Zápis do UNESCO je jen začátek, říká znalec krušnohorských památek

  10:04aktualizováno  10:04
Roky práce mají za sebou lidé, kteří přivedli krušnohorské hornické památky do UNESCO. O jejich zápisu rozhodl před nedávnem Výbor světového dědictví. Jedním z takových lidí je i přírodovědec Michal Urban, který zná krušnohorské hornické památky jako málokdo.

Michal Urban, ředitel společnosti Montanregion Krušné hory - Erzgebirge. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

S velkou nadějí vyrazili zástupci regionu na 43. zasedání Výboru světového dědictví, který měl v Baku rozhodnout o zápisu krušnohorských hornických památek na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví. I přes nedávné doporučení k zápisu ale nebyl výsledek jistý. 

„Pravděpodobnost byla velká, protože jsme měli pozitivní doporučení od poradenské organizace ICOMOS, ale vlastně do poslední chvíle jsme byli napjati, jak to dopadne,“ říká Michal Urban, autor české části nominační dokumentace.

Na základě čeho výbor se zápisem souhlasil?
Výbor dostal od ICOMOSu shrnutí nominace s hlavními body, kvůli kterým jsou památky zapisované, zároveň se vyjádřil k jejich správě, autenticitě a integritě, tedy do jaké míry jsou památky původní a úplné. Tohle všechno jsou věci, které bere ICOMOS v úvahu. Na základě toho podá Výboru pro světové dědictví zprávu a řekne, co je v pořádku, anebo doporučí, co bychom eventuálně měli doplnit.

Co zápis pro hornické památky znamená?
Pro Krušné hory je to prestižní titul stejně jako pro kteroukoli jinou památku UNESCO. Je to významné ocenění Krušných hor z hlediska celé jejich více než 800leté hornické historie a ocenění subjektů Krušných hor, ať už v oblasti báňských technologií, legislativy nebo školství. Věcí, které byly v Krušných horách buď objeveny, nebo zdokonaleny, bylo skutečně mnoho a dá se říct, že žádný jiný region na světě neovlivnil tolik vývoj hornictví, jako právě Krušné hory. To by samozřejmě nestačilo, protože je třeba doložit to také konkrétními objekty.

Michal Urban

  • Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy.
  • Působí jako ředitel obecně prospěšné společnosti Montanregion Krušné hory - Erzgebirge. Posláním a hlavním cílem společnosti je sdružovat a technicky i organizačně podporovat historické hornické obce a jejich sdružení z Krušných hor, které mají zájem o společný postup při obnově území, obnově historických památek, tradic a rozvoji cestovního ruchu.
  • Je autorem české části dokumentace k žádosti o zápis Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO. V Karlovarském kraji jde o hornickou krajinu Jáchymov, Abertamy - Boží Dar - Horní Blatná a Rudou věž smrti. V Ústeckém pak o hornickou krajinu v Krupce a na Mědníku. Saské Krušnohoří zahrnuje dalších 17 míst.
  • Krušnohorskému hornictví a mineralogii se věnuje už od dětství.
  • Narodil se a žije v Praze, ale do Krušných hor, zvláště na Hřebečnou, jezdí už od roku 1970.

Kolik jich je vlastně celkem?
Jedinečná hornická krajina je na obou stranách hranice, tedy v Sasku i v Čechách. Obsahuje stovky památek nad zemí i v podzemí. Dokládají jak různé způsoby těžby a zpracování rud, tak například i různé způsoby báňské správy a etapy hospodářského, sociálního a kulturního vývoje. Jsou zde specifická sídla, která s hornictvím bezprostředně souvisela, a jsou zde další krajinné areály, které dohromady vytvářejí hornickou krajinu se všemi nezbytnými atributy. Po celém světě bychom těžko hledali region, kde je na jednom malém místě takových památek tolik a týkají se tak širokého časového rozpětí a tak širokého spektra rud, které se zde dobývaly.

