Letošní návštěvnická sezona řady turistických cílů začala s několikatýdenním zpožděním, a to kvůli opatřením souvisejícím s koronavirem. Podobně na tom byly i Krušné hory, které se během posledních let těší stále větší oblibě. Během léta jsou vyhledávané zejména cyklisty, bikery i pěšími turisty. „Rozjezd letní sezony byl stejně jako všude jinde kvůli koronavirové situaci letos pozvolnější,“ říká Miroslav Račko.
Kdy se situace začala vracet do normálu?
Řekl bych, že to bylo na přelomu května a června, kdy už se hory začaly plnit a život se pomalu vracel do starých a zaběhlých kolejí.
Miroslav Račko
|
Souviselo to i s otevřením hranic?
Určitě. Po otevření hranic se návštěvnost zvýšila, protože Němci jsou zvyklí sem k nám jezdit. Nicméně přibylo i českých návštěvníků.
Co k nám německé návštěvníky láká?
Co já pozoruji, tak je to převážně cykloturistika a samozřejmě sem jezdí bikeři do trailparků, protože adrenalinových jezdců je v Německu také poměrně dost, ale cykloturistika asi převažuje. Díky blízkosti hranice jezdí českoněmecké okruhy. Výrazně přibývá jezdců na elektrokolech, jak Čechů, tak Němců. Oblibě se těší taktéž skalní lezení v klasických pískovcových oblastech, jako je Tisá a Ostrov.
Jak jsou na tom Krušné hory s návštěvností nyní z pohledu horské služby?
Letní sezona je teď v podstatě v plném proudu a návštěvnost je na solidní úrovni. Z pohledu počtu zásahů se sezona už také dostává na čísla srovnatelná s předchozími sezonami.
Řada lidí z regionu před prázdninami očekávala, že tuzemští dovolenkáři budou kvůli koronaviru ve větším množství trávit léto v českých horách. Potvrdilo se to i u nás?
Řekl bych, že ano, ale na druhou stranu, co se týče Krušných hor, tak asi nejde o nějaký raketový nárůst. Ale možná by tento dotaz byl spíše pro odborníky na cestovní ruch. Z mého pohledu obsazenost je a možná to trochu souvisí i s tím, že trendem je trávit aktivní dovolené. K tomu se pobyt na horách úplně nabízí. A myslím, že letošní počasí aktivní dovolené nahrává, protože je příjemné pro jízdy na kole, pěší turistiku.
Letní prázdniny jsou nyní zhruba v polovině. Kolik výjezdů mají horští záchranáři za sebou a zvýšil se jejich počet?
Ve stávající letní sezoně máme kolem 150 výjezdů a samozřejmě s nástupem prázdnin se četnost zvyšuje. V posledních týdnech je zpravidla více zásahů, než tomu bylo v květnu a červnu.
Jaká zranění doposud horští záchranáři ošetřovali?
Jedná se o mix úplně všeho. Od obyčejných odřenin a zhmožděnin až po vážná poranění hlavy, poranění páteří, břicha a tak dále, takže škála je velmi široká. Vážnější poranění jsou především u bikerů.
Vyrovná se z pohledu vážnosti či četnosti letní sezona té zimní?
Z pohledu vážnosti asi ano, z pohledu četnosti se nevyrovná. U nás je to tak, že když bych to vzal procentuálně, tak zhruba 70 procent zásahů připadá na zimu a 30 procent na léto. Nicméně letní trend se za poslední roky zvyšuje. Když se podívám deset let zpátky, tak mohl být ten poměr mezi zimní a letní sezonou osmdesát ku dvaceti.
Na jakých stanovištích sloužíte v letní sezoně?
V letní sezoně máme stálou službou obsazeny takzvané čtyři pracovní obvody, tedy výjezdová stanoviště, a to Boží Dar a Bublava v západní části Krušných hor, ve východní části Krušných hor jsou to Klíny a Tisá. V průběhu letních prázdnin jsou pak o víkendech obsazované ještě další stanice.
Horští záchranáři v posledních týdnech hodně vyjížděli právě ke zraněným cyklistům a bikerům. O jak náročné zásahy se jedná?
Hlavně na trailech dochází i k vážným úrazům, a to někdy i na místech, která jsou velice špatně dostupná. To znamená také komplikovanější transporty z terénů, což je časově i technicky náročnější.
Je v takových případech nějaký postup, kterým se řídíte?
Základ je místopis, to znamená znát nejvhodnější přístupové cesty, práce s mapou je důležitá a zrovna tak je důležité od volajícího vytěžit co nejpodrobnější informace. Dané lokality jsou rozdělené do sekcí a právě k nim vždycky vyhledáváme nejvhodnější přístupové cesty, kam se dostaneme technikou. Tam, kam už to nejde, se s potřebným materiálem vydáváme klasicky s nosítky, rakouským vozíkem nebo jiným transportním prostředkem.
A jak je to s případným leteckým transportem zraněného bikera?
Letecký transport přímo z terénu je v případě nutnosti možný. Když jsme na místě, můžeme záchranné službě zaslat přesnou lokalizaci a konzultovat závažnost poranění. Pak je to na domluvě, jestli zraněného člověka po ošetření transportujeme vlastními prostředky k domluvenému místu předání, ať už pozemní nebo letecké záchrance, nebo v případě, že je to opravdu vážné a například kvůli šetrnosti transportu by nebylo vhodné s ním manipulovat, může zraněného letecká záchranka vyzvednout podvěsem nebo jeřábem přímo z terénu. Posádka letecké záchranky s lékařem se taktéž může v případě potřeby slanit přímo na místo události v těžko dostupném terénu.
Zrovna v minulém týdnu jsme měli pravidelné součinnostní cvičení s Leteckou záchrannou službou Armády České republiky na Božím Daru, jehož náplní byl právě transport osob z těžko přístupného terénu s využitím vrtulníku.
Mohou cyklisté a bikeři těmto úrazům nějakým způsobem předcházet, nebo je to spíše o náhodě?
To je případ od případu. Některé úrazy jsou asi opravdu o náhodě, když se bikeři setkají s něčím, co se nedalo úplně předpokládat a nestihnou správně zareagovat nebo dojde třeba k technické závadě. Některé úrazy zase plynou z přecenění sil nebo nezkušenosti. Může se stát, že biker jezdí na trailu třeba celý den, odpoledne už člověku samozřejmě docházejí síly, nesoustředí se plně a havárka je na světě. Může jít ale i o kombinaci obojího. Velký vliv má taktéž materiální vybavení, i podle toho by jezdec měl volit obtížnost své trati.
Co byste doporučil lidem, kteří se chystají strávit aktivní dovolenou právě v Krušných horách?
Nerad moralizuji, takže bych jim spíše přál, aby si to tady užili, protože Krušné hory jsou pěkné a určitě stojí za návštěvu.
