Dá se spočítat, kolik akcí jste za tři dekády uspořádal?
Docela těžko, ale pokusím se. S výjimkou let 2020 a 2021 jsem pořádal průměrně 50 akcí za rok. Ale buďme při zemi, a řekněme 30. I tak se za ta léta dostaneme k číslu kolem tisícovky.
Jaké byly vaše úplné začátky?
Už někdy v roce 1983 jsem pořádal různé, víceméně kamarádské srazy, kterých se účastnilo kolem šedesátky lidí z celé republiky. Na nich jsem se učil, jak oslovovat lidi, akci propagovat nebo technicky zajistit, ale to určitě nebyl kalkul pořádat v budoucnu akce, jelikož to v té době nešlo (smích). První větší akcí, kterou jsem pořádal po roce 1989, byl koncert kapely Katapult. Bylo v tom hodně obav, jestli neprodělám. A to se bavím o době, kdy byl honorář kapely 25 tisíc korun. Dnes jsou to statisíce.
Ty obavy stále ještě máte?
Asi nade mnou stojí všichni svatí, ale zatím to vždy nějak dopadlo. Je to o tom nemít velká očekávání. Spíš počítat s nulou, tedy že si na sebe akce aspoň vydělá, jak se říká „na kávu“, než s představou zbohatnout za jednu noc (smích).
Kdy jste si řekl, že budete profesionálním promotérem?
Ten zlom přišel přesně 10. února 1992, kdy jsem si vzal do nájmu sokolovnu v Toužimi. Byla to srdeční záležitost. Jako kluci jsme tam chodili na koncerty v té době pořádané SSM, třeba na Jirku Schelingera nebo Turbo nebo jen tak zapařit na zábavu.
Už v té době jste ale pořádal koncerty i na jiných místech. Vzpomenete si na nějaký?
Někdy v roce 1994 nebo 95 jsem dělal koncert Pražského výběru v karlovarském Thermalu. Tenkrát mě dostali moderátoři Evropy 2 Miloš Pokorný s Romanem Ondráčkem. V den koncertu mi zavolali, že někdo z kapely onemocněl a vystoupení se ruší. Bylo to někdy brzy ráno, já byl rozespalý, takže mi nejdřív nedošlo, že je to fór. To mi začalo šrotovat hlavou, co budu dělat. Sál vyprodaný... Teprve po chvíli mi došlo, že mě kluci pěkně načapali. Akce probíhaly dál v Nejdku, Lokti, Sokolově i dalších městech, a to i mimo region.
Dnes už jsou na seznamu kapel, jejichž koncerty pořádáte, i zvučná zahraniční jména. Jak jste k tomu dospěl?
Český rybníček není nekonečný. Někdy v letech 2005 až 2006 jsme se proto začali poohlížet i po zahraničních interpretech. Bylo to v době, kdy jsem se v branži už naučil chodit. Našel jsem si dlouhodobé sponzory, s jejichž pomocí jsem si mohl na takové koncerty troufnout. Se zahraničními kapelami ale jdete do většího rizika. Na jejich vystoupeních můžete hodně vydělat, ale také hodně tratit. Když jsem 23. června 2008 dělal první koncert Jethro Tull, byla to trefa do černého. Lístky do loketského amfiteátru byly za chvíli vyprodané a já byl na vrcholu blaha.
Byla nějaká akce, která vás v tomto ohledu vrátila zpátky na zem?
Shodou okolností to bylo jen pár dní po úspěšném koncertu Jethro Tull. Na stadionu AC Start v Karlových Varech jsem 19. července 2008 dělal koncert Whitesnake. Byl to neskutečný propad, lidi nepřišli. A svým výkonem mě tehdy zklamal i frontman kapely David Coverdale, kterého jsem obdivoval. Byl to takový vztyčený prst. Akce se nedají dělat jen srdcem, ale hlavně hlavou. K tomuto propadáku mám ale ještě jednu vzpomínku. Krátce před koncertem mi volal manžel Marie Rottrové s tím, že by zpěvačka ráda přijela. Výborně jsme si spolu popovídali a ona mi dokázala při tom finančním debaklu zvednout náladu.
O hudebních hvězdách se říká, že mají na organizátory koncertů mnohdy velice specifické požadavky. Setkal jste se s tím?
Pochopitelně. Například právě David Coverdale chtěl ubytování v jednom z nejlepších, a tedy i nejdražších hotelů v Praze. V šatně pak musel mít k dispozici speciální značku japonského piva. Anebo třeba němečtí Scooter. Ti měli mít v šatně speciální koberec, svícny se svíčkami i velkou aparaturu, kterou by možná dokázali ozvučit i koncert. Navíc zpěvák dostal při vystoupení chuť na burger, ale v té hodině už restaurace nevaří. Pro ten jsme museli jet z Lokte do Karlových Varů do Zeyrovky. Naštěstí to byl koncert v období MFF, kdy večerní život tepe déle. Co se cateringu týká, asi nejhonosnější ho měli The Offspring. Přišel zhruba na sto tisíc korun.
Byl nějaký požadavek, který jste splnit nedokázal?
Ani ne. Ale například koncert Sandry jsem odvolal kvůli tomu, že své požadavky den za dnem stupňovala.
Poslední dva roky pořadatelům kulturních akcí příliš nepřály. Odrazilo se to nějak ve vaší práci?
Víc jsem začal spolupracovat s regionálními kapelami. Ve spolupráci s Irskou tak letos chystáme u KV Areny nový festival Rock Heart KV, kdy bude jedna stage vyhrazená právě regionálním muzikantům. Ty se snažím přimět k tomu, aby se na pořádání podobných akcí aktivně podíleli.
Nadělíte fanouškům ke třicetinám nějaký bonbonek?
Hlavním lákadlem budou jediná dvě letošní vystoupení kapely Jethro Tull v České republice. První se uskuteční 2. července v Mikulově, druhé pak o dva dny později v loketském amfiteátru. Zajímavé bude i promítání filmu Rok ďábla, ke kterému 8. července v amfiteátru naživo zahraje Čechomor. A pak to budou tradiční akce na sokolovském koupališti Michal a v Zámeckém parku v Ostrově. Vystoupí na nich Mig 21, No Name, Mňága a Žďorp či Wohnout. V létě budou i stálé akce Divokej Bill, Kryštof, Tři Sestry nebo Shakespearovské slavnosti v Lokti.
