"Přetaví ocel ve špičkové nože" hm hm.

Většinou, co jsem měl možnost se na internetu v diskuzích trochu dotknout komunity nožířů, se jedná o zakoupení té správné nožířské oceli v plátovém polotovaru v nějaké prodejně lepšího hutního materiálu, černého nebo dnes už hodně nerezového , a potom o vyříznutí, vybroušení a i trochu překování do příslušného tvaru čepele. Ono některé oceli používané na čepele nožů nejde ani kovat, respektive vyklepávat ostří podobně jako se to dělá třeba na kosách nebo starých nožích.

Výjimkou je pouze ta damascénská čepel, ta se přímo vyrábí. Jinak se zřejmě nic běžného v oblasti nožů přímo netaví a nevyrábí.

Pokud se nejedná o exotické a současně chudé krajiny, kde jednak ještě běžně existuje všelijaká kovotepecká dovednost a kde občas někdo dělá nože z speciálních tvrdých ocelí vytažených ze šrotů. Slyšel jsem třeba o nožích vyráběných z nerezových klecí kuličkových ložisek, běžně se nože vyrábí třeba z listů strojních pil. A i jinak moderní výrobky, třeba nákladní, osobní auta, velké průmyslové stroje atd nabízejí z některých dílů velice tvrdou a odolnou ocel na čepele nožů.

Škoda, že dnes lidé tak málo čtou a ztrácejí tím jazykové dovednosti.

Slovo "přetavit" se běžně používá v netechnických formách, například ve výrazech jako: "přetavit něco v něco jiného," nebo i "přetavit se v někoho/něco jiného." Několik příkladů:

- Jakub své koníčky dokázal přetavit v komunikační agenturu

- Španělský kouč se leccos naučil od Josého Guardioly, už to jen přetavit v bodový zisk

- Pyrrhón ale vše dokázal přetavit do podoby filosofické školy

- Dokázal přetavit tehdy ještě ryze komunitní a akademický projekt v podnikovou softwarovou infrastrukturu

- Kariéru začal směřovat k lidové hudbě, kterou dokázal přetavit do nového hudebního stylu folk pop music a dance

Pan nožíř tak zřejmě opravu nic netaví, materiály nakupuje a dále zpracovává, jednak mechanicky, jednak tepelně, například kalením a popouštěním. A právě tak, ty polotovary, knižně napsáno: "Přetavuje v nože."

Mám pocit, že velká většina dnešních malých nožířů musí být spíš šperkaři, aby se prosadili. Ne všichni samozřejmě. Mě osobně oslovují spíš hi-tech materiály, než nějaký damašek a zkameněliny. Nebo nějaký Fin či Salvadorec, co vám vyrobí za den kudlu s výborným poměrem cena/výkon z něčeho, co je zrovna po ruce a ví, co to je zhruba za materiál. Ale to říkám proto, že je pro mě nůž spotřebák, ne tamagoči. Třeba čepel z uhlíkovky má tady ve slaném prostředí cenu jen na mačetu. Ale, samozřejmě, nejsem sběratel. Někdo zase sbírá hodinky.

mne sa zas vidia triple layered (trojitý sendvič). vonkajšie mäkší nerez, stredná vrstva z top kvalitnej (nie nehrdzavejúca) ocele.

Dovolím si pidi reklamu pro znameho, ale byvaly spoluzak dela to same pod znackou Pomahacknives, kdyby nekdo chtel mrknout. Noze delaji oba krásné!!

Dobrý kousky.

Kousek meteoritu doma mám, ale stačil by tak na "rybičku" :-))

Co je na tom noži unikátního? Takový se dá koupit všude.

tak to sa veeeeelmi mýlite. Tieto noze nemám ale mám pár japonských velmi kvalitných damascov a aj sendvice. Sú to top noze, vyskúšajte uvidíte. Ako pri všetkom platí, profi a hobby náradie je sakra rozdiel.

Proč chce pán vyrábět dýku z meteoritu? Chce-li opracovat opravdu meteorit, nemohl by z něj vyrobit něco užitečnějšího?

Zřejmě pro to, že jde o neobvyklý materiál.

Proč by měl zrovna meteorit sloužit pro něco užitečnejšího (nůž sám o sobě je ale podle mě celkem užitečný předmět)

pěkné nože, krásná ruční práce, ale je potřeba si říct ,že nejde o pravou Damascénskou ocel ( technologie výroby, která pochází z Indie, byla zapomenuta) dnešní " Damascénská " ocel nmá z tou původní společný jen vzhled

Svářkový damašek je archeologickými nálezy doložen už u starých Keltů, ve francké říši tímto způsobem vyráběli meče atd. Takže jde o způsob výroby s vlastní historií.

Nádherné nože Maxi.

Ať se daří.

Nože se netaví, ale kovají..