„Crux mohl fungovat jen díky tomu, že jsme našli partnera, který byl provoz ochoten finančně podpořit. Financoval jednak horolezeckou stěnu, jednak různé kroužky a program pro děti, ale také rekonstrukci spodních prostorů a znovuobnovení jakéhosi kulturního centra. Ani po několika letech provozu jsme se ale nikam neposunuli, a proto už nevidíme důvod, proč v této činnosti pokračovat,“ uvedl David Rudolf z klubu Crux.
Co partnera původně k podpoře vedlo?
Jednoduše se rozhodl, že tomuhle městu a lidem něco vrátí. Aby tu bylo kam zajít večer po práci na pivo a aby to pivo nebylo drahé, aby si ženy s dětmi měly kam zajít o víkendu na pohádku. Dá se to nazvat jako takový Social Responsibility program.
David Rudolf
|
Jak dlouho lze něco takového udržet?
Samozřejmě měl stanovený cíl. Nechtěl to dotovat do nekonečna, doufal, že se časem dostaneme do nějakých normálních čísel. Což se nám párkrát i podařilo, ale po silném měsíci vždy přišel zase nějaký slabý. A proto jsme se rozhodli už dál nepokračovat.
Náklady na kulturní akce se tedy nedařilo pokrýt?
Jakmile bylo na akci dobrovolné vstupné, tak se obvykle přispělo pouhých pár drobných. Například na nedělní pohádky se vybralo kolem 250 korun, a to je tam ještě hodili dohromady tři návštěvníci. Velká část diváků bohužel nepřispěla ničím. Nestávalo se to vždy, ale často ano.
Myslíte si, že tedy lidé ve Varech nejsou ochotni za kulturu platit?
Lidé si zvykli, že mají dětský program zadarmo, a to jim vyhovovalo. Účast byla, náklady se ale nepokryly. Pak například na slam poetry a různé stand-upy či koncerty bylo již vstupné relativně vysoké, a lidé i přesto přišli. Vybrané peníze šly vystupujícím a pokryly jejich honorář, jenomže už se zase nepilo tolik, aby se z výdělku dal poplatit zbytek. A náklady na podobné akce jsou vysoké, takže to celkově nedávalo ekonomický smysl.
Je kolem provozování kulturních událostí hodně dalších výdajů?
Umělci, zvukaři, vyhazovači, personál a mnoho dalších. Například poplatky pro OSU či Intergram, což jsou s prominutím tak trochu darmožrouti. Fakticky pro vás ani pro umělce neodvedou žádnou práci, a jen kasírují. Takže buď člověk musí udělat mainstreamovou akci pro tisíc lidí a s velkou propagací, a pak může všechny vyplatit a třeba mu ještě něco zbude, když si to dokáže vydělat na barech. Když ale máte akci v součtu nákladů za devět tisíc a přijde vám třicet platících po sedmdesáti korunách, jsou to snadné počty. Než dělat alternativní kulturu, je snazší mít z prostoru pouhou nálevnu a akce dělat jen na drinky.
Které další faktory podle vás hrály roli?
Ve Varech je těžké sehnat rozumný personál a stejní lidé to nemohou táhnout nekonečně dlouho. Problém byl například s výpomocemi na víkendy. Často se stávalo, že někdo na poslední chvíli napsal, že do práce nedorazí, anebo to nedal vědět vůbec. Takže se pak může i stát, že máte dobrou akci, přijdou hosté, ale vy je nestihnete obsloužit. A když jsou fronty, lidé odejdou na pivo jinam. Hezky fungovaly komunitní věci jako bazárky a charitativní akce. Jenže to si pořádali sami lidé a zajišťovali si i propagaci, my jen poskytli prostor. A těmito akcemi měsíční program nezaplníte, nejde to dělat tak často.
Podporovalo vás ve vaší činnosti také město?
