Podle něj připadají Vánoce na 7. ledna. Ale stejně tak mohou slavit 1. ledna. Tento den totiž soudruzi v Rusku přiřadili dárkům a rodině.
„V Rusku se odpradávna Vánoce slavily podle juliánského kalendáře 7. ledna. Jenže když přišli komunisté, všechny církevní svátky a tradice měly zmizet. Začali prosazovat, aby se Vánoce slavily na Nový rok. Měla to být taková novodobá tradice nesvázaná s církví,“ vysvětluje Elena Sorokina, která před lety přesídlila s rodinou z Moskvy do Mariánských Lázní.
„Když jsme se přestěhovali, mladšímu synovi byly tři roky a staršímu osm let. A naše děti tehdy byly trochu v rozpacích. Ptaly se, proč jejich kamarádi dostávají dárky 24. prosince, zatímco u nás se rozdávají až 1. ledna. My jsme pak postupně začali slavit Vánoce v tradičním čase našich českých přátel,“ říká Elena Sorokina.
Nejprve ale začala chodit do kurzu vaření. Tady se naučila vše, co české hospodyňky na Vánoce připravují. „Umím vaječný koňak, cukroví i vánočku. Také připravím tradiční bramborový salát a kapra. A to vše chystáme na 24. prosince. Když se nás přátelé ptají, zda budeme slavit Vánoce s nimi, odpovídáme jim ano, samozřejmě. A oni jsou rádi,“ směje se žena.
Zároveň ale nechtěla své děti ochudit o tradiční ruské pojetí Vánoc, kdy dárky nosí děda Mráz. Začala proto organizovat dětskou vánoční besídku.
„Chtěla jsem, aby moji dva chlapci nikdy nezapomněli na ruské a pravoslavné tradice. Aby měli dárky od dědy Mráze a Sněhurky a k tomu patří i laskavá pohádka se šťastným koncem. Protože pravidelně chodíme do pravoslavného kostela v Ruské ulici, řekla jsem si, že by bylo pěkné udělat pro všechny zdejší děti 7. ledna v čase Vánoc společné setkání,“ říká Sorokina.
Letos to bude už desátý rok, co se po slavnostní bohoslužbě odebere představený chrámu sv. Vladimíra, otec Josef Hauzar, spolu s farníky na vánoční besídku do hotelu Continental. Na děti tady čekají drobné dárky od dědy Mráze, pohádkové představení a slavnostní pohoštění.
„Společně si také zazpíváme kolem nazdobeného vánočního stromu. Jde o bezplatnou charitativní akci, na kterou mohou přijít lidé z různých skupin, náboženství i národností,“ zve Elena Sorokina.
Ačkoli besídku začala před deseti lety chystat hlavně kvůli svým synům, přestat nechce. „Moje děti jsou už velké, jeden studuje na univerzitě, druhý na gymnáziu. Mně ale přijde líto s besídkou skončit. Všichni se těší, navíc akci navštěvuje i řada turistů, kteří v Mariánských Lázních tráví přelom roku pravidelně. Mnozí z nich říkají, že do města jezdí i kvůli naší besídce,“ dodává.
