Novoroční předsevzetí mohou člověka někdy pořádně bolet, říká ortoped

  9:43aktualizováno  9:43
Přestanu kouřit, začnu hubnout, budu sportovat. Přelom roku se podobně dobrými sliby jen hemží. Někdy se ale takové závazky mohou stát pro člověka i nebezpečné. Své o tom ví ortoped Oldřich Vastl mladší. „Se sportem se musí začínat postupně,“ říká lékař.

Ortoped Oldřich Vastl ml. pracuje v ostrovské nemocnici. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Pohyb, pohyb a zase pohyb. Ze všech stran, od odborníků na zdravý životní styl přes profesionální i nadšeně amatérské sportovce, stále slyšíme, že pohyb je jedním z pilířů zdravého těla, tím pádem i ducha. Proto se mezi novoročními předsevzetími často objevuje i to, že se v nadcházejícím roce budeme více věnovat sportu.

Setkal jste se někdy s tím, že toto rozhodnutí mělo negativní následky?
Samozřejmě. Ale spíš u těch, kteří nikdy nesportovali. Když si jakýkoliv člověk, který sportuje, dá předsevzetí, že ještě přidá, není to takový problém. Ale u těch, kteří celý život nic nedělají, a pak se rozhodnou a začnou hodně cvičit, se to může projevit přetížením organismu. Často se tak ozvou bolesti kloubů a svalů. Zranění nejsou výjimkou, protože tělo není na takový nápor připravené. Základ je, že když už se člověk rozhodne, měl by něco dělat pravidelně a v menší intenzitě než jednou za měsíc si dát takříkajíc do těla. Důležitý je také charakter sportů. My ortopedi považujeme za rizikové především parketové sporty. Ale zase, když už má člověk správnou přípravu, tak to škodlivé není. Ale když se třeba stodvacetikilový chlap rozhodne, že začne hrát basketbal, je to rozdíl. Při sálových sportech je pohybový aparát velice zatížený rotacemi a tvrdými dopady.

Jakou chybu z vašeho pohledu v začátcích dělají lidé nejčastěji?
Když se z nuly snaží dělat jakýkoliv sport na sto procent. Když tělo není připravené, klouby nejsou osvalené a k tomu se přidá ještě třeba nadváha, jakékoliv smrštění svalů, změny směru pohybu mohou být nebezpečné. Když má člověk sportovní postavu, tak je pružnost těla přirozenější.

Oldřich Vastl ml.

42 let

  • Od roku 2001 pracuje na ortopedickém oddělení v Nemocnici Sokolov.
  • Od roku 2009 je vedoucím lékařem jednodenní ortopedické péče v Nemocnici Ostrov.
  • Specializuje se zejména na artroskopické operace a sportovní medicínu.
  • Působí také jako lékař v několika sportovních klubech, například u mužské volejbalové reprezentace České republiky.

Jaké nejčastější zdravotní problémy mohou kvůli tomu vzniknout?
Jsou to například svalová poranění, kdy si člověk sval natáhne či natrhne. Mezi vážnější zranění patří přetržení, natažení či jiné poranění vazů, menisků či chrupavek.

Máte pro začínající sportovce nějaké rady?
Určitě začínat pozvolně, pravidelně a klidně. Třeba ze začátku jen deset minut denně chodit. U obézních lidí je samozřejmě všeobecně dobré nadbytečná kila shodit. Když pohyb nedělá problémy, je možné postupně začít zvyšovat dávky. Důležité je ovšem i rozcvičení. To se ale týká těch, kteří skutečně nikdy nic nedělali. Jenomže právě takoví lidé si podobná předsevzetí dávají.

Je nějaký sport, který byste začátečníkům doporučil?
Sporty doporučujeme všeobecně. Pro začátečníky je ovšem lepší vybrat takový, kde je minimální zátěž a kde je minimum dopadů. Například plavání, chůze, běžky… Prostě sporty bez dopadů a doskoků. V posledních letech je populární nordic walking, který považuji za ideální jak z kardiologického hlediska, tak pro pohybový aparát. Díky hůlkám zapojuje člověk celé tělo a odlehčuje nosným kloubům.

