„Ocenění není s ničím přímo spojené, spíš je dobré, že pro nás spousta lidí sháněla hlasy a rozesílala to svým známým do mailů,“ říká starosta František Pánek.
Nejdůležitější tak pro něj je, že se o památce dozvěděli další obyvatelé regionu. Zámek přitom posbíral osm stovek platných hlasů a starosta podotýká, že je to daleko víc, než kolik lidí ve Štědré žije. Obec přitom do poslední chvíle v internetovém hlasování sváděla souboj s hradem Hartenštějn u Bochova.
Zámek ve ŠtědréVystavěl jej rod Kokořovců z Kokořova. Svou definitivní podobu získal v roce 1830. V druhé polovině 20. století se stal majetkem státu a vystřídalo se v něm několik institucí, například zemědělské učiliště. Po revoluci zámek tehdejší vedení radnice prodalo a poté dvakrát změnil soukromého majitele. |
„Ještě před pár lety jsem vůbec nevěděl, kde je. Když jsem ho jednou hledal, skončil jsem kdesi v polích. U nás také někteří chalupáři nevěděli, že tu máme zámek, protože nebyl vidět,“ popisuje starosta.
Když jel na vyhlašování ankety do Karlových Varů, vůbec netušil, že si domů poveze cenu. Hartenštějn, který byl rovněž nominovaný, totiž po ukončení hlasování nad Štědrou vedl, a tak František Pánek počítal s tím, že zámek bude až druhý.
„Dokonce jsme na internet vyvěsili přání, že blahopřejeme do Bochova,“ říká. Hartenštejnu totiž před koncem hlasování naskákaly hlasy, jenomže organizátoři, kteří na správnost dohlížejí, zjistili, že nejsou platné. Hradu jich nakonec museli několik desítek odečíst a Štědrá se stala vítězem.
„Ještě před čtyřmi lety jsme přitom byli nominováni v opačné kategorii, a to Zchátralá památka. Tehdy jsme skončili druzí za Andělskou horou. Tehdy tam byl i chebský klášter, ten nakonec dopadl úplně jinak,“ podotýká starosta.
Obec už do obnovy zámku investovala 15 milionů korun. Na barokní památce přitom pracuje od roku 2011, kdy ji koupila od italského vizionáře. Zámek byl tehdy v dezolátním stavu, přičemž podnikatel z Itálie na prodej kývl až ve chvíli, kdy za polorozpadlou budovu dostal první pokutu od karlovarských památkářů a hrozila mu další.
Obec zaplatila za památku 3,5 milionu korun, a aby nespadla nadobro, pustila se Štědrá díky grantům do oprav. Evropským dotacím se ale vedení obce brání a peníze sbírá po kouskách - například z programu ministerstva kultury.
„Momentálně nás čekají práce v druhém nadzemním podlaží, což bylo dříve přízemí. Nakoupili jsme parkety a chceme se pustit do podlahy,“ říká starosta. Obec nemá nějaký velký projekt obnovy, protože na něj nejsou peníze. „Jedeme spíš na ohlášení udržovacích prací a dát za projekt třeba tři miliony, je pro nás opravdu hodně,“ dodává Pánek.
