Ordinační doba lékařské pohotovosti nyní v mariánskolázeňské nemocnici končí ve 21 hodin a podle názoru radnice by měla fungovat alespoň o hodinu déle. Mariánskolázeňští proto plánují, že zajištění služby včetně přerozdělování dotací převezmou.
To by mělo pozici města při vyjednávání posílit. Jenže nemocnice už nyní vzkazuje: Chybí peníze i personál.
Když v loňském roce začala v březnu fungovat pohotovost, příjemcem peněz byla přímo nemocnice. Proudily k ní z několika zdrojů. Karlovarský kraj uvolnil na pohotovost milion korun. Vzhledem k tomu, že třetina pacientů byla z Tachovska, přispíval částkou 1,2 milionu Plzeňský kraj. Dva miliony zaplatily za tuto službu pro své obyvatele Mariánské Lázně.
Letos to bude jinak. Oba kraje pošlou svoje příspěvky přímo městu. To pak bude při jednáních jediným partnerem nemocnice.
„Objem peněz zůstává stejný. Jediná změna je, že příjemcem dotací na pohotovost bude město Mariánské Lázně. Následně bude nemocnici na pohotovost přispívat. Věříme, že nám to při vyjednávání pomůže. Už v nejbližších dnech se budeme domlouvat o rozsahu služby,“ uvedl mariánskolázeňský starosta Petr Třešňák.
Dodal, že pro město je pohotovost jednou z priorit. „Rádi bychom, aby pohotovost sloužila nonstop. To se nám ale zřejmě nepovede prosadit. Tak se chceme bavit alespoň o rozšíření ordinační doby,“ řekl starosta.
Pohotovost zachraňují zkušení lékaři
V současnosti je služba zajištěna tak, že v nemocnici od 7 do 15:30 funguje chirurgická ambulance, poté nastoupí v téže ordinaci pohotovost, a to až do 21 hodin. O víkendech je služba dostupná od 9 do 21 hodin.
S rozšířením hodin pohotovosti nemá nemocnice problém. Jenže nejsou lékaři. Podle vedení nemocnice je to obrovský problém už nyní. Mladí lékaři ani praktici z Mariánských Lázní se do služeb příliš nehrnou.
A tak pohotovost zachraňují zkušení lékařští nestoři. Jak uvedl jednatel Nemocnice Mariánské Lázně Petr Dvořák, právě to je jedním z důvodů, proč je zajištění fungující pohotovosti v Mariánských Lázních nesmírně složitý úkol.
„Pohotovost stojí především na starších lékařích, kteří jsou ochotni ve svém volnu sloužit. Abychom mohli stávající pohotovost pokrýt, už nyní k nám dojíždí lékaři z Prahy nebo z Plzně,“ uvedl Dvořák.
Podle něj jsou další zásadní podmínkou fungující pohotovosti peníze. „Jako každá soukromá firma musíme mít provoz této služby dobře spočítaný. Případnému jednání o rozšíření ordinačních hodin se nebráníme. Je ale třeba nastavit takové podmínky, aby nedošlo k poškozování nemocnice,“ dodal Dvořák.
Potvrdil, že jednání mezi městem a nemocnicí o pohotovosti v dohledné době započnou. Vzhledem k tomu, že radnice bude nemocnici žádat o rozšíření služeb, avšak nabídnout jí může stejné peníze jako loni, je možné, že se s prosbou o příspěvek obrátí na některé soukromé subjekty či radnice okolních obcí, jejichž obyvatelé službu využívají.
Problém chybějící pohotovosti trápil obyvatele Mariánskolázeňska řadu let. Nejbližší pohotovost měli v Chebu. Nemocnice s fungující pohotovostí citelně chyběla také na Tachovsku. Od uzavření nemocnice v Plané v roce 2003 si tamní lidé stěžovali na špatnou dostupnost lékařských služeb.
O zřízení pohotovosti v Mariánských Lázních dlouhodobě usilovali také starostové z celého regionu. Ti dokonce požádali Karlovarský kraj o pomoc otevřeným dopisem.
Ledy se hnuly až poté, co většinový podíl v nemocnici odkoupil spolumajitel Podřipské nemocnice v Roudnici nad Labem Jakub Zavoral. Město Mariánské Lázně má nyní v nemocnici přibližně třináctiprocentní podíl.
