Hledači historických i přírodních památek obnovují paměť pohraničí

  15:16aktualizováno  15:16
Lépe zdokumentovat a obnovit památky na Karlovarsku chce spolek, za kterým stojí Jaroslav Vyčichlo. Odborníci o sobě dají vědět také na konferenci v Ostrově.

Jaroslav Vyčichlo, předseda Spolku pro dokumentaci a obnovu památek Karlovarska. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Pro památky v kraji udělali hodně, teď se všichni sejdou na jednom místě. S takovou vizí pořádá Spolek pro dokumentaci a obnovu památek Karlovarska setkání v Ostrově. Jeho předseda Jaroslav Vyčichlo upozorňuje, že činnost v oblasti obnovy architektonických památek je bohatá, jen je o ní málo slyšet.

„Chtěli jsme uskutečněné akce představit pořádně a na jednom místě. Konference je takové ocenění práce lidí, kteří se do obnov a rekonstrukcí památek pouštějí,“ říká muž, který v kraji mapuje jak památky, tak krajinu.

Jak dlouho váš spolek funguje?
Od loňského léta.

Co se za tu dobu povedlo?
Náš spolek se zabývá těmi nejvíc ohroženými nebo zapomenutými památkami. Takže vykopáváme křížky ze země, které byly zcela zapomenuté nebo stojí zcela stranou zájmu, protože leží mimo cesty někde v lesích. Teď jsme se pustili do obnovy jednoho úplně zapomenutého hřbitova, který byl dlouhá desetiletí začleněný do vojenského prostoru.

Jaroslav Vyčichlo

  • Narodil se a žije v Karlových Varech.
  • Je autorem regionální internetové topografické encyklopedie regionu nazvané Památky a příroda Karlovarska. Hlavním cílem projektu je zmapovat, zdokumentovat a popsat všechny historické a přírodní památky Karlovarského kraje. Za tento projekt byl vloni navržený i na „památkářského Oskara“, a to cenu Patrimonium pro futuro. Uděluje ji Národní památkový ústav.
  • Loni založil Spolek pro dokumentaci a obnovu památek Karlovarska, jehož úkolem je mapování, dokumentace, obnova, ochrana a propagace památek a kulturní krajiny na území Karlovarského kraje.
  • První konference spolku, která je věnovaná záchraně památek, se uskuteční 23. února 2017 na zámku v Ostrově.

Je Karlovarsko nějak výjimečné v oblasti drobných zapomenutých památek?
Výjimečné je určitě v množství zdevastovaných památek. Leží totiž v bývalých Sudetech, kde došlo po válce k nucenému vysídlení původních obyvatel a zpřetrhání kořenů. Noví dosídlenci už k těmto památkám neměli vztah. Většinou to byly německé památky, takže to ještě znásobilo odpor ke všemu německému.

Jak moc se původní obyvatelé o tyto památky starali?
Řekl bych, že vzorově. Každá měla nějakého správce, majitele, který ji opravoval a staral se o ni. Byla to jeho povinnost. Památkám byly od jejich zakladatele určené fondy na opravy. Tenkrát drobné památky a památky celkově byly v lepším stavu, protože lidé měli vztah ke krajině, k domovu, něco jim to říkalo a víc času i v krajině trávili.

Začíná se stav měnit?
Částečně ano. Od revoluce vznikají místní spolky, které se o krajinu starají a snaží se ji zachovávat, nebo minimálně obnovovat právě architektonické památky.

Jak je pro takový spolek těžké obnovit drobnou památku?
Musí se domluvit s majitelem, a to je asi největší svízel. Dále musí získat na obnovu prostředky.

Jaké problémy s majiteli mohou nastat?
Problémy jsou jen občas. Majitelé většinou nejsou proti obnově a sdružením plán schválí nebo jim předají plnou moc, aby je mohla zastupovat a žádat o dotace. Na větší projekty ale musí být nějaká spoluúčast. Například menší obce na to ovšem nemají finance a jejich priority jsou bohužel jinde.

Jak důkladně jsou drobné památky na Karlovarsku zmapované?
V projektu Památky a příroda Karlovarska se snažím zmapovat je opravdu důkladně. Teď jsem se v mapování vrátil na úplný začátek. Hotová je zatím oblast Žluticka, kde se snažím dohledat i ty zapomenuté či dávno zaniklé věci, nebo ty, o kterých si aspoň myslíme, že jsou zaniklé. Na základě toho vznikl i náš spolek, protože se jich pár podařilo dohledat a já potřeboval k sobě někoho, kdo mi je také pomůže vykopat.

