Středa 21. října 2020, svátek má Brigita
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 21. října 2020 Brigita

Autor vrátil díky knize do Chaloupek lidi, kteří odtud museli odejít

  10:10
Atmosféra zaniklé obce Chaloupky v Krušných horách zapůsobila na Štěpána Javůrka tak silně, že napsal příběh o tamních Češích a Němcích před rokem 1945. Jde o jeho prvotinu.

Štěpán Javůrek, autor knihy Chaloupky. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Zatímco ještě na začátku 20. století stálo v Chaloupkách více než 80 domů, dnes už zbyla jen některá torza. Údolí, kterým protéká řeka Rolava, se postupně zcela vylidnilo po odsunu původního obyvatelstva po roce 1945. Štěpán Javůrek toto místo poprvé navštívil před šesti lety, kdy se přestěhoval do Karlovarského kraje z Chomutova.

„Přátelé z Příbrami mě tam vzali na cyklovýlet. Do té doby jsem o Chaloupkách nevěděl,“ říká. Nyní o životě v zaniklé obci i nedalekém Jelení vydává knihu nazvanou Chaloupky.

Štěpán Javůrek

  • narodil se v Ústí nad Labem, ihned po narození se s rodiči přestěhoval do Chomutova, kde bydlel velkou část svého života. Od roku 2013 je obyvatelem Chodova. Domnívá se, že v něm už zřejmě i zůstane
  • po gymnáziu studoval právnickou fakultu, nakonec se oklikou dostal do zcela jiného oboru, několik let pracuje jako manažer ve strojírenství
  • je trenérem volejbalového klubu BVC Chodov, mezi jeho zájmy patří kromě sportu a poznávání Krušných hor také četba, psaní, rodina, pes a práce
  • jeho prvotina nazvaná Chaloupky je příběhem o lidech z již zaniklých obcí Chaloupky a Jelení v Krušných horách, odehrává se také ve vnitrozemí a dotýká se vztahu mezi Čechy a Němci

Jak na vás toto místo během první návštěvy zapůsobilo?
V době, kdy jsem tam jel poprvé, jsem o historii toho místa nic nevěděl. Měl jsem ale velice silný vztah ke Krušným horám jako takovým a musím říct, že už první návštěva Chaloupek mě zasáhla a první myšlenka byla zaznamenat tamní atmosféru.

V Krušných horách jsou zaniklých obcí spousty. Proč vás oslovily zrovna Chaloupky?
Na první pohled není patrné, že jde o zaniklou obec, ale atmosféra je tam opravdu silná. Začal jsem se poměrně hodně věnovat historii tohoto místa. Těžko říct, proč na mě tak zapůsobilo. Když vedle sebe postavíte dva lidi, s jedním to místo třeba nic neudělá, druhého se naopak silně dotkne. To je i můj případ.

Co vás k napsání příběhu vedlo?
Vždycky jsem toužil žít v horách a na horách. Byl to můj dávný sen. Na Chaloupky jsem se od první návštěvy často vracel. Když jsem tam seděl, hodně jsem přemýšlel o tom, jak tam lidé žili a jak je muselo bolet, když museli odejít, protože je to nádherné místo, právě tam bych si představoval žít. Hodně se tak do děje příběhu promítl i můj vztah k horám.

Jaký tam byl podle vás život?
Pro mě jsou ta místa fascinující, a to nemluvím jen o Chaloupkách, ale o Krušných horách vůbec. Ti lidé do nich přicházeli za prosperitou v dobách, kdy se v okolí nalézala bohatá ložiska různých rud a kovů. Prosperita však trvala jen desítky let, ale lidé si k tomuto místu museli utvořit silný vztah, protože zůstali. Neodešli, když už obživa nebyla, přitom nejsnazší by bylo přesunout se o kus dál a začít živobytí jinde. Oni to ale neudělali, museli k tomu mít nesmírně silný motiv a museli ta místa opravdu milovat.

Původně jste příběh nechtěl vydávat. Proč jste nakonec změnil názor?
Psal jsem ho pro svoji radost a pro sebe. Během psaní jsem se sžil s postavami, které jsem svou fantazií v knížce zhmotnil, a nakonec jsem se rozhodl, že vydám pár kusů proto, abych měl něco v ruce a mohl se do knížky občas podívat. Tak vznikl nápad na pár výtisků. Když jsem ale viděl zájem lidí, kterým jsem dal přečíst úryvek, řekl jsem si, že příběh vydám a uvidíme. A tak to také dopadlo. Knihu vydávám a o tom, jaký bude její další osud, tedy zda bude, nebo nebude zajímavá, rozhodnou jenom čtenáři.