Vždy jsme nějakou podporu od města nakonec dostali. Nicméně já sám nejsem zastánce bezpodmínečných dotací, protože když si na sebe věci nedokážou samy vydělat, tak je chyba někde v konceptu. Nemá cenu odněkud dolovat peníze, které do toho vrhnete a ony se nevrátí. Nehledě na plýtvání lidskou energií. Pokud lidé o takový prostor nestojí, nemá cenu jim ho cpát.
Myslíte si, že podnik jako Crux by si v jiném městě vedl jinak?
Nemám tolik srovnání s jinými městy, ale myslím, že jsme na tom tak, jak zasloužíme. Že tady zájem jednoduše není.
Čím to podle vás je?
Podle mě tím, že tu chybí vysoké školy, kde by se koncentrovali mladí lidé s volným časem, kteří jsou zároveň i dobrá pracovní síla.
Myslíte si, že bude lidem takový alternativní prostor chybět?
Od doby, co se ví, že Crux končí, tak lidé chodí a ptají se: „A kam my teď budeme chodit?“ Ale většinou jsou to lidé, které jsme tam už měsíc či dva neviděli. Další lidé k nám chodili hlavně proto, že Crux byl levný. Ale těch nebylo tolik, aby to byl argument pro podnikání, pokud to argument pro podnikání vůbec může být. Původně jsme měli filozofii, že když budeme mít levné pivo, budou lidé chodit častěji. Ale Varáci tenhle typ na každodenní chození moc nejsou. Jdou spíše jednou za týden či čtrnáct dní tam, kam opravdu chtějí, a nekoukají tolik na ceny.
A je ve Varech nějaký jiný prostor pro alternativní kulturu?
Alternativa se najde určitě na všechno – jsou místa, kde si lidé mohou dát kafe, místa, kde si mohou pohrát s dětmi nebo kde si mohou poslechnout nějakou hudbu. Ale myslím si, že prostor jako Crux tu už není. Když člověk nechce úplný mainstream, tak bude muset do podniku, kde bude hodně opilých lidí a nebude se tam třeba tolik dbát na bezpečnost. My jsme na každou akci měli vyhazovače. I přes to, že moc konfliktů nebylo. A že by se někde konal takový nedělní program pro děti jako u nás, tak o tom také moc nevím.
Je tedy ve Varech nedostatek kultury?
Kultura tady je, jen o ni není takový zájem. Vždyť ve Varech se člověk může dostat například na divadelní představení, která jsou jinde hned vyprodaná. Do divadla chodí důchodci s permanentkami, pár nadšenců a pak lidé, kteří to dostanou jako dárek. Pak je tady spousta komunit, které se navzájem podporují, ale jsou to takové malé zájmové okruhy, okruhy známých. A na jedné akci týdně a jedné komunitě podnik neuživíte. Mladí si chtějí více vybírat, na co půjdou, víc hledají věci, které je opravdu zajímají. My třeba za mlada šli do klubu, protože tam prostě měl někdo hrát. Oni tam jdou, až když je ta kapela opravdu zajímá. A světová nabídka je dnes opravdu široká a je těžké ji pokrýt a vyhovět jim.
Vznikají ještě ve Varech nové hudební počiny?
Za dobu Masařky a Cruxu u nás vzniklo několik nových kapel. A všichni ti lidé jsou už teď v Praze nebo jiných velkých městech – někdo na konzervatoři, někdo hraje v divadle, někdo tam jen žije. Talent tu je, ale jakmile chce najít širší uplatnění či se někam posunout, tak tady se toho nedočká. Nové hudební počiny se už skládají spíš z fragmentů kapel, jejichž jiné části se odstěhovaly.
Co byste vzkázal někomu, kdo by ve Varech s nějakým kulturním konceptem chtěl začít podnikat?
Že prostor po Cruxu je k mání a může si to zkusit. Nám jen došla síla a kyslík, možná že někdo s novým elánem zvládne to, co my ne. Momentálně jednáme o tom, jak to dopadne s horolezeckou stěnou. Rádi bychom, aby aspoň ta ještě nějaký čas fungovala.