Jsou v souvislosti se zápisem také nějaké důvody k obavám?
Určitě na jednu stranu můžeme být velice rádi a doufám, že obce zápis slaví, ale pochopitelně to je jen začátek. Teď je před námi těžká práce, abychom ten titul obhájili, a aby obce dokázaly zúročit šanci a potenciál, který získaly. Mluvím o potenciálu, který se týká cestovního ruchu, protože pochopitelně lze očekávat, že v souvislosti se zápisem k jeho zvýšení dojde. Je ale možné očekávat i lepší péči a ochranu památek či lepší dostupnost finančních zdrojů, které by umožňovaly jejich ochranu. To jsou však všechno věci, na kterých bude třeba ještě pracovat.

Co všechno tedy musejí obce a města udělat?
Řada věcí je napsaná v management plánu, což je plán správy onoho statku. Jsou v něm určené některé úkoly z oblasti správy a údržby památek, oblasti infrastruktury, vědy a výzkumu, vzdělávání a je řada bodů, které bude třeba v budoucnu naplnit. Asi největší a nejtěžší úkol se týká rozvoje infrastruktury. Jsou místa, která jsou na tom relativně dobře, jako třeba Boží Dar, ale jsou i další, kde je třeba ji zlepšit. Ať už jde o infrastrukturu dopravní, ubytovací nebo stravovací.

Jak dlouhou dobu na to obce, vzhledem k očekávanému turistickému zájmu, mají?
Nárůst určitě nebude skokový. Bezprostředně po zápisu jsme s obcemi a zároveň Karlovarským a Ústeckým krajem zahájili jednání. Budeme se pravidelně potkávat a věci řešit společně, protože samozřejmě obce mohou dělat hodně věcí, ale je lepší, pokud některé budou koordinované. O nějakém časovém horizontu ale není možné mluvit. Nemáme na to žádnou lhůtu, kterou bychom museli splnit, ale budeme pečlivě pozorovat, jestli někde nedochází k razantnímu nárůstu turismu. Taková místa bychom řešili přednostně. To jsou úkoly stojící primárně před obcemi, ale pochopitelně i před lidmi, podnikateli, kteří mají o tuto oblast zájem.

Vy jste autorem české části nominační dokumentace. Co pro vás bylo nejtěžší během práce, kterou jste na nominaci odvedl?
To nejtěžší vždycky je, zdůvodnit, proč by měl být statek zapsaný na Seznam světového dědictví, v čem je jedinečný. My jsme od začátku věděli, že tu máme řadu památek, které mají potenciál zápisu do UNESCO, ale na druhou stranu dnes je památek na seznamu řada a bylo třeba skutečně udělat studii. Tedy porovnat, jak na tom jsou podobná místa po celém světě, speciálně v Evropě, a na základě toho napsat zdůvodnění jejich mimořádné hodnoty. A to je oříšek. Je to vlastně to hlavní, na čem ztroskotávají nominace, tedy, že se zdůvodnění nepodaří napsat tak, aby ho ICOMOS uznal.

Fotogalerie

Z čeho máte vy osobně největší radost?
Mám za sebou skoro deset let práce na nominaci a mám radost, že se tato etapa podařila. Mám také radost, že se podařilo prokázat to, co jsme tvrdili od začátku, tedy že Krušné hory potenciál mají, protože na počátku byla řada lidí skeptická k tomu, že by se zdejší hornická díla mohla stát památkou UNESCO. Doufám, že nyní se podaří tento názor otočit a doufám, že si lidé žijící v Krušných horách začnou svého hornického dědictví více vážit.

