V hodině nejsou prostoje, je to opravdu fofr, říká ředitel malotřídky

  15:03aktualizováno  15:03
Malotřídky dusí inkluze. Tedy začleňování dětí, které potřebují zvláštní přístup, speciální pomůcky, jiný styl vzdělávání a leckdy se neobejdou bez pomoci asistenta. Své o tom ví ředitel malotřídky ve Staré Vodě na Chebsku Martin Vlasák.

Ředitel malotřídky ve Staré Vodě Martin Vlasák | foto: Martin Stolař, MAFRA

Tam, kde jsou malé školičky spojené s mateřinkami, se totiž navíc potýkají s problémy, které s sebou nese vzdělávání dvouletých dětí. Důvod? Nedostatek personálu.

Například do Základní a mateřské školy ve Staré Vodě docházejí dva žáci se specifickými vzdělávacími potřebami a v tamní integrované školce mají tři dvouleté děti. „Potřebovali bychom asistenta i chůvu na plný úvazek. Jenže na to nejsou peníze. A hlavně lidi,“ říká Vlasák.

Jak vlastně funguje výuka v malotřídkách?
Takové školy jsou zvláštní tím, že se v jedné třídě vzdělávají pohromadě žáci z několika ročníků. U nás konkrétně máme jedenáct dětí ve všech pěti ročnících prvního stupně základní školy. Každý, kdo někdy zkusil v takové třídě učit, mi dá za pravdu, že to klade na pedagogy obrovské nároky. Ale ta práce nás všechny ohromně baví a máme ji rádi. Také je mnohem zajímavější než ta na „velké“ škole. Devizou je, že ji mohu dělat tak, aby bavila děti i mne.

V čem je výuka jiná než na běžné škole? Jak vypadá hodina?
Je to náročné organizačně, děti musí umět pracovat samostatně. Základem je třídu rozdělit na jednotlivé ročníky. Zatímco se učitel věnuje třeba první třídě, ostatní pracují sami na předem zadaných úkolech. Využíváme počítače s výukovými programy, internet, interaktivní tabuli. V hodině nejsou prostoje, učitel je stále v zápřahu, je to opravdu fofr. Na běžných školách si třeba může při samostatné práci žáků opravit sešity, to tady neexistuje.

Proč je vzdělávání dětí se specifickými potřebami v malotřídce obtížnější než v běžných školách?
Integrované děti mají výuku přizpůsobenou svým schopnostem. Pracuje se s nimi podle individuálního vzdělávacího plánu. V podmínkách, které tady máme, to už tak komplikovanou výuku ještě ztěžuje. V podstatě to znamená, že nemáme ve třídě pět, ale šest skupin školáků. A je celkem jedno, jestli je v ročníku jedno dítě nebo pět, příprava se udělat musí, i v hodině se s nimi musí pracovat. Ale dokázali jsme se s tím vypořádat. Jenže kromě toho také ohromně narostla administrativa. Takže musíme dělat spoustu práce, která nás od práce s dětmi odvádí. Na každého takového školáka vedeme samostatný výkaz a samozřejmě je nutné mu vypracovat vzdělávací plán „na míru“.

Pomohl by asistent?
Rozhodně. Ušetřilo by to čas. Co se týče výuky, vystudoval jsem speciální pedagogiku a mám sedmiletou praxi na speciální škole. Takže vím, jak postupovat. Ale ten čas, ten chybí. Jenže v situaci, kdy máme ve třídě jedenáct dětí, i když v pěti ročnících, nemáme na asistenta peníze. Ale i kdybychom je měli, tady na vsi žádného neseženeme. Obávám se, že kvůli čtyřem hodinám sem nikdo jezdit nebude.

V letošním roce jste do školky přijali i tři dvouleté děti. Proč?
Dětí je málo, potřebovali jsme naplnit stavy. Jinak bychom kvůli nedostatečnému počtu zapsaných dětí museli žádat o výjimku. Navíc se nám podařilo z evropských fondů získat peníze na poloviční úvazek chůvy. Nyní tak máme ve školce čtrnáct dětí, z toho jsou tři dvouleté.

