Právě v nich se stal Petr Kropp ředitelem nové Kanceláře architekta města. Dohlížet tady bude na urbanismus či třeba architektonickou kvalitu staveb.
„Mám to štěstí, že Holandsko úplně neopouštím. Dostal jsem k němu ještě Karlovy Vary. Vše se navzájem doplňuje a tato situace mi de facto rozšířila působnost,“ říká.
Karlovy Vary jste dobře poznal už na přelomu 70. a 80. let, kdy jste v nich studoval průmyslovou školu. Jak na vás tehdy město působilo?
Z pohledu patnáctiletého kluka, který neměl ponětí o architektuře a urbanismu, to bylo velice živé město. Jako student jsem bydlel vlastně v prominentní ulici, a to v Zahradní, kde jsme měli internáty. Tehdy se ještě bydlelo i v lázeňské čtvrti, kde jsem měl mnoho spolužáků a kamarádů, pohybovali jsme se i druhým směrem, protože škola stojí v Rybářích. Město jsem vnímal jako jeden celek, dnes je to jinak.
Jak se změnilo?
Dnes vidím Karlovy Vary jako velmi fragmentované město.
Petr Kropp
|
Čím je to způsobené?
Lázeňskou část vnímám jako místo, kde se nebydlí. Jsou to lázně, turistická destinace, ale chybí tam běžný městský život. Když jsem procházel touto částí, překvapilo mě, kolik tam bylo lidí. Většinou to ale byli ti, o kterých víte, že pozítří už budou zase pryč – tedy turisté. V době mých studií to byli lázeňští hosté, kteří se sem jezdili léčit minimálně na tři nebo čtyři týdny. Člověk je tu kolikrát potkával i opakovaně. Ty tváře k městu také patřily.
Máte nějaký nápad, jak opět propojit části města?
To je jeden z mých prvořadých úkolů. Nejprve musím prostudovat a vyhodnotit situaci, pak vyvodím závěry. Nedělám si iluze, že je to otázka na rok. Vypracovat koncept, jak dostat obyvatele zpět do města, je dlouhodobý záměr a smysl naší kanceláře.
V případě lázeňské části Karlových Varů se na přelomu roku hodně diskutovalo o Vřídelní kolonádě, tedy jejím zbourání a nahrazení litinovou replikou z konce 19. století. Myslíte, že je to správná cesta?
O iniciativě jsem slyšel, ale ty důvody znám zatím pouze povrchně. V principu si však myslím, že žijeme v době, která je velice odlišná od té, kdy litinová kolonáda vznikla. Myslím si, že bychom měli hledat obraz, materiál a způsob, které jsou příznačné pro soudobou situaci.
Kancelář má připravit architektonickou soutěž na novou kolonádu. Jak dlouho to bude trvat?
Vypsání soutěže je otázka půl roku, věc je ale komplikovanější. Pro její úspěch je velice důležité zadání a jeho vypracování musí být v této situaci velmi důsledné. Jinak by soutěž nesplnila daný úmysl. Myslím, že ukáže až čas, jak dlouho bude vypracování zadaní trvat. Kancelář architekta města nemůže hledat řešení pouze pro jednotlivý objekt, ale pro celé jeho širší okolí. Lázeňská čtvrť je relativně stabilizované území a zadání musí řešit nejen stavbu na povrchu, ale i jeho podzemní část, sousední takzvaný kamenolom a také území na druhé straně řeky. Aspektů je hodně, proto je třeba dlouhodobá příprava.
Další pamětihodností z lázeňské části je státní hotel Thermal, který čeká rekonstrukce. O co byste se v případě jeho opravy přimlouval?
Město sice není vlastníkem Thermalu, ale myslím, že je to pro něj vedle Vřídelní kolonády velice významná stavba. Přestože vznikla v době, na kterou se možná dnes díváme trochu skrz prsty, Thermal a i Vřídelní kolonáda jsou ukázkou velice kvalitní architektury své doby. Je škoda, že právě špatnými rozhodnutími o využití Thermalu se jeho architektura znehodnotila. Z urbanistického pohledu není jeho prostranství dobře funkční, nefunguje celá parkovací zóna a tak dále. Thermal jako komplex s bazénem má veliký potenciál, aby byl zase přínosem pro město, jako jsem to vnímal v 70. letech. Myslím, že je důležité, aby město se státem našly v jeho případě shodu.
