Když se něco děje, pozná to jednoduše. Třeba z toho, jak včely bzučí.
„Úplně bez člověka to samozřejmě nejde, ale je to významný pomocník,“ směje se včelař Pavel Mach, zakladatel projektu Včely na střechách. Jako majitel IT společnosti Softech dokázal spojit techniku s přírodou a vymyslel unikátní monitorovací systém ProBee.
Ten umožní uživateli do úlu odkudkoli nahlédnout. A za pomoci umělé inteligence systém dokáže vyhodnotit, zda jsou včely v pořádku nebo zda se v úlech děje něco neobvyklého.
Včely v chemičce opylí stromy, vyrobí med a ještě ohlídají životní prostředí |
Jedinečné je i sledování akustických projevů včel, tedy toho, jak bzučí. „Za pomoci zvukových senzorů sleduje včely málokdo. I ve světě. Přitom z jejich bzučení dokážeme za pomoci umělé inteligence poznat, jestli je včelstvo v klidu nebo v nějakém stresu,“ vysvětluje Mach.
Na konkrétním příkladu uvádí i to, proč je důležité měření teploty v úlu. „Podobně jako dítě v inkubátoru potřebuje i včelí plod ke zdárnému vývoji vyšší teplotu. Ta musí být okolo 35 stupňů. Když z jakéhokoli důvodu plod chybí, teplota v úlu klesá. Umělá inteligence z toho pozná, že včelstvo má problém a spustí varování,“ vysvětluje včelař s tím, že technika dokáže mapovat i výskyt nebezpečných roztočů.
Ani tropická vedra nejsou pro zdravá včelstva problém. „Včely mají vyvinutý perfektní klimatizační systém. Musí být ale v dosahu voda. Včely ji po kapkách přinesou do úlu, rozpráší ji a máváním křídel způsobí, že se voda odpařuje a své okolí ochladí,“ vysvětluje.
Podle manažerky projektu Včely na střechách Aleny Machové se včelám v chebské průmyslové zóně daří výborně. I díky tomu, že zdejší zelené plochy jsou v podstatě přírodními loukami, na kterých stále něco kvete. Hmyz si tak potravu vždy najde. Jak uvedla, aktuálně je v úlu kolem 70 tisíc včel, na zimu se jejich počet sníží na 30 tisíc. Každý úl ročně vyprodukuje minimálně 15 až 20 kilogramů medu. Někdy ale i 30 a víc kilogramů.
Mít víc včelstev není cesta, stačí jim neškodit chemií, věří včelař |
„Pro nás není průmyslový park izolovaný ostrov plný hal. Vnímáme jej jako krajinný prvek se spoustou zeleně, ve kterém se pohybují lidé a samozřejmě taky hmyz, ptáci a další živočichové. Proto v parcích nejsou jen budovy. Stavíme tu retenční nádrže, které zadržují vodu v krajině, hmyzí hotely, ještěrkoviště, sázíme stromy. Zaměstnancům jsou k dispozici různá odpočinková posezení či workoutová hřiště ve společných venkovních prostorách,“ dodává Jaromír Plotica, který má ve společnosti Accolade na starosti správu průmyslových parků.