Jenže to přineslo i komplikace. Jaké?
Museli jsme úplně změnit celý školní systém. Učitelka je v mateřské škole od 8 do 14 hodin. Na čtyři hodiny jí pomáhá chůva. Ve zbývajícím čase si musí poradit sama. A to je velmi náročné, zejména při jídle, nebo pokud třeba dítě nestihne dojít na toaletu a stane se mu „nehoda“. Přitom má ve třídě i předškoláky, které musí připravit na školu. Odpoledne školku přebírá naše paní učitelka, která dopoledne učí a odpoledne až do 15:30 vede družinu. Ta se tak najednou stará třeba o patnáct dětí ve věku od dvou do jedenácti let. Sice jí na hodinu přijde opět pomoci chůva, ale tak nesourodou skupinu dětí je těžké zabavit, natož jim připravit nějaký program. Navíc je u těch dvouletých dětí obrovským problémem bezpečnost. Nejde je prostě spustit z očí.

Jak to bude v příštím roce?
To bohužel v současné chvíli nevím. Peníze na chůvu zřejmě mít nebudeme, ale děti bychom potřebovali. Každoročně, a to už zde pracuji 15 let, bojujeme o přežití. O to, abychom splnili alespoň minimální počet dětí ve třídě. Jinak hrozí, že budeme muset žádat o výjimku a peníze na dofinancování platu učitelů budou muset jít z obecního rozpočtu. V krajním případě by se také mohlo stát, že zde škola skončí. Jenže, jak to vypadá, bez pomoci dalšího zaměstnance to nepůjde. Když to řeknu jednoduše, pokud stát nastaví pravidla, měl by také zajistit jejich plnění personálně a finančně.

Nejčtenější

Zdraví lidé mohou jíst fastfood i paleo a obojí přežijí, říká lékař

Ve volném čase primář interního oddělení Nemocnice Ostrov Václav Pospíšil rád...

Primář interního oddělení ostrovské nemocnice Václav Pospíšil je členem výboru odborné Společnosti klinické výživy a...

Mladík se málem utopil ve vaně, policisté vyrazili dveře a oživili ho

Mladíka, který se málem utopil ve vaně, zachránila policejní hlídka z obvodního...

Pořádnou dávku štěstí měl třiadvacetiletý mladík, který se v jednom z karlovarských bytů nešťastnou náhodou málem...

Hledá se muž s klíčenkou. Hrál si s mobilem a nechal v bankomatu peníze

Policie hledá muže, který se při výběru z bankomatu věnoval mobilu a zapomněl...

Neobvyklou pátrací výzvu zveřejnila sokolovská policie. Nehledá pachatele ani svědky, ale neopatrného muže, který...

Ani jednoho jsem se nedotkl, tvrdí osmdesátník viněný z osahávání školáků

Za znásilnění a pohlavní zneužití dětí hrozí muži z Chebska až dvanáct let...

S obžalobou ze znásilnění a pohlavního zneužití školáků stanul u Krajského soudu v Plzni dvaaosmdesátiletý muž z...

Násilníci na ulici přepadávali lidi a chtěli peníze, jednoho muže zbili

Ilustrační snímek

Policisté chytili dvojici lupičů, kteří na Karlovarsku přepadávali lidi na ulici a chtěli po nich peníze. K dopadení...

Další z rubriky

Do Karlovarského kraje se vrací institut lázeňství a balneologie

Turisté navštěvují Karlovy Vary i kvůli léčivým pramenům.

Přibližně od podzimu začne v Karlovarském kraji fungovat nový Institut lázeňství a balneologie, který bude krajskou...

Masa tajícího sněhu strhla lešení ze střechy kostela v Božím Daru

Sníh ze střechy kostela svaté Anny na Božím Daru strhl lešení.

S dalšími komplikacemi se kvůli počasí potýkají na Božím Daru. Masa sněhu, která se uvolnila při oteplení, strhla o...

Kraj a ČVUT chystají podpis smlouvy o zřízení dopravní fakulty ve Varech

Ilustrační snímek

Smlouva mezi Karlovarským krajem a ČVUT o příchodu dopravní fakulty je před podpisem. Pokud projde únorovým...

Najdete na iDNES.cz