„Je to už takový můj koníček,“ říká muž, který jinak pracuje jako řidič. Na prodej vánočních kaprů si bere dovolenou.
Jaký byl letos zájem?
Zpočátku to vypadalo tragicky, ale postupně se to zlepšovalo.
Kolik kaprů jste tedy prodal?
Do 22. prosince asi metrák za den. Prodávat budu do Štědrého dne.
A kdybyste měl prodeje srovnat s předcházejícími lety?
Je to slabší. Když to srovnám s loňským rokem, tak možná o metrák. Jde to dolů. Těžko říct, jestli to je naším stanovištěm v centru města, když kapry prodávají i u velkých obchoďáků. Prodejci tam mají výhodu, že tam zákazníci jsou stále. Do centra už skoro nikdo nechodí.
Takže to vypadá na trend. Co jej podle vás způsobuje?
Možná je to tím, že staří lidé odcházejí a mladí mají jiný styl Vánoc. Často si například místo kapra kupují lososa. Prodej se prostě a jednoduše snižuje. Stálí zákazníci už nechodí. Jak říkám, hodně jich nakupuje u velkých obchodních domů.
Zmínil jste lososa. Stává se vám, že se zákazníci ptají i na jiné ryby než na tradičního kapra? Třeba na lína či amura?
Na líny se lidi neptají vůbec. Na amura sem tam někdo. Hodně Rusové. Já ale prodávám pouze kapry. V minulosti jsem ale zkoušel amury i pstruhy. Nedopadlo to úplně ideálně.
Přesto přese všechno prodáváte kapry už hezkou řádku let. Hlavně kvůli výdělku nebo jako koníček?
Až tak slušný kšeft to už není. Je to takové... Prostě nevím, co bych touto dobou dělal. Takže se v podstatě dá říct, že je to můj koníček. Už pěkných pár let říkám, že další Vánoce už tady nebudu, že je to naposledy. Člověk je zmrzlej, zničenej... A stejně přijedu znovu.
I příští rok?
Letos jsem si musel nechat překontrolovat váhu, což taky stojí nějaké peníze, takže příští rok ano. Hlavně jestli bude sloužit zdravíčko. Ráno v mrazech je to záhul.
