ve firmě dělat ochutnávkové odpoledne, ale bylo by to velice drahé odpoledne.
Jaký největší kus masa jste tedy kultivovali?
Jsme ve fázi, kdy se snažíme buňky, z nichž bude maso, kultivovat. Pohybujeme se v řádu gramů. Ale snažíme se, abychom množství mohli jednou počítat na kilogramy, posléze desítky kilogramů. Nehrajeme si už s jednotlivými buňkami, ale snažíme se pohybovat ve větším měřítku. Primárně nám zatím nejde o co největší produkci, ale o zvládnutí procesu. Pochopit, jak budeme moct maso kultivovat ve velkém.
Na steak z kultivovaného masa si počkáme. Jak dlouho?
Odhad je, že někdo do tří až čtyř let zvládne ten proces natolik optimalizovat, že se mu vyplatí finální produkt dát na trh za smysluplnou cenu, ve smysluplné kvalitě a hlavně ve smysluplném množství. Jak už jsem zmínil, v roce 2013 se ukázalo, že technologie existuje. V posledních letech se řeší, kdo proces zvládne nejefektivněji a nejlevněji. Aby kultivované maso bylo schopné konkurovat tradičnímu.
Umělé masoPěstované hovězí maso vyvíjí více firem na světě. První umělý hovězí hamburger vyrobila nizozemská firma Mosa Meats. Stál ovšem 330 tisíc dolarů a maso na něj vážilo 450 gramů. Izraelská společnost Aleph Farms vytvořila v roce 2018 i první umělý steak. Přezdívá mu „3D steak“. Do firem, které chtějí vyrábět umělé kultivované maso, investoval i Bill Gates z Microsoftu. V Česku je firma Bene Meat Technologies zatím jediná, která řeší podobné projekty. |
Myslíte, že byste to mohli být vy?
Jsme o tom přesvědčeni. V Čechách je jeden startup. Globálně existuje pět šest větších firem, které na tom pracují, a dalších 30 až 40 menších. Ten, kdo to zvládne první, bude mít výrazný technologický náskok a na trhu získá dominantní postavení. Nyní je to tedy spíš závod, kdo to stihne nejrychleji. Věříme, že uspějeme.
Zmínil jste, že vás k této vědecké práci nepřivedla vegetariánská ideologie. Máte představu, jak se na to dívají vegetariáni?
Mezi mými kamarády, kteří jsou vegetariáni, budí nápad spíš nadšení. Vegetariánství je vedené ne čistě výživovými aspekty, ale spíš tím, že konzumace masa ve standardním množství je zbytečně nadužívaná. Ale žiju spíš v sociální bublině vědecky orientovaných lidí, kteří si uvědomují všechny aspekty.
A nějaké globální průzkumy trhu, jestli tuto technologii přivítá vegetarián či masožravec? To je spíš dané tím, jak konkrétní člověk vnímá moderní možnosti stravování. Jde nám i o využití volné díry na trhu. Už teď je možné vytvořit smysluplnou náhražku masa z rostlinných proteinů. A my se snažíme udělat totéž, jen ne s rostlinnými, ale se živočišnými proteiny. Nepotřebujeme krávu se vším všudy. Nám stačí vypěstovat si tu svíčkovou.
Až jednou bude kultivované maso běžně k mání, pozná strávník rozdíl mezi svíčkovou z krávy a tou z Petriho misky?
Začnu zeširoka. Záleží na tom, o co bude zájem. My využíváme některé postupy, které využívá medicína například při transplantacích. Pokud se zaměříme na tvorbu nějakého konkrétního svalu, věřím tomu, že po nějaké době budeme schopni vytvořit ho tak, že konzument nerozezná rozdíl mezi masem ze živé krávy a uměle kultivovaným. To je ideální stav, k němuž je ještě daleko. V první fázi se cílí na to kultivovat něco, co připomíná mleté maso, takže produktem bude určitě burger.
Má, nebo bude mít kultivované maso i nějaké výhody?
Jednoznačně bezpečnost. Známe proteinové složení, pohyb hladiny růstových hormonů, což může vést k bezpečnějšímu jídlu. U tradičních živočišných produkcí musí být předporážková i poporážková veterinární kontrola.
Takže by vaše maso mohlo vyřešit otázku hladu ve světě?
Jasně, záchrana světa je to, co nás pohání. Když si dáváme ráno kávu, říkáme si, že svět zachraňujeme (smích). Netvrdím, že čistě kultivované maso bude jedinou klíčovou surovinou, která nakrmí svět. Velice pravděpodobně to bude v kombinaci s rostlinným proteinem. Hlavní výhoda kultivovaného masa je jeho dostupnost. Jsou místa na světě, kde nelze chovat tisícihlavé stádo krav.
