„Obecné soudy předestřely detailní popis a interpretaci jednání obou stěžovatelů a řádně se vypořádaly s námitkami, které v průběhu trestního řízení na svou obhajobu vznášeli. Své závěry o vině soudy založily na dostatečně důkladném a vyčerpávajícím dokazování, jakož i na adekvátním hodnocení provedených důkazů,“ stojí v usnesení Ústavního soudu.
Novotný a Šepták podle verdiktu v noci 23. listopadu 2008 zbili v Aši šestadvacetiletého muže, odvezli ho na odlehlé místo u přehrady Bílý Halštrov. Tam ho znovu napadli a když se nemohl kvůli zlomené stehenní kosti a opilosti bránit ani utéct, přivázali ho za opasek na lano a víc než dva kilometry ho smýkali za autem. Muže pak podle rozsudku nechali ležet u silnice, kde podlehl mnoha vážným zraněním.
Muže uvláčeli za autem. Myslel jsem, že je to pajdulák, vypověděl svědek |
Krátce po činu policisté podezřívali Novotného. Kvůli nedostatku důkazů ale případ odložili. Deset let poté se přihlásil svědek, který vypověděl, jak v kritický den viděl auto vláčející člověka a poznal v autě Novotného a řidiče Šeptáka, třetímu muži do tváře neviděl. Svědectví vedlo v roce 2018 k zadržení Novotného a Šeptáka a bylo i hlavním důkazem obžaloby.
Krajský soud v roce 2020 nejprve označil výpověď korunního svědka za nevěrohodnou a nedostačující pro odsouzení. Vrchní soud s tím ale nesouhlasil. Napodruhé, po doplnění důkazů, už plzeňský soud oba muže odsoudil. Verdikt potvrdil jak vrchní, tak Nejvyšší soud.
Šepták v ústavní stížnosti zopakoval, že se na vraždě nepodílel. Výpověď korunního svědka označil za nevěrohodnou. Také Novotný uvedl, že pro jeho odsouzení neexistovaly dostatečné důkazy. Ústavní soud však připomněl, že závěr o Šeptákově vině stojí také na dalších nepřímých důkazech, například telefonátu mezi oběma pachateli několik dní po činu nebo znaleckém posudku.
U Novotného sehrály svou roli také pachové stopy na těle oběti a poznatky z odposlechu v návštěvní místnosti ve věznici, podle nichž se snažil ovlivňovat svědky. Motivem činu mohla být Novotného žárlivost.
