Zachování bazénu nepomohla ani anketa, v níž více než dvě třetiny obyvatel byly pro zachování, nepřišel ale minimální stanovený počet hlasujících, kterým byla polovina obyvatel.
V lednu by horský bazén dovršil osmnáctý rok. To se ale už nestane, kryté koupaliště se naposledy otevře plavcům v pondělí 14. prosince. „Bazén je jednoduše starý, stejně jako použitá technologie. Pro nás je jeho provozování značně finančně náročné,“ vysvětlil místostarosta Potůčků Roman Jeníček.
Loni počítal rozpočet obce na bazén s částkou 3,3 milionu korun. „Do budoucna by se jednalo o daleko více peněz, protože bychom museli obnovovat a vyměňovat zařízení. Částka by jen dál rostla,“ předpokládá místostarosta.
Míní sice, že místní lidé ani bazén moc nevyužívají, ale žádné statistiky město nemá. Jisté je, že bazén ve městě, které vydělává na pronájmu ploch pro trhovce, je ztrátový. Mezi nejhorlivější návštěvníky patří děti z místní školky a školy. Ty podle Jeníčka o koupání nepřijdou.
„Chystáme se jim navýšit rozpočet, aby mohly děti za plaváním dojíždět. Můžeme využívat i bazény na německé straně, hned dva jsou do 20 kilometrů od Potůčků,“ vysvětlil Jeníček.
V tom ale vidí problém učitelka Soňa z mateřské školy. „Děti by v tom případě ale potřebovaly cestovní pasy,“ udivuje se nápadu učitelka a ani případné dojíždění v rámci kraje se jí nezamlouvá. „To cestování zabere hodně času, navíc většině dětí je z cestování v autobuse špatně,“ odmítá nápad vedení obce.
To dalo o budoucnosti bazénu hlasovat v anketě, která více než dvou třetinově podpořila zachování bazénu. Anketu ale mnozí kritizují.
„Město si prosadilo účast minimálně padesáti procent lidí a vše formou ankety. Kdyby to bylo referendum, stačí nám daleko menší účast. Myslím si, že to bylo cílené,“ přemýšlí nahlas pokladní z bazénu Zdeňka Charvátová. Místostarosta to vidí jinak. „Že lidé nepřišli, chápeme tak, že podporují myšlenku nezachování,“ uvedl Jeníček.
Krušnohorská vesnice, hospodařící s rozpočtem ve výši necelých 60 milionů korun, plánuje místo budovy s krytým koupalištěm hned několik možných projektů.
„Mně by se líbila nějaká lepší tělocvična. Chceme totiž využít sociálního zařízení, sauny či solária. Ty chceme zachovat,“ popsal jednu z možností Jeníček s tím, že chce myslet na děti. Kdy na podobné plány dojde, není ale jasné. Ve hře je i vybudování kulturního domu.
Ženy půjdou do důchodu, muži dostanou práci u techniků
Z devítičlenného zastupitelstva zvedlo ruku pro zrušení bazénu sedm jeho členů. Zbylí dva se zdrželi hlasování. Rozhodli tak i o osudu čtyř zaměstnanců bazénového komplexu.
„Dvě paní jsou v důchodovém věku a dvěma mužům chceme nabídnout práci v našich technických službách,“ popsal osud zaměstnanců místostarosta.
Podle plavčíka Martina Zábrany je to složitější. „Jedno místo je volné nyní, od 1. ledna. To mi však nabídnuto nebylo. Dali ho kolegovi s tím, že já bych mohl nastoupit až v dubnu. Nezbude mi, než jít na pracovní úřad nebo chodit po brigádách, abych do té doby uživil svou rodinu,“ povzdechl si.
I podle něj by obec se svým rozpočtem měla bazén udržet. „Před rokem a půl se tu značná část technologií měnila. Podle mého by investice v řádu několika stovek tisíc korun bazén opravila a problém by nebyl,“ předpokládá Zábrana.
S ním souhlasí i pokladnice Charvátová. „Před volbami jsme byli ujišťováni, že bazén vždy bude, a teď, rok po volbách? Dokonce o nás někdo i začal rozhlašovat, že jsme na lidi nepříjemní, a proto nechodí, ale to není pravda. Starostovi jsem dokonce přinesla i knihu stížností a přání, která byla plná pozitivních vzkazů,“ říká smutně Charvátová.
S tím se setkává v posledních dnech bazénu často. „Lidé nám nosí dárky a vzpomínají. Občas je to smutné a dojde i na slzičky. Bylo to dlouhých skoro osmnáct let,“ smutní. Podle ní se v skoro skončeném roce zvedala i návštěvnost. „Ročně jsme na vstupenkách vydělali okolo 800 tisíc korun,“ dodala s tím, že v Potůčkách tak pro lidi zbude už jen tržiště a parkoviště.
Poslední naději upínají bojovníci o záchranu bazénu k tomuto týdnu, kdy se uskuteční zastupitelstvo obce. „Zkusíme k vedení města promluvit. Vím, že máme asi tak jednoprocentní šanci zvrátit osud, ale za pokus to stojí,“ uzavřela pokladní.
