I udavače poslala StB po vytěžení sedět, říká historik o osudech muklů

  11:53aktualizováno  11:53
Tvrdá práce, bití, mučení. Takové podmínky čekaly v jáchymovských lágrech mukly, tedy takzvané muže určené k likvidaci. Někdy jim věznitelé říkali cynicky „bývalí lidé“. Případy několika útěků zmapoval historik karlovarského muzea Jan Nedvěd. Po osudech vězňů z Jáchymova pátrá dál.

Karlovarský historik Jan Nedvěd. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Minimálně zmapovanou historií soudobých dějin jsou útěky vězňů z nápravně pracovních táborů. Historik karlovarského muzea se k nim dostal přes své kolegy z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Převzal si od předchůdce materiály nafocené v Archivu bezpečnostních složek a z desítek gigabytů dat vybral čtyři útěky jáchymovských muklů. „Je to jen kapka v moři,“ říká.

Kromě těchto podkladů jste bádal ještě jinde?
Materiály z Archivu bezpečnostních složek jsem si pročetl a zjistil, že spousta věcí se v nich objevuje jen fragmentárně, což bývá. Jezdil jsem ještě do Národního archivu a tam jsem ve vězeňských spisech a ve spisech Státního soudu a Státní prokuratury zkoušel nacházet nějaké zmínky, většinou spíše nepřímého charakteru, které odkazují k pozdějšímu osudu těch utečenců, což v Archivu bezpečnostních složek nebylo.

Jan Nedvěd

  • vystudoval Filozofickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni
  • v Muzeu Karlovy Vary se věnuje zejména dějinám 20. století
  • jeho příspěvek věnovaný útěkům z jáchymovských lágrů vyjde letos ve sborníku Ústavu pro studium totalitních režimů
  • konferenci nazvanou Jáchymov ve 20. století – místo paměti Evropských dějin, na které se svým příspěvkem vystoupil, je možné zhlédnout na webu Ústavu pro studium totalitních režimů

Byly útěky muklů z jáchymovských lágrů častou záležitostí?
Dá se to tak říct. Obecně průvodním znakem všech koncentráků a později uranových táborů nejen na Jáchymovsku, Hornoslavkovsku, ale i na Příbramsku bylo, že vězni utíkali od začátku až do zrušení trestních táborů.

Dá se alespoň řádově odhadnout, kolik těch útěků bylo?
Stovky pokusů, ať už úspěšných, či neúspěšných, realizovaných, či nikoli nebo třeba naaranžovaných STB. Byla jich spousta.

Jak je StB aranžovala?
Snažila se pomocí agenturní sítě vyprovokovávat takzvané živly, které by měly k útěku tendence. Chtěla je podněcovat, aby poukázala na nebezpečí buržoazní třídy, která byla nepřátelská lidově demokratickému zřízení.

Souviselo to s propagandou?
No jistě.

Jak většinou útěky či pokusy o ně dopadly?
Ve velké většině případů byli vězni chyceni hned zpočátku, nebo se je podařilo chytit během útěku.

Co je pak čekalo?
Stávalo se i to, že je hned zastřelili. Známý je případ hromadného útěku jedenácti lidí z Horního Slavkova v roce 1951, kdy jich u Stanovic většinu postříleli. Většinou, když je chytili, odváželi je k výslechům, kde je surově bili, mučili, zavírali do korekcí. Známé byly tyto místnosti v klášteře na Mariánské.

Zmapoval jste čtyři konkrétní příběhy. Který vás nejvíc zaujal?
Z materiálů od soudů a různých vyšetřovacích spisů mě zaujal hromadný útěk z Vykmanova z roku 1949. Jednak útěk sám o sobě, který nabýval až tragikomických rysů, a také osudy jednotlivých aktérů.

