Otec Vít Metoděj Kout slouží v pravoslavném kostele sv. Olgy ve Františkových Lázních od roku 2011. | foto: Martin Stolař, MAFRA

V písních je Kristus Sluncem, říká duchovní o pravoslavných Vánocích

  • 0
Zatímco si západní křesťané připomínají Tři krále, pravoslavní teprve zdobí stromeček a začínají slavit vánoční svátky. Proč jsou v pravoslavné církvi o třináct dnů později, jaké to má výhody a také další zajímavosti prozradil duchovní správce chrámu sv. Olgy ve Františkových Lázních otec Vít Metoděj Kout.

Slavnostní atmosféru pravoslavných svátků je možné v kraji zažít také v chrámech v Karlových Varech a v Mariánských Lázních.

Jak je možné, že v pravoslaví přicházejí vánoční svátky až 7. ledna?
V pravoslavné církvi se můžeme setkat s užíváním dvou kalendářů. Nového gregoriánského a tradičního „starého“ juliánského, který je oproti gregoriánskému o 13 dnů posunutý. Svátek Narození Páně se slaví vždy 25. prosince. Podle juliánského kalendáře je ale 25. prosince právě tehdy, když je v našem občanském kalendáři již 7. ledna. Vzhledem k tomu, že je národnostní složení naší církevní obce velmi pestré, tak slavíme vánoční svátky dvakrát. Jednou podle nového kalendáře 25. prosince a podruhé právě 7. ledna.

Fotogalerie

Není to trošku schizofrenní?
Na první pohled to tak možná působí. Můžeme v tom ale zároveň objevit i duchovní pohled a hluboký smysl. Z mého pohledu má toto zdvojení svátku dvě roviny, osobní a společenskou. Někteří farníci slavení svátku Narození Páně 7. ledna vítají jako duchovní alternativu prosincových „konzumně“ pojatých svátků plných shonu a stresu. Osobně si jako farář cením především společenského rozměru té dvojí oslavy. Toho, že naše společenství něco takového dokáže, že vedle sebe dokážeme žít v respektu k odlišnostem. Potěší mne, když vidím farníky, kteří svátek Narození oslavili už v prosinci, jak přicházejí 6. a 7. ledna na bohoslužbu popřát bratrům i sestrám, pro které svátky právě začínají. Stejně tak mám radost, když nám volají duchovní z jiných církví, aby nám popřáli požehnané svátky.

Jak samotná oslava svátku probíhá?
Svátek Narození začíná jitřní bohoslužbou už v předvečer samotného svátku, tedy už 6. ledna. Podle starozákonní biblické tradice totiž nový den začíná vždy východem první hvězdy. Na jitřní bohoslužbě se zpívají sváteční písně vánočního kánonu oslavující vtěleného Krista. V nejznámější písni svátku Narození je Kristus nazýván Sluncem spravedlnosti – světlem, které svým východem osvěcuje celý svět. Po jitřní bohoslužbě následuje svatá liturgie. Věřící se v těchto svátečních dnech zdraví pozdravem: „Kristus se rodí!“ a odpovídají: „Oslavujme ho!“.

Jak prožíváte vánoční svátky jako duchovní?
V čase velkých svátků se duchovní moc nezastaví. Slouží se řada bohoslužeb, probíhají pastorační návštěvy, připravují se vánoční koncerty, komentované prohlídky chrámu s vánoční tematikou pro školy a školky, přijíždí řada hostů. Sám si užívám například komentované prohlídky lidových betlémů, které probíhají u nás v chrámu až do poloviny ledna. Je to pokaždé výtečná příležitost se na chvilku zastavit, znovu nově nahlédnout na poselství svátku, na to, že se Boží syn stal člověkem, že ve světě vítězí dobro nad lží a nenávistí, i když to někdy chvilku trvá.

Jak vypadá oslava svátku v rodinách? Je jiná, než jak ji zná většina z nás ze svých domovů?
Jsou to předně radostné svátky. Celý týden lidé navštěvují své rodiny i přátele. Svátkem Narození Páně zároveň končí čtyřicetidenní předvánoční, takzvaný filipovský půst, který zapovídá živočišné produkty. O to je to celé radostnější. Všichni se radují u prostřených tabulí, vyprávějí si o svých radostech i plánech do nového roku. Ve většině rodin nechybí ozdobený vánoční stromeček.

Také se podávají tradiční pravoslavné vánoční pokrmy?
V českých rodinách se na štědrovečerní večeři setkáme tradičně s rybou. U volyňských Čechů se často podávají takzvané bachtičky s mákem a medem, oblíbené jsou vareniky, což jsou plněné taštičky z těsta, kuba s houbami či kuťa, což je sladká kaše s ořechy a sušeným ovocem. Ukrajinským zvykem je štědrovečerní tabule o dvanácti postních chodech. V rumunských rodinách zas příchozí pohostí domácími uzeninami a vepřovým masem.

Jak dlouho vlastně trvají pravoslavné vánoční svátky?
Samotný svátek Narození Páně končí 13. ledna. Ovšem již následující den začíná svátek Obřezání Páně a zanedlouho poté, 19. ledna, následuje svátek Zjevení Páně neboli Křest Páně v Jordáně. Dá se hovořit spíše o několika navazujících svátcích, během kterých se Bůh takzvaně „zjevil“ a odhalil lidem svou božskou i lidskou přirozenost. Poslední zmíněný svátek, Křest Páně, je přitom nesmírně oblíbený. Po bohoslužbě se světí voda, a to jak v chrámech, tak i v přírodě. Světí se venkovní prameny, řeky a jezera. Věřící se v těchto posvěcených pramenech a řekách koupají nebo se touto vodou přímo na místě polévají. Posvěcená voda ze Křtu Páně se v chrámech a domácnostech přechovává po celý rok. Věříme, že je naplněna velikou silou a Božím požehnáním.

Pravoslavní křesťané slaví Vánoce

7. ledna 2016

Jarní prázdniny

Týdenní jsou na základních a středních školách rozloženy v termínech od 1. února do 14. března. Přinášíme úplný přehled prázdninových termínů podle okresů.