Jak vypadá pátrání po zmizelé památce?
Je to pátrání v historických mapách a pak literatuře. Když se nějaký záznam dochoval, tak je vše jednodušší, ačkoli o těchto drobných je například jen jedna věta, a to, že někde stály. To je tak všechno. Pak podle historických map dohledáme, kde přesně to bylo, v jaké době a poté hledáme přímo na místě.

Setkal jste se s nějakým bizarním využitím takové památky?
Ano. Podstavce křížů a soch občas někdo použije do základů, o jejich osudu se tak dovídám pouze od starousedlíků. Teď mám ale jeden podstavec, který jsem objevil jako součást podezdívky plotu. Větší památky, jako jsou například kaple, bývají někdy přestavěné na domy, chaty a podobně. To je docela běžné. Nešvarem poslední doby je však již samotné přenášení drobných památek, ač v dobrém úmyslu. Tím dochází k vyprazdňování krajiny a ztrátě smyslu památky samotné.

Co s takovým objeveným podstavcem v plotě budete dělat?
Zatím provedeme jen dokumentaci, ale do budoucna bychom chtěli majitele přesvědčit k výměně. Třeba mu se spolkem pomoci a kus plotu mu přezdít, podstavec vyndat a použít k původnímu účelu.

Už jste se s tím setkal?
Takhle to udělalo třeba karlovarské muzeum s náhrobky ze židovského hřbitova v Bečově nad Teplou. Byl jimi vydlážděn dvůr nedalekého mlýna. Před pár lety je vykopali a snaží se je osadit na původním místě.

Proč se poslední dobou vztah lidí k památkám mění?
Myslím, že hodně pomáhá, když o těch památkách něco vědí, což vede k vyšší ochraně. Když se lidé dozvědí o jejich historii, pak už mají k památkám i samotné krajině jiný vztah.

Kam by to až mohlo dojít?
K tomu, že by se jednou možná všechny památky opravily. A ty obnovené by začali opravovat a udržovat samotní obyvatelé vsí, ke kterým patří.

Existuje i památka, kterou jste se snažil zachránit, ale nepovedlo se?
Loňský případ kláštera v Chebu, tam se to nepovedlo úplně. Je to nenahraditelná škoda. Klášter už tam nikdy stát nebude. Byl nejmladší v Čechách.

Nejčtenější

Vítr je tak silný, že se ani lyžovat nedá, říká náčelník horské služby

Náčelník Horské služby Krušné hory Miroslav Güttner.

Silný vítr, závěje sněhu a kalamitní stav nouze. Aktuální podmínky v Krušných horách odpočinku na běžkách či...

Inspekce se zastala Vietnamce, kterému neprodali víc zlevněného zboží

Ilustrační snímek

Stížnost Vietnamce na diskriminaci při nákupu většího množství zboží v obchodním řetězci. To byl jeden z...

Zaváté krušnohorské silnice jsou opět zavřené, v Božím Daru trvá kalamita

Velké problémy způsoboval sníh a vítr na silnicích v okolí Božího Daru na...

Silničáři ráno opět uzavřeli silnici na krušnohorský Boží Dar. Ve městě trvá kalamitní stav. Kvůli silnému větru hrozí...

Policie našla muže obviněného ze znásilnění, zadržela ho nedaleko Prahy

Ilustrační snímek

Policisté vypátrali padesátiletého muže z Hazlova na Chebsku, který je obviněný ze znásilnění. Pět dní od vyhlášení...

Kolik že ti je? Když do hokejové extraligy naskakují ti nejmladší

Karlovarský brankář Jan Bednář si proti Třinci připsal extraligovou premiéru v...

V neděli si 16letý Jan Bednář v Chebu poskládal hokejovou výstroj a vlakem vyrazil přes celou republiku. Při zranění...

Další z rubriky

Chebské fakultě pomohou peníze od města, přilepší vynikajícím studentům

Nela Bambousková, Michaele Karafiátová a Kristina Bernatová získaly stipendium...

Částkou půl milionu korun podpořilo město Cheb tamní pobočku ekonomické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Peníze...

Bílé zlato. Ve Františkových Lázních ukazují slavnou minulost porcelánu

Výstava ve františkolázeňském muzeu seznamuje návštěvníky s výrobou a historií...

Příběh zrození porcelánového šálku představuje výstava, kterou ve spolupráci s Vogtlandmuseum Plauen připravilo Městské...

Kopie relikviáře sv. Maura se podívá do rodiště památky v Belgii

Letos uplynulo 30 let od nalezení unikátního relikviáře svatého Maura v zámku...

V belgickém Florennes se chystá výstava mapující historii jedné z nejvzácnějších památek na území České republiky,...

Najdete na iDNES.cz