Kde vznikl předobraz vašich knižních postav?
Postavy jsou smyšlené, ale inspirované lidmi, které znám. Inspirace je buďto fyzická, anebo povahová, a když jsem psal, představoval jsem si konkrétní obličeje nebo povahy těch, kteří mě obklopují. Tímto způsobem jsem obsadil i postavy negativní podle lidí, s nimiž jsem neměl v životě úplně šťastná setkání. Skutečná jsou příjmení lidí. Ti v Chaloupkách skutečně žili. Důvodem, proč jsem je použil, je to, že jsem je chtěl alespoň knižně vrátit do míst, z nichž museli odejít. Důležité ale je, že se příjmení neshodují s charakterovými vlastnostmi nositelů, protože jsem ty lidi neznal. Možná bude mít v knize negativní vlastnosti někdo, kdo byl veskrze pozitivní a hodný člověk, ale to už jsem ovlivnit nemohl.

Kde jste skutečná příjmení vypátral?
Bylo to velice jednoduché, protože na internetu existuje stránek dost. Především potomci původních německých obyvatel se historii celkem věnují a dá se to nalézt poměrně snadno.

V knize popisujete také vztahy mezi Čechy a Němci s tím, že se snažíte nikomu nestranit. Proč je to podle vás důležité?
Určitě nemám právo nikoho soudit a už vůbec to nebylo ambicí knihy. Ti lidé měli společnou jednu věc a tou byla podle mě láska k horám a místům, kde žili. Snažil jsem se věnovat příběhu, protože si myslím, že historie běžela okolo normálních lidí. Samozřejmě je ovlivňovala, ale jádrem knížky je právě jejich obyčejný život.

Je právě tím, co by měl příběh čtenářům ukázat?
Je to tak. Já ale ani nechci nic ukazovat a radit, byl bych rád, kdyby knížka potěšila a pohladila ty, kteří ji budou číst. Hlavním úmyslem je připomenout obyvatele a poklonit se jim, a to společně s příběhem, který zažívali v překotné době. Nedržím se striktně toho, že všechno muselo být doslovně tak, jak bylo. Pořád nechávám prostor pro fantazii každého, kdo bude knížku číst.

Podobné téma si vybral i Zdeněk Šmíd v Cejchu. Nemyslíte, že by vaši knihu mohli lidé s Cejchem srovnávat?
Já se toho bojím, protože Cejch je nádherná knížka, úžasná literatura. Pan Šmíd je básník, spisovatel, umělec a já píšu do šuplíku pro radost a rozhodně nemám ambici se s ním porovnávat. To bych byl spíš rád, aby ani nikdo nedělal. Nejspíš se tomu ale u některých nevyhnu. Myslím ale, že po přečtení hodně lidí uvidí, že to není stejná knížka.

Budete v psaní po vaší prvotině pokračovat?
Do šuplíku píšu už dlouho a o tom, jestli kniha Chaloupky bude poslední, kterou vydám, rozhodnou lidé. Momentálně mám rozepsanou další knihu, kterou bych chtěl dokončit příští rok. Nebude úplně o životě před rokem 1945, motivem budou Krušné hory, o kterých mě baví psát, takže děj se v nich zase bude odehrávat. Svým psaním se nechci nikomu vnucovat. Jestliže reakce budou takové, že mé psaní bude někoho zajímat, tak ji vydám. A pokud takové nebudou, rád si budu psát dál do šuplíku.

Kde bude k dostání vaše prvotina?
Křest knihy bude 19. září v 17 hodin v Galerii U Vavřince v Chodově, takže tam bude určitě k dostání a rád se tam potkám se všemi, kdo ji budou chtít číst. Druhý křest bude v Chomutově, odkud pocházím a mám tam spoustu přátel. Hned po křtu bude možné sehnat knížku v e-shopu na internetu a můj plán je, že bych s ní chtěl objet místa v Karlovarském, případně Ústeckém kraji, prezentovat ji a zároveň ji dát do oběhu. Dnes už vím, že určitě se bude prodávat v knihkupectví v Chomutově, v Kadani a dalších místech. Pokud o ni bude zájem, budu o tom informovat prostřednictvím své profesní stránky na Facebooku, což je pro mě komunikační kanál se čtenáři.