Existuje nějaký sport, který byste „vřele nedoporučil“?
Sám se považuji za sportovce, takže nechci nikomu zakazovat žádný sport, protože vím, jak důležitá je i psychická složka sportování. Vždy je lepší něco dělat, než ležet na gauči. Nicméně jak jsem říkal, když má někdo nadváhu a žádné zkušenosti se sportem, určitě bych mu nedoporučil ty sálové na tvrdém povrchu. Nutná je pozvolná příprava těla na zátěž.

Myslíte si, že začátečníkům může pomoct třeba trenér či instruktor?
Jistě. Dobře vyškolený člověk vás poučí, jak postupně začínat, aby nedošlo k přetížení pohybového aparátu, a jak se vyvarovat zraněním. Samozřejmě instruktor není potřeba, když si jde i začátečník zaplavat dva bazény. Ale u jiných sportů bych pár lekcí pod dohledem profesionála doporučil.

Z reklam známe celou řadu přípravků či potravinových doplňků, které zaručeně pohybovému aparátu pomohou. Co o nich soudíte?
Takových potravinových doplňků je celá řada. Rozdíl mezi nimi a léky je v tom, že na léky existují vědecké studie, jsou vázané na doporučení lékaře, jsou v nich přesně kalibrované účinné látky. Nevím, do jaké míry jsou podobně hlídané potravinové doplňky. A to nemluvím o veterinárních doplňcích, které jako lékaři doporučovat nemůžeme. Pokud se bavíme všeobecně, tak člověk podobné doplňky vlastně ani nepotřebuje. Ovšem za předpokladu, že má pestrou a vyváženou stravu. Všechny potřebné látky z ní může dostat přirozenou cestou. Samozřejmě pokud je člověk kulturista, tak asi bude přijímat doplňující proteiny. A na regeneraci se doporučují takzvaná bécéáčka, což je aminokyselina, která podporuje regeneraci svalů.

Existuje vedle stravy ještě nějaký přirozený a ověřený způsob, jak držet pohybový aparát v dobré kondici? A čemu se vyhnout?
Z těch všeobecných bych zmínil například kouření. To zužuje tepny, což zhoršuje prokrvení tkání a zvyšuje riziko úrazů. Takže nekouřit. Podstatným faktorem je už několikrát zmiňovaná obezita. Z ortopedického hlediska každé kilo navíc způsobuje drobná traumata v tenké vrstvě chrupavky. Důležitá je také kvalita života. Když někdo sedí celý den v kanceláři, měl by se jít po práci protáhnout. Naopak když někdo dělá třeba v lese, toho pohybu tolik nepotřebuje. Prostě všeobecně zdravý životní režim.

Z vašeho ortopedického pohledu existují nějaká „trendy“ sportovní zranění?
Neřekl bych, že jsou nějaká taková. Ale jsou rozdílná podle ročního období. Jiná jsou zranění z kola, jiná z lyží. Zrovna dnes mi volali tři lidé s úrazem z lyžování. Přes zimu jsou častější úrazy z tělocvičen, přes léto přibývá zranění například z fotbalu. Trendem jsou spíše nové diagnostické a operační metody, díky kterým umíme rozeznat a operovat i taková zranění, která jsme v minulosti neošetřovali a v podstatě ani neznali.

Jsou nějaké trendy v operacích?
Jako ortopedi musíme rozhodnout, zda úraz či poranění řešit operací, nebo bez ní. Pokud to nejde jinak, snažíme se vše, co jde, řešit formou miniinvazivních operací neboli artroskopií. Kloub díky ní nemusíme otevírat, ale pomocí kamery zjistíme přesný rozsah poškození, takže dokážeme ošetřit mnohem více struktur s minimálním zásahem do organismu.

Rozumím tomu tak, že se snažíte pacientovi co možná nejméně ublížit?
Přesně tak. Udělat co nejmenší škodu s co největším efektem. Před zavedením artroskopie se například musel vyjmout celý meniskus, čímž se snížila tlumicí schopnost kolenního kloubu. Dnes dokážeme meniskus artroskopicky přišít zpět či odebrat jen tu poškozenou část menisku, tím pádem tlumicí schopnost zachováváme.

