Editin úděl byl obzvláště strastiplný, tragicky však skončili i její rodiče a sourozenci. Čtyři takzvané Stolpersteine zde před jejich tehdejším domem osadili u příležitosti 86. výročí Křišťálové noci.
Příběhy židovských rodin v období druhé světové války bývají často jen těžko uvěřitelné. Stejně tak i v případě Pollakových, kteří v Sokolově žili od roku 1919. V dnešní Rooseweltově ulici provozovali malý krámek s konfekcí. Narodily se jim tři děti, jedno ovšem zemřelo v deseti letech.
Když situace v Sudetech začala houstnout, snažili se najít bezpečné místo. „Celá rodina se přestěhovala do Prahy, kde se Edita v roce 1941 vdala za Samuela Schwimmera. Jejich rodinné štěstí ovšem netrvalo dlouho,“ řekl při odhalení Kamenů zmizelých Vladimír Bružeňák, sokolovský historik a autor knihy Kamínky ze smutné mozaiky. Po pěti měsících totiž oba manžele nacisti internovali do koncentračního tábora v Terezíně.
V Terezíně byla Edita do podzimu roku 1944, kdy ji převezli do Osvětimi. Odtud pak šla s pochodem smrti až do Svatavy. Zde 16. března 1945, pouhé dva měsíce před koncem války, umírá. Čtyři kilometry od prahu rodného domu. Pochovaná je na sokolovském židovském hřbitově.
Židovské velkoobchodníky zavraždili nacisté, dcera přežila díky Wintonovi |
Ani k ostatním členům její rodiny nebyl osud milosrdný. Rodiče Franz a Rosa zahynuli v běloruském vyhlazovacím táboře v Malém Trostinci. Konce války se nedožil ani Editin bratr Hanuš, kterého Němci nejdříve internovali v táboře Lípa u Havlíčkova Brodu.
Jediný, kdo podle pátrání Vladimíra Bružeňáka válku přežil, byl Editin manžel Samuel. Toho osvobodila americká armáda z koncentračního tábora Dachau. „Tady se ale jeho stopa ztrácí, pravděpodobně však emigroval do USA,“ řekl sokolovský historik.
První kameny v kraji osadili v Chodově
Před druhou světovou válkou žila v Sokolově komunita asi 130 až 150 Židů. S uctíváním jejich památky začali Sokolovští v roce 2020. Za čtyři roky se díky iniciativě Vladimíra Bružeňáka objevilo v ulicích města 12 Kamenů zmizelých.
„Věřím, že v této tradici budeme pokračovat,“ naznačil. Problém podle něj je, že ne všechny domy, v nichž židovské rodiny žily, se zachovaly až do dnešní doby. „Vím ale minimálně o dvaceti, kde by se kameny ještě položit daly,“ dodal.
Kámen zmizelých za Annu Posnerovou připomíná smutný osud karlovarské rodačky |
Zatímco v Sokolově jsou takřka na začátku tradice Kamenů zmizelých, v nedalekém Chodově v pátek 8. listopadu položili poslední. Ty připomenou jak rodinu Františka Josefa Brücknera, obchodníka s textilem a galanterií, tak i rodinu Hahnových. Ti žili v lokalitě původního chodovského nádraží.
„Tím je završena záslužná práce připomínání původních židovských obyvatel našeho města, kterou před lety započal chodovský historik Miloš Bělohlávek,“ připomněl místostarosta Chodova Luděk Soukup. Dodal, že právě Chodov se stal v roce 2015 vůbec prvním městem v kraji, kde byly kameny zmizelých položeny.
