Mezi těmi voliči, kteří se urnám všelidového hlasování vydali, převažovali příznivci repliky. Své ano jí řeklo 9 564 lidí. Proti návratu kolonády Fellera a Helmera postavené koncem 19. století se vyjádřilo 3 098 obyvatel. Těch, kteří neoznačili žádnou odpověď a zdrželi se hlasování, bylo 77.
O osudu Vřídelní kolonády rozhodovali lidé společně s prezidentskými volbami.
„Vnímáme to jako úspěch, je to jednoznačná podpora myšlenky obnovy litinové kolonády. Kampaň byla podle nás strašně hysterická a toto je jasný signál radnici, že referendum sice není platné, ale existuje veřejné mínění, že by se touto variantou opravdu měla zabývat,“ řekl člen přípravného výboru referenda Ota Řezanka.
Zmínil také, že společně s kolegy našli dva výrobce repliky, mají její cenu a je třeba dát relevantní podklady na stůl a začít diskuzi s politiky. Organizace referenda ale přípravný výbor příliš nenadchla.
Někde totiž z technických důvodů museli obyvatelé do jiné místnosti, než se konaly prezidentské volby. „Místnosti jsem obcházel a když byly naproti sobě, lidé v referendu volili. Pokud museli ještě do patra, schody obešli a odešli pryč,“ řekl Řezanka.
O tom, že je replika tou nejekonomičtější a nejrychlejší volbou, chce přesvědčit ještě městské zastupitele.
Výsledek referenda vnímám jako signál, říká primátor
„Vím, že výsledek referenda je takový, že k jeho platnosti scházelo zhruba 300 hlasů, což není mnoho, pravidla v zákoně o místním referendu ale hovoří jasně a referendum platné není. Nicméně já to beru jako nějaký signál,“ uvedl primátor Petr Kulhánek.
Vedení města nyní podle něj stanoví minimální rozsah nutných oprav stávající Vřídelní kolonády, která je v havarijním stavu, a začne připravovat architektonickou soutěž na novou.
Do té se může replika také přihlásit. „Přestože referendum neplatí, tak pořád varianta hodnocení repliky litinové kolonády není nijak diskvalifikována,“ řekl primátor.
Otázka referenda obsahovala dvě části. Zatímco první z nich se týkala návratu repliky, druhá část požadovala ukončení oprav havarijního stavu současné železobetonové stavby z roku 1975. Právě tato pasáž vadila městským zastupitelům.
Báli se, aby tento krok neohrozil provoz kolonády, rozvody vřídelní vody do karlovarských balneoprovozů i Vřídlo samotné. Na podzim ho proto odmítli vyhlásit a udělal to až soud (více čtěte zde).
Litinová kolonáda se lidem slavnostně otevřela během zahájení lázeňské sezony roku 1879. Postupem času zchátrala a roce 1939 začala její demolice. Kovový materiál pak putoval na válečné účely.