Jaký ten útěk byl?
Určitá úzká skupinka vězňů pracující v zahradnictví se domluvila. Už znala své dozorce, kteří byli velmi náchylní k úplatkům a také alkoholu. Jeden z nich potřeboval poslat balíky své rodině na Slovensko. Na poště v Jáchymově ho ale podat nemohl, tam byly časté kontroly. Rozhodl se, že to s vězni odnesou do Vojkovic. Bylo září, teplo a oni mu navrhli, jestli nepůjdou na pivo. Dali si jedno, podali balík, v jiné hospodě další, pak likéry, kořalku a na cestu zpět mu ještě koupili láhev vína. Dozorce byl tak unavený, že je poslal napřed. Vězni toho využili a utekli. Přišlo se na to až druhý den ráno.

Lágry v době komunistického režimu

  • Nejprve byly označovány jako TNP – tábor nucené práce 1949 – 1954, u uranových dolů 1949 – 1951, pak od 1954 se užívalo termínu NPT – nápravně pracovní tábor.
  • Byly zřízené na Jáchymovsku, Hornoslavkovsku a Příbramsku. Celkem jich v 50. letech fungovalo 18 a prošly jimi tisícovky politických vězňů. Vytěženou uranovou rudu nechala tehdejší československá vláda vyvážet do SSSR. Na řadě vězňů zanechalo radioaktivní záření a vdechování žulového prachu trvalé následky.
  • Kolik vězňů bylo v lágrech zastřeleno, zemřelo kvůli nehodě nebo bylo ubito, není přesně známo. Ostraha a správa táborů mohla informace o jejich počtech zkreslovat.

Chytili je?
Utíkali směrem k Doupovu přes pražskou silnici, kde se rozdělili. Jednoho chytili na hranicích na Klatovsku. Snažil se přejít do západního Německa. Slovák Fedor Gál utekl přes Prahu za rodinou na Slovensko a poté se sám udal ministerstvu vnitra, včetně ostatních uprchlíků s tím, že pokud bude ministerstvo chtít, bude mu vyhledávat ilegální buňky a bude prostě práskat. Sám se mezitím pokoušel najít cestu do Rakouska a nahlásil, na co přišel. Po roce StB usoudila, že je vytěžený, zatkla ho a šel zase sedět.

A ti další?
U čtyřech z pěti jsem dohledal, že se jim pravděpodobně podařilo utéct. Tomu pátému také, ale to ještě nemám potvrzené. To je právě ta osoba, která mě zaujala nejvíc. Byl to jakýsi Lubomír Hanák. Měl za okupace opletačky s gestapem, protože se snažil získat valuty pro útěk za hranice. V roce 1940 se mu podařilo utéct do Jugoslávie. Ta už ale cítila tlak Třetí říše a některé utečence vydávala. Měl smůlu a vydali ho také. Nakonec se dostal do rukou rakouského gestapa a čekal ho Terezín a další lágr. V roce 1945 ho osvobodili Američané a on působil v Bavorsku při britské a potom americké okupační správě jako styčný důstojník, protože uměl jazyky. Zároveň tam dostudoval univerzitu a působil asi do roku 1947. Pak začal pracovat jako úředník v Československu, a protože chtěl utéct, skončil v Jáchymově. Byl v ilegální organizaci, která pomáhala lidem ohroženým komunistickým režimem, a kvůli tomu ho odsoudili.

Byly úspěšné pokusy o útěk z lágru spíše výjimečné?
K úspěšným útěkům nedocházelo často. Záleží na tom, co bereme jako úspěch. Jestli to, že vězeň unikl z lágru, a pak se nechal chytit, tak v důsledku úspěšný útěk nebyl. Pokud se mu ale podařilo utéct za hranice, pak už to úspěch byl. Přímo životní.

Mířili do západního Německa?
Záleží, v jakém období. Pokud byl útěk do roku 1951, ještě byla šance přejít přes hranice. Poté docházelo k tomu, že se z Jáchymovska stal uzavřený, mnohem lépe střežený prostor. Zároveň také došlo k tomu, že zadrátovali západní a jižní hranice, a tak začala vznikat v letech 1951 až 1952 železná opona. Poté už byl útěk přes tyto hranice téměř vyloučený a museli hledat jinou možnost.