Chtěl byste prostřednictvím prezentace knihy otevřít témata týkající se doby kolem roku 1945?
O těchto událostech se nebojím bavit a bavím se o nich rád. Závěr mé knihy týkající se odsunu Němců jsem vyjádřil na pár stránkách, což je zlomek vzhledem k tomu, jak bude kniha rozsáhlá. Je to z toho důvodu, že historických svědectví z této doby je řada a já jsem nechtěl popisovat utrpení víc, než je nutné. Ve stejném duchu se o těchto věcech i bavím. Myslím si, že by lidé před těmito věcmi neměli zavírat oči, zvlášť v dnešní době, kdy v Evropě do určité míry existuje paralela s tím, co se dělo v Evropě ve třicátých letech minulého století. Na druhou stranu ale nechci otevírat diskusi o násilí a zlobě, spíše věci připomínat a debatovat o nich.

Autor:
  • Nejčtenější

Když třísknou telefonem, voláme znovu. Studentky pomáhají hygieně

Dvacet budoucích sestřiček vypomáhá tam, kde je jich teď zapotřebí nejvíc. Jednou z nich budou diplomované dětské...

Lidi ovlivňuje internet, teď kvůli covidu shánějí vitamin D, říká lékárnice

Premium Lidé si v druhé vlně epidemie nemoci covid-19 dělají zásoby léků, které dlouhodobě užívají. Bojí se, co bude dál. Jsou...

Řidič se zákazem přijel k výslechu autem, zaparkoval na místě pro policii

Na další problémy s policií si vlastní chybou zadělal muž z Karlovarska. K výslechu přijel autem, přestože má zákaz...

Začíná nám chybět personál i postele, hlásí nemocnice v Karlovarském kraji

Dvě největší nemocnice v Karlovarském kraji, karlovarská a chebská, už mají téměř naplněnou kapacitu pro intenzivní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Třinečtí hokejisté trénují v Polsku, další kluby za hranice pokukují

Hokejisté extraligového Třince začali po zákazu přípravy ve vnitřních prostorách trénovat v zahraničí, využili výhodné...

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...

  • Další z rubriky

Chebská studentka se kvůli pandemii učí čínštinu online přes půl světa

Když se po skončení středoškolských studií na gymnáziu Lenka Ištvaníková z Chebu rozhlížela po světě a zvažovala kam...

Oslovila mě směs tajemna, víry a přírody, říká zachránce poutního místa

Zkusíme to. Takové rozhodnutí stálo před lety za oživením Skoků u Žlutic, které v minulosti prosluly jako poutní místo....

Kříž opět zdobí věžičku chrámové lodi, svěcení se odehrálo přímo na střeše

Přímo na střeše pravoslavného chrámu sv. Olgy ve Františkových Lázních vysvětil duchovní správce svatostánku, otec Vít...

Covid uzavřel památky, ani rekordní léto nedokáže mnohde pokrýt ztrátu

Opatření proti koronaviru ovlivnila i život památek v Karlovarském kraji. Zatímco jarní a podzimní část sezony...

Cukrářka Iveta Fabešová se rozvádí. Přišla o své provozovny

Cukrářka Iveta Fabešová (36) se na sociálních sítích svým fanouškům svěřila, že se s manželem rozvádějí. Kvůli tomu...

Tvoje tvář má známý hlas bude bez Stárkové. Zkolabovala kvůli covidu-19

Show Tvoje tvář má známý hlas pokračuje už v sobotu večer sedmou epizodou. Jedna z účinkujících však v ní bude chybět....

N-word jsem měla vypustit, omluvila se z rasismu nařčená Čvančarová

Jitka Čvančarová (42) se ocitla pod palbou kritiky mnoha uživatelů sociálních sítí. Při imitování raperky Cardi B v...

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Chtěla jsem udělat něco zapovězeného, říká k pornu Tarra White

Má za sebou úspěšnou kariéru ve filmech pro dospělé, její vztahy s rodinou na Moravě však poznamenala. „Příbuzní se...