Případný investor by měl být tak silný, aby zabral většinu z plochy pozemků určených k průmyslovému využití. A také by měl místním nabídnout především kvalifikovanou práci. Je to tedy odlišný přístup než u Průmyslového parku I. S několika zájemci o vstup do lokality, která patří mezi strategické zóny České republiky, už město zasedlo k jednacímu stolu.
„Měli jsme tady například zástupce čínské společnosti, který sliboval několik stovek dělnických pozic. S tím jsme se nedohodli. Už několik měsíců se snažíme získat pro Cheb opravdu výjimečného partnera, který by byl podle našich představ. Konkrétní nebudu, Cheb není jediným místem, kde se investor rozhlíží a k dohodě zatím nedošlo,“ naznačil chebský starosta Antonín Jalovec.
Doplnil, že neodtajní ani obor, ve kterém firma působí. Upřesnil jen, že město má na budoucí investory, které pustí do své nové průmyslové zóny, tvrdé požadavky.
„Tím prvním je vytvoření vysoce kvalifikovaných pracovních míst. Dáme přednost raději menšímu počtu kvalifikovaných než většímu počtu nekvalifikovaných,“ uvedl Jalovec.
Radnice chce, aby se investor podílel na životě ve městě
Další podmínkou města je minimalizace dopadů na životní prostředí, například z pohledu úspor energií nebo nakládání s dešťovou vodou. Město také požaduje, aby se investor aktivně podílel na životě ve městě a jeho rozvoji, a to například podporou sportovních, kulturních a společenských akcí.
„Nechceme, aby investor žil vedle města, ale aby žil ve městě,“ konstatoval Jalovec s tím, že velmi důležitou podmínkou je, aby firma využila více než polovinu plochy strategické průmyslové zóny. Město totiž nechce zónu parcelovat na menší části jako v Průmyslovém parku I.
Co se týče připravenosti, je už většina pozemků, na nichž by měla zóna vyrůst, v majetku města.
„Nyní dokupujeme některé menší pozemky, něco jsme získali od církve, která byla velmi vstřícná, a k dohodě došlo rychle. Zároveň se projednává změna územního plánu. Je třeba také vyřešit posílení zásobování energiemi, zvlášť co se týče energie elektrické. Nicméně podle současných smluv není před polovinou letošního roku možné kopnout do země, tam jsou smluvní závazky města. Chceme být ale připraveni tak, aby změna územního plánu byla pokud možno projednána v první polovině letošního roku a aby byly vyřešeny i další záležitosti,“ naznačil starosta další vývoj.
Doplnil, že na pozemcích, které jsou zemědělskou půdou, v současné době hospodaří chebský školní statek. „Pokud se s investorem dohodneme, začneme budovat, jakmile smlouvy doběhnou. Pokud bychom se nedohodli, nemáme problém smlouvy následně prodlužovat klidně i po dobu mnoha let,“ dodal.
Lidé mají strach o životní prostředí
Záměr rozšířit průmyslovou výrobu však u řady obyvatel vyvolal i otázky, a to nejen ohledně případného přílivu agenturních zaměstnanců, ale zejména o dopadu na životní prostředí. Například občanské sdružení Chebsko za klima, chce dosáhnout toho, aby radnice nechala zpracovat další analýzy.
„Ty by se měly týkat toho, jaký vliv bude mít nová průmyslová zóna na život kolem, a to ve všech souvislostech, přestože zákon nic takového neukládá,“ uvedla zpracovatelka části dokumentace ke změně územního plánu a členka městské rady Gabriela Licková.
Cheb patří v Karlovarském kraji dlouhodobě k oblasti s nejnižší nezaměstnaností v regionu. V prosinci, i přes částečný nárůst, se podíl nezaměstnaných udržel na 1,9 procenta. Například na sousedním Sokolovsku je toto číslo dvojnásobné, tedy 3,8 procenta, na Karlovarsku pak je podíl nezaměstnaných 2,6 procenta.
