Zdenka si tehdy ve hře se svým sousedem z farmy občas vyměňovala plodiny, vzájemně si zalévali rajčata a cibule. Postupně zjistila, že se jedná o několik let mladšího Pákistánce z Karáčí Tabishe Karima. Vyměnili si fotky, začali si chatovat a pak i volat po Skypu. Než se nadála, vztah přerostl v lásku.
V roce 2011 požádal Tabish Zdenku prostřednictvím videokamery o ruku, o rok později se virtuálně uskutečnily zásnuby. V listopadu 2013 poprvé požádali české úřady alespoň o turistické vízum, aby se konečně viděli naživo a lépe se poznali. V lednu 2014 jim zamítli žádost poprvé, v březnu podruhé. A tak v červnu 2014 odletěli na Srí Lanku a tam se vzali. Sami, bez rodin a přátel.
To ale není happy end. Trvalo dalších pět let, než se mohl Tabish vydat za Zdenkou do Česka. Jeho opakované žádosti o vízum totiž narážely na nedůvěru českých úřadů.
O jejich vztahu vypráví dokument české režisérky Kateřiny Hager a pákistánského dokumentaristy Asada Faruqiho nazvaný Manželství/A Marriage, který mohli minulý týden zhlédnout diváci v chebském kině ART.
„Ten film je sestříhaný ze záběrů skutečného života. A možná je spíš o těch radostnějších okamžicích a tak trochu i o drobných každodenních trapasech. Díky tomu je dost komediální, lidé se při něm hodně smějí,“ vypráví Zdenka Karim, která žije v Aši, po autonehodě je již řadu let upoutána na invalidní vozík. A přitom zvládá jezdit do Chebu, kde pracuje jako účetní.
Tým, který s kamerou od roku 2017 zaznamenával životní okamžiky pro dokument, měla za zády asi čtyři roky. „Nikdy jsem nepropadala úplné beznaději. Občas jsem se vybrečela do polštáře, nabrala jsem novou sílu a šla do boje znovu,“ líčí rázná Zdenka. Za prvních pět let manželství se viděli jen 94 dní. Přesto jejich svazek vydržel.
„Když jsem poprvé měla Tabishe vidět naživo, cítila jsem paniku, strach a chuť utéct. Ale jak jsme se setkali a bylo to, jako bychom se rozloučili včera, nebyl v tom žádný problém,“ popisuje Zdenka.
Rok 2019: Z Karáčí do Aše
V roce 2019 se Tabish konečně dostal do Česka. Z patnáctimilionového Karáčí přesídlil na odlehlé Ašsko. „Myslím, že největší kulturní náraz jsem pro něj byla já. Protože jsem impulsivní, ukřičená, hádavá. Nejsem tichá pákistánská žena. To si myslím, že pro něj bylo překvapení. Ale když si zvykl na mě, tak tady nemá problém s ničím. Jakmile to bylo možné, začal pracovat. Miluje zeleň, které je v okolí hodně, a houby. Rád je sbírá. To je jeho vášeň. A já jsem konečně po těch letech přetahování s úřady klidná. Nemusím čekat, kdo zas za mě rozhodne,“ konstatuje Zdenka.
Se svým manželem mluví češtinou prokládanou anglickými slovíčky. „Tabish dělá velké pokroky a spoustě slov už běžně rozumí. Navíc je hodně precizní a puntičkářský,“ vysvětluje Zdeňka, které právě tato vlastnost jejího manžela, který má mimochodem titul z univerzity v Karáčí v oboru aplikovaná fyzika – elektronika a diplom z univerzity v Islámábádu, kde vystudoval informatiku, dělá těžkou hlavu.
„On všechno důkladně rozmýšlí, vše musí být přesně. Například mi chtěl pomoct při pečení pracen. A jak to tak bývá, je to docela fofr. Jeden plech do trouby, na druhý rychle naplnit těsto do formiček. Jenže on ty pracny rovnal na plech s milimetrovou přesností. Vydržela jsem to dvakrát. Když jsem ho ale potřetí upozornila, že se nám jich na ten plech musí vejít co nejvíc, už jsem to nevydržela. Tohle je asi největší kulturní náraz pro mě, s tím mám problém. Ale přišla jsem na to, že hádat se je docela zbytečné,“ vypráví Zdenka a dodává, že sladké a hlavně vánoční cukroví miluje její muž nade vše.
Také mu ho každoročně posílala do Pákistánu. „Také má rád ovocné knedlíky. A houby na nejrůznější způsoby. Ty sbírá sám. Naopak nemá rád vnitřnosti. Já jsem si teď, co byl v Praze, vařila játrovou omáčku,“ podotýká Zdenka.
Ta svého muže podporuje, měsíc dlouhý ramadán s ním ale nedrží. „Zkoušela jsem to, ale po třech dnech jsem to musela vzdát. Byla jsem úplně dehydratovaná,“ vysvětluje.
Od českých úřadů mají prozatím klid, Tabish má pětileté vízum a povolení k pobytu, navíc po dvou letech manželství může zažádat o trvalý pobyt. Musí ale složit zkoušku z češtiny. A tady má zatím mezery. Proto je rozhodnutý o pobyt požádat později, až bude jazyk ovládat lépe.