Vy sám s tím máte zkušenosti, v ostrovské nemocnici jste zavedli jednodenní ortopedickou péči. Kolik operací ročně děláte?
Letos náš kolektiv deseti lékařů provedl přes 2200 operací. Preferujeme individuální přístup, to znamená, že každý lékař operuje „svého“ pacienta, kterého k operaci odeslal ze své ordinace. Samozřejmě spolupracujeme i s mnoha ambulantními ortopedy, se kterými vždy konzultujeme možnosti operačních postupů a řešíme případné komplikace. Jsme jedno z největších artroskopických pracovišť v republice. V posledních letech je velice populární takzvaná jednodenní péče. Pacient se dostaví ráno v den operace, ten den je odoperovaný a většinou může jít večer domů. To jednak výrazně snižuje riziko infekce, ale je také velmi důležité i z psychologického hlediska. Pouze u složitějších rekonstrukčních operací doporučíme zůstat do druhého dne.

Když už nezbude nic jiného než operace, má na rehabilitaci po ní vliv to, zda byla „velká“ či právě mini?
Po miniinvazivní operaci je rehabilitace samozřejmě rychlejší.

Určitě se najde celá řada lidí, která si řekne: „Já si to koleno rozhýbu sám!“ Čeho by se měli vyvarovat, aby si ještě víc neublížili?
Po rekonstrukčních a složitějších operacích, jako je například náhrada křížového vazu či operace rotátorové manžety, bych vždy doporučil odborně vedenou rehabilitaci. Po méně závažných operacích většinou postačí individuální domácí cvičení podle našeho doporučení.

Nejčtenější

Čtyři mrtví na kolejích: dva na Prostějovsku, jeden u Aše a další u Kutné Hory

Muže na Plzeňsku přejel vlak.

Na železniční trati u Pivína na Prostějovsku osobní vlak v sobotu před polednem srazil a usmrtil dvě dívky. Nehodu...

Vary dominovaly v Litvínově, Chomutov smetl Pardubice a zůstává ve hře

Karlovarský Ondřej Beránek (vpravo) překonává Michaela Petráska z Litvínova.

Který z extraligových celků doplní Pardubice v baráži? Tato otázka zůstává i po 3. kole skupiny o udržení...

Farář na Chebsku musel skončit. Čelí podezření, že se choval nevhodně

Ilustrační snímek

Z čela farnosti města na Chebsku i z funkce okrskového vikáře vikariátu Cheb uvolnil minulý týden biskup Tomáš Holub...

Chomutov padl a doprovodí Pardubice do baráže. Litvínov přetlačil Vary

Jan Stránský z Chomutova nepřekonal pardubického brankáře Ondřeje Kacetla.

Po 4. kole skupiny o udržení v hokejové extralize je rozhodnuto o druhém účastníkovi baráže. Chomutov podlehl na...

Stromy při kácení padaly na hroby. Je to neúcta k mrtvým, zlobí se lidé

Stopy necitlivého kácení a pálení větví na hřbitově v místní části Kraslice -...

Zbytky stromů ležící na hrobech, vypálená místa na dětské části hřbitova, kde jsou pod zčernalou vrstvou ještě patrné...

Další z rubriky

Personální audit na krajském úřadě má ukázat, zda jsou úředníci přetíženi

Ilustrační snímek

Jak jsou vytížení jednotliví úředníci? I takovou věc má zjistit personální audit, který chce na svém úřadu v dubnu...

O nehodě se už lidé dozvědí včas, slíbil Karlovarský kraj i hasiči

Kvůli úniku látek z generátorovny ve Vřesové museli hasiči umístit norné stěny...

O únorové havárii v generátorovně Sokolovské uhelné ve Vřesové se lidé dozvěděli příliš pozdě. Na to, že se vůbec něco...

Stromy při kácení padaly na hroby. Je to neúcta k mrtvým, zlobí se lidé

Stopy necitlivého kácení a pálení větví na hřbitově v místní části Kraslice -...

Zbytky stromů ležící na hrobech, vypálená místa na dětské části hřbitova, kde jsou pod zčernalou vrstvou ještě patrné...

Najdete na iDNES.cz