Po zápisu do UNESCO touží také evropská lázeňská města, mezi nimi i Karlovy Vary a Mariánské a Františkovy Lázně. Jak vidíte jejich šanci?
Na začátku roku jsme podali žádost o zápis a nyní začíná hodnotící kolečko. Na podzim se uskuteční hodnotící mise, během které komisaři navštíví všech jedenáct měst, a další experti ICOMOS posoudí žádost od stolu. Na základě výsledků hodnotící mise a odborných posudků se v listopadu uskuteční jednání v Paříži, kde mohou padnout nějaká další doporučení. Už z tohoto panelu bude možné zčásti zjistit, jak se ICOMOS na nominaci dívá. Věříme, že žádost je kvalitní, odvedlo se na ní spousty práce, zdůvodnění hodnoty je podložené důkladnou srovnávací studií a věříme, že vše půjde dobře, ale je velmi těžké předjímat.

Pokud by to dobře dopadlo, šlo by o naprostý unikát, mít na jednom místě tolik památek UNESCO?
Pokud by lázeňská nominace vyšla, byl by to obrovský úspěch pro města lázeňského trojúhelníku i Karlovarský kraj. Navíc vzhledem k tomu, že jejím předkladatelem je Česká republika, tak by to byl velký úspěch i pro ni, protože takhle komplikovaných nominací je málo. Jde o sedm států a jedenáct měst a jejich provázání je těžký úkol. Věřím ale, že výsledek bude dobrý, naděje je vysoká. Pro republiku a kraj by to byla opravdu velmi prestižní záležitost.

Nejčtenější

Kraslická legenda Amati má potíže, někteří zaměstnanci jsou bez výplaty

Jiří Štípek, jednatel kraslické společnosti AMATI - Denak, s.r.o., která je...

Až podáním insolvence může vyvrcholit špatná ekonomická situace kraslického výrobce hudebních nástrojů Amati - Denak....

Napadla svou matku, když slyšela, jak ji i s dcerou objednává k lékaři

Ilustrační snímek

Z nebezpečného vyhrožování obvinila policie třiadvacetiletou ženu z Karlových Varů, která napadla svou matku. Rozčílilo...

VIDEO: Opilý muž střílel na barmana, protože mu nechtěl dovolit kouřit

Muž střílel v baru, protože mu tam obsluha nechtěla dovolit kouřit

Pozdvižení způsobil v jednom z barů v Ostrově na Karlovarsku host se zbraní. Poté, co mu barman nechtěl dovolit uvnitř...

Houbařům díky počasí začaly pravé žně. Stále ještě rostou i borůvky

(ilustrační foto)

Poslední dny prázdnin mají před sebou školáci z regionu. Provázet je budou příjemné denní teploty. Počasí bude přát...

VIDEO: Nedaleko Vřídla našli archeologové 300 let staré kostry nebožtíků

Archeolog Jan Tajer s jednou z kostí, které nalezli při čištění základů...

Výzkumem prostoru u kostela svaté Máří Magdaleny v lázeňském srdci Karlových Varů se zabývají tamní archeologové. Děje...

Další z rubriky

VIDEO: Nedaleko Vřídla našli archeologové 300 let staré kostry nebožtíků

Archeolog Jan Tajer s jednou z kostí, které nalezli při čištění základů...

Výzkumem prostoru u kostela svaté Máří Magdaleny v lázeňském srdci Karlových Varů se zabývají tamní archeologové. Děje...

Kraslická legenda Amati má potíže, někteří zaměstnanci jsou bez výplaty

Jiří Štípek, jednatel kraslické společnosti AMATI - Denak, s.r.o., která je...

Až podáním insolvence může vyvrcholit špatná ekonomická situace kraslického výrobce hudebních nástrojů Amati - Denak....

VIDEO: Opilý muž střílel na barmana, protože mu nechtěl dovolit kouřit

Muž střílel v baru, protože mu tam obsluha nechtěla dovolit kouřit

Pozdvižení způsobil v jednom z barů v Ostrově na Karlovarsku host se zbraní. Poté, co mu barman nechtěl dovolit uvnitř...

Najdete na iDNES.cz