Ředitel sokolovského muzea Michael Rund hledá nápisy na stěnách nedávno objevené cely v táboře Svornost na naučné stezce Jáchymovské peklo. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Odvrácená tvář Jáchymova. V nelidských podmínkách tu muklové těžili uran

Vzestup a pád. Takové byly dějiny Jáchymova, krušnohorského města, které nemá jen jednu tvář. Proslulé je luteránskou reformací, lázeňstvím, hornictvím, díky kterému se nově pyšní značkou UNESCO, i uranovými tábory. Političtí vězňové jim říkali Jáchymovské peklo.

Zatímco v 16. století se Jáchymovu stalo osudem stříbro, koncem 19. století to byl smolinec neboli uraninit. Právě uranové doly představují stinnou stránku krušnohorského města, kolem kterého od konce 40. let minulého století komunistický režim zřídil nápravně pracovní tábory. V nelidských podmínkách tu na uranu vyváženého do Sovětského svazu dřely tisíce politických vězňů. Ti, kteří pobyt přežili, trpěli zpravidla doživotními následky. Mnozí zemřeli na rakovinu.

iDNES Premium

Tento článek je součástí placeného exkluzivního obsahu.

AKTIVOVAT ČLENSTVÍ