„Menších česlových polí o hmotnosti 360 kilogramů vyměníme šest. Větších, která váží 585 kilogramů, pak jedenáct,“ uvedla Dana Zikešová, mluvčí Povodí Ohře. Pro potápěče jsou podobné akce denním chlebem.
„Pracujeme tři sta šedesát pět dní v roce,“ potvrdil ředitel Potápěčské stanice Jaroslav Šot. Fakt, že zakázky realizují i v zimě, je ovšem nutí k maximální opatrnosti. Lidem, kteří se noří pod hladinu, ovšem podle Šota chladno paradoxně vadí méně.
Čtyřicet metrů pod vodu do betonové komory. Stanovická přehrada přilákala davy |
„Pracují v suchých oblecích ve vodě, která má stabilní teplotu kolem čtyř stupňů. V daleko větším nepohodlí jsou tak členové podpůrného týmu, kteří pracují venku,“ vysvětlil šéf potápěčů.
V hloubce, v jaké nyní odborníci operují, nepotřebují dekompresní komoru. „Ta je podle zákona povinná od třináctimetrové hloubky,“ uvedl Šot. Na vodní nádrži Přísečnice, kam se po dokončení prací v Březové přesunou, už ji ale využijí. „Tam budeme pracovat ve čtyřiceti metrech,“ vysvětlil.
Stav vodních nádrží kontrolují správci Ohře pravidelně. „Cílem kontrol je zjistit případnou závadu, a to i u objektů pod vodou,“ konstatovala Zikešová. Četnost podobných kontrol se liší. „Například v Mariánských Lázních či na Jesenici je provádíme jednou za čtyři roky. Na Březové jsme ale každé dva roky,“ upřesnila mluvčí Povodí Ohře.
Na to, jak časté kontroly jsou, má podle ní vliv řada faktorů. „Například konfigurace terénu, množství splaveniny, které se dostávají do nádrže, umístění vodních výpustí či rychlost proudění před nimi,“ vysvětlila Dana Zikešová.
Povodí Ohře mění česle na vodním díle Březová. Práce provádějí vyškolení potápěči.
U ocelových konstrukcí pak kontrolují korozi a stav šroubových spojů. „Novější části česlových polí přehrady Březová jsou z roku 2009. Část z nich je však původních z doby výstavby vodního díla, tedy ze třicátých let minulého století,“ doplnila. Práce skončí do 10. prosince.
