V uplynulých dnech šly z oceánu jednotlivé frontální poruchy přesně podle rovnoběžek do Evropy. A pokud trvá západní proudění, kdy je v Anglii a Francii nějakých 12 až 14 stupňů, nemůže v Krušných horách padat sníh. „Aby se tak stalo, musí se změnit proudění, a to se právě děje. Pondělní studená fronta přinesla velké množství oblačnosti, srážky byly od středních poloh smíšené, na horách už sněhové,“ uvedl Kovařík.
Na Klínovci leží od pondělka dva centimetry nového sněhu, v úterý se čekalo další sněžení a koncem týdne by už na horách mohla být pokrývka kolem 15 centimetrů nového sněhu. „V pátek už bude sněžit i ve středních polohách, o víkendu se sněhu dočkáme možná i v Poohří. Dá se tedy hovořit o tom, že zima se vrací,“ popsal pozorovatel počasí.
Podle jeho slov lze navíc očekávat, že konec ledna bude studený, podobně jako začátek loňského prosince. „Zatím je to pro lyžaře i běžkaře špatné, ale koncem měsíce už bychom mohli mít ve vyšších polohách sněhu dost,“ myslí si Kovařík. Ten nevylučuje ani to, že by do kraje mohly přijít i silnější mrazy, podobně jako uhodily v polovině prosince.
„V uplynulých dnech se k nám dostávaly masy vzduchu, které sem nepatří. Takové teplé počasí bývá v jižní Itálii a na severu Afriky. Ale zima je v podstatě teprve na začátku. Tím nejstudenějším obdobím bývá konec ledna a první polovina února, takže klidně mohou i silné mrazy přijít znovu. Teď například stačilo, aby se jen trochu změnilo proudění ze západního na severozápadní a počasí má úplně jiný charakter,“ řekl Kovařík.
Včely využívají oteplení k úklidu úlů
Pozorování počasí se Kovařík věnuje už téměř pět desetiletí a podle jeho záznamů nejsou vánoční oblevy nic mimořádného. Statisticky například za deset let byly v kraji bílé Vánoce nanejvýš čtyřikrát. Výjimkou nejsou ani roky, kdy sníh vůbec nenapadl. „Podle záznamů místního hospodáře to bylo například v letech 1901 až 1902, kdy krávy, které se pásly v oblasti Klínovce a Srní, vůbec nezahnal dolů, protože bylo stále teplo,“ poznamenal Kovařík.
Na střídání chladu a tepla a poněkud zmatenou přírodu reagují zvířata. Ve dnech, kdy bylo nejtepleji, opouštěl úkryty například hmyz. „Včelaři vědí, že při takových oblevách včely nezřídka vylézají z úlu, vylétají do nejbližšího okolí a vynášejí exkrementy a vše, co do úlu nepatří. A pak zase ulehnou a vracejí se k zimnímu spánku. Při další oblevě se to může opakovat. Teprve na začátku jara začnou vylétat pravidelně,“ podotkl Kovařík.
Záchranná stanice při Národní přírodní rezervaci Soos už registrovala první probuzené ježky a netopýry. „Ježky nebudeme znovu zazimovávat. Budeme je tu mít až do jara. Ve stanici se objevili i netopýři. Je otázkou, zda je probudilo oteplení nebo třeba to, že majitelé v části budovy, kterou si vybrali k zimování, zatopili. Protože na probuzení spotřebují velké množství energie, zůstanou vzhůru až do jara. Krmíme je speciální pastou z moučných červů,“ řekl vedoucí záchranné stanice Zdeněk Soukup.
