Zatímco město by upřednostnilo koupi za symbolickou cenu, jednota se majetku zbavit nechce a hodlá se s radnicí domluvit jinak.
„Město do cizího investovat nemůže. Takže jediná cesta je, abychom se s Lokomotivou dohodli na nějakém hodně dlouhodobém pronájmu nebo odprodeji za symbolickou cenu, dejme tomu za korunu. S tím, že bychom jim garantovali užívání na dobu neurčitou,“ uvedl mariánskolázeňský starosta Martin Kalina.
Podle něj je to také způsob, jak získat na stavbu plánovaných sportovišť a zázemí dotace, na které sami sportovci nedosáhnou. A bez dotační podpory je revitalizace areálu během na dlouhou trať.
S tím však zástupci Lokomotivy nesouhlasí. „Majetek městu jen tak nedáme,“ řekl Jan Fišák, předseda TJ Lokomotiva Mariánské Lázně. Svůj postoj zdůvodňuje obavou, že v budoucnu by zastupitelé nemuseli dohodu respektovat a sportovci by mohli přijít o šanci svůj někdejší majetek za sjednaných podmínek využívat.
„My tomu městu zas tolik nevěříme. Bojíme se, že si areál od nás vezme, pak bude roky váhat a nakonec, až se změní městské či krajské zastupitelstvo, tak tam postaví třeba domy. Proto nejsme ochotni areál jen tak předat,“ vysvětlil Fišák.
Sportovci mají jiný nápad, jak problém vyřešit. „Pro nás je nyní prioritou postavit v areálu in line dráhu. Ta tady lidem chybí. Když si chtějí v Mariánských Lázních zajezdit na kolečkových bruslích, musí ujet i 30 kilometrů autem, než najdou cyklostezku, po které se dá bruslit. Jenže 10 milionů na stavbu nemáme a dotace můžeme získat jen prostřednictvím města. Ať tedy město dráhu postaví. Až bude hotová, tak mu zůstane. Ať jsou v areálu sportoviště, která budou patřit městu. S tím souhlasíme, s tím problém nemáme. Ale než se začne stavět, majetek městu nedáme,“ naznačil vizi budoucího rozvoje areálu předseda Fišák.
Podle jeho slov jsou sportovní jednoty, co se týče financí, ve složité situaci.
Vlastní příjmy téměř nemají a na miliony, s jejichž pomocí by postavily nová sportoviště, nedosáhnou.
„Ptali jsme se na to, chtěli jsme evropskou dotaci, ale šanci má jen město nebo kraj na úpravy svého majetku. S námi se v tom systému nepočítá. My sice můžeme požádat Českou unii sportu, aby nám pomohla, ale ta nám nedá tolik, abychom mohli postavit areál. Ano, dostáváme peníze od jednotlivých sportovních svazů, ale to jsou částky, které stačí tak na sítě do brány nebo na antuku na dvorce. Ale abychom z toho mohli stavět? To nepřichází v úvahu,“ konstatoval Jan Fišák s tím, že už dnes jednota dotuje sportovní oddíly z výtěžku své ubytovny. Díky tomu mohou sportovci obměňovat dresy, kopačky nebo buzoly pro orientační běh.
„Chceme, aby se areál rozvíjel a už desítky let se jej snažíme přebudovat na veřejně přístupný městský sportovní park s dráhou pro kolečkové brusle, s hřišti na basketbal, stolní tenis a s dalšími sportovišti, která by mohla využívat veřejnost i naše sportovní oddíly. Aby tam chodily maminky s dětmi, jedno by kopalo do míče v žákovském oddíle, druhé by si pinkalo na betonovém stole a třetí se třeba cachtalo v rybníčku. Přemýšlíme i o tom, že by ve spolupráci s městem mohlo v areálu vzniknout centrum, kde by byla ubytovna, posilovna, rehabilitační středisko. Mohli bychom sem přivést špičkové sportovní týmy z celé Evropy. Je to jen nápad, ale myslím, že stojí za to o něm přemýšlet,“ doplnil Jan Fišák.