Jaká jiná cesta se nejčastěji nabízela?
Možnosti byly strašně omezené. Podle mě už neměli skoro šanci, leda se někde skrývat. Existuje ale možnost, kterou použili bratři Mašínové, riskovat cestu východním Německem do západního Berlína. Berlínská zeď vznikla až v roce 1962, takže do té doby tam jakási teoretická šance být mohla. A na Mašínech vidíme, že se to dalo zvládnout.

Jak moc je podle vás zapotřebí zmapovat útěky z lágrů, ať už jáchymovských nebo jiných?
Je to určitě nejenom součást české historie, ale i naší krajské historie. Političtí vězni, zneužívaní pro těžbu uranu, byli mnohdy představiteli československé elity, kterou nacisté nestačili zlikvidovat, a komunisti se k nim chovali ještě hůř než Němci. Nazývali je dokonce „bývalými lidmi“. Považuji to za jeden ze svých úkolů. Pokud budou v příštích letech přát podmínky, rád bych se tomu věnoval nadále.

Nejčtenější

VIDEO: Honím čas, vysvětlil řidič kamionu předjíždění v zatáčce

Kamera natočila řidiče, který předjížděl na plné čáře v zatáčce

Bezohledného řidiče tahače s návěsem, který na Sokolovsku na plné čáře a navíc do zatáčky předjížděl ve vysoké...

Moje zodpovědnější generace. Více jsme se rvali, vzpomíná Kumstát

Petr Kumstát ze Sparty se raduje z gólu v utkání se Zlínem. S gratulací...

Po dvou protrápených sezonách ve Spartě nechtěl další podstupovat. Petra Kumstáta nezlákala ani možnost rozloučit se s...

Boj s obří štikou na Skalce trval přes půl hodiny

Václav Fikar, chebský rybář a spisovatel chytil na Skalce trofejní štiku 118...

Krokodýl. Právě tak rybáři říkají obrovským štikám. O ulovení takového krokodýla sní většina z nich, ale dostat na...

Sdružení firem odmítá pokračovat v dostavbě chebské nemocnice

Kontrolní den na stavbě chebské nemocnice. Na snímku nový pavilon. (3. ledna...

Dostavba a revitalizace chebské nemocnice za půl miliardy se komplikuje. Sdružení firem EBS-VCES Nemocnice Cheb, za...

Thermal smazal po kritice fotky nových pokojů. Byly nekvalitní, říká hotel

Motivy 54. ročníku filmového festivalu na fasádě hotelu Thermal.

Hotel Thermal stáhl ze svého facebookového profilu krátce po zveřejnění fotografie nových pokojů. Ty vyvolaly v diskuzi...

Další z rubriky

Hornické památky zapsané do UNESCO potřebují parkoviště i opravy

Na oslavě zápisu Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového...

Ne všechny hornické památky, které se dostaly na Seznam světového dědictví UNESCO, jsou v perfektním stavu. Sice to...

VIDEO: Honím čas, vysvětlil řidič kamionu předjíždění v zatáčce

Kamera natočila řidiče, který předjížděl na plné čáře v zatáčce

Bezohledného řidiče tahače s návěsem, který na Sokolovsku na plné čáře a navíc do zatáčky předjížděl ve vysoké...

Zápis do UNESCO je jen začátek, říká znalec krušnohorských památek

Michal Urban z o.p.s. Montanregion Krušné hory - Erzgebirge.

Roky práce mají za sebou lidé, kteří přivedli krušnohorské hornické památky do UNESCO. O jejich zápisu rozhodl před...

MIKUPEX TRADE s.r.o.
Pečovatel/ka - moderní zařízení v Praze, 20-22 000 Kč, velice zajímavé

MIKUPEX TRADE s.r.o.
Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj
nabízený plat: 20 000 - 22 000 Kč

Najdete na iDNES.cz