Komorní hůrka je vlastně velmi výjimečný kopec. Nejen svým původem, ale i tím, že je provrtaný historickými důlními chodbami. Proč se tady v minulosti začalo kopat?
Všechno má na svědomí geologický spor, který se na přelomu 18. a 19. století vedl o to, zda horniny vznikají usazováním ve vodě nebo sopečnou činností. Dohady se týkaly i Komorní hůrky. V té době se začal o Komorní hůrku zajímat i věhlasný německý básník Johann Wolfgang von Goethe, který byl i zapáleným přírodovědcem.
Na jeho podnět nechal hrabě Kašpar Maria Šternberg v letech 1834 až 1837 vykopat průzkumnou štolu do nitra Komorní hůrky, která potvrdila, že se jedná o sopku. Šachty pod Komorní hůrkou tak jsou důlními díly, která nevznikla kvůli těžbě, ale pouze za účelem vědeckého bádání, což je velmi výjimečné. Hrabě se tak stal jedním z prvních vědeckých experimentátorů v geologii. Sám Goethe se výsledků průzkumu nedožil. Zemřel dva roky před tím, než práce začaly.
Abychom se dostali k sopouchu, museli bychom se prokopat o ještě dalších šest metrů hlouběji, kde se nachází hlavní štola z 19. století.