Autory Thermalu jsou manželé Machoninovi. Od jejich vnučky Marie Kordovské vím, že opravy s paní architektkou Machoninovou nikdo nekonzultoval. Je to podle vás velká chyba?
Ano. A myslím si, že máme velké štěstí, že se paní architektky Machoninové můžeme stále zeptat. Možná bude i můj úkol, abych s ní navázal kontakt. Velice by mě zajímalo, proč jsou některé její záměry takové, jaké jsou a jakým způsobem se dnes na návrh dívá. Ze svého odborného pohledu se mohu pouze domnívat, neznám ale detaily.
Jedním z velkých připravovaných děl poslední doby je v Karlových Varech integrovaný dopravní terminál ve Varšavské ulici. Co jeho studii říkáte?
Zatím jsem se s ní seznámil velice povrchně, ale myslím, že dokazuje, že dopravní terminál v této části města má svoje úskalí. Čeká nás úkol, abychom vyřešili koncepci dopravy v Karlových Varech a k tomu je zapotřebí plán udržitelné městské mobility a dopravní generel. Má naznačit cestu, jakým způsobem řešit veřejnou i soukromou dopravu, tedy autobusy, auta, ale i třeba strukturu parkování. Karlovy Vary mají jednu obrovskou výhodu. Jsou městem krátkých vzdáleností a jsem překvapen, kolik se tady používá aut. Domnívám se, že jde o důsledek trendu 90. let, tedy že se bydlí spíše v okolí města a je otázka, jestli najdeme řešení. Nemyslím, že bychom měli auta zcela vyhnat z města, ale omezit je a podporovat hlavně veřejnou dopravu, její kvalitu a komfort. Pak je i další otázka, zda by terminál nemohl být podstatně menší a třeba i na jiném místě.
Teď se bavíme o obchodně správním centru města. Jak se k tomuto území chovat, existuje nějaký trend?
I v zahraničí vnímám trend nedělat obchodní, bytové a kulturní enklávy, ale funkce mísit. Proto si myslím, že obchodně správní centrum je i trochu mylný výraz, spíš by se mělo říkat centrum města, kde nejsou jen úřady, ale i se tam bydlí, nakupuje, kde je kultura, nějaké volnočasové aktivity. Velkou roli samozřejmě hrají veřejné prostory. Ulice není jen silnice, ale i prostor, který lze atraktivně využívat.
Obyvatelé Karlových Varů z řad architektů či stavařů v minulosti město kritizovali, že nemá vizi. Vy ji chcete přinést, je právě toto ona vize?
Je to jedna z částí. Vnímám ji spíš v tom střednědobém či dlouhodobém výhledu, je to 20 až 25 let. V té vizi není jen prostorové řešení, ale vůbec koncept města strategického rozvoje, tedy čím chtějí Karlovy Vary být. Zda pouze lázeňským městem, anebo také správním městem celého kraje, k čemuž je potřeba více funkcí. Myslím si, že mají potenciál být přívětivým městem pro život i návštěvníky.
Zvláštností Karlových Varů je, že jde o lázně a ještě krajské město. Je i tohle oblast, na které by měly zapracovat, tedy být více krajským městem?
Určitě. Měly by v obrazu města hrát i roli správního centra kraje a musím říct, že jsem byl nemile překvapen, když jsem zjistil, že krajské instituce jsou naprosto mimo centrum. Všechny by měly být v něm a o to bychom se měli do budoucna pokusit.
Už jste zmínil jednu výhodu, že se jedná o město krátkých vzdáleností. Jaké jsou další výhody a naopak jaké nevýhody vidíte?
Výhodu vidím ještě v jedné důležité věci, a to je bezpečnost. V dnešní situaci hraje velkou roli, je to jedna ze základních potřeb člověka a tady ji nachází. Další velkou výhodou je i rostlá struktura, která se po staletí nějakým způsobem vyvinula a vyzařuje hodnoty, na kterých se dá dál stavět. Fantastickou věcí je také propojení přírodních hodnot s městskou infrastrukturou. Nevýhodou je hlavně neupravenost, někdy i skoro zaprášenost, která by stála za to oprášit.
S čím to souvisí?
Vnímám zde určitý pesimismus. V Holandsku je to naopak optimismus. Myslím, že je to důsledek toho, že Holanďané žijí kvůli nadmořské výšce pořád v uvozovkách pod vodou. Kdyby jim chyběl optimismus, že se vodě ubrání, ta země by už dávno neexistovala. V Karlových Varech je taková určitá poškrábaná identita.
