Továrna ustupuje muzeu, které připomene soužití Čechů s Němci

  11:42aktualizováno  11:42
V Plesné na Chebsku začala demolice části areálu bývalé textilní továrny Tosta. Ta se má v průběhu roku přeměnit na muzeum. Na osudech konkrétního člověka připomene historii soužití Čechů a Němců.

Do částí, s nimiž projekt nepočítá, se zakously bagry. Těžká technika bourá zejména střední část rozlehlého industriálního objektu, kde vznikne jakási skleněná chodba. Ta zbylé fragmenty propojí.

V zadní části budovy lidem umožní zakonzervované základy představit si, jak rozlehlá někdejší textilka byla.

Demolice se vyhne také vysokému továrnímu komínu, který bude nasvícený připomínat, že zdejší Tosta patřila k prestižním průmyslovým podnikům v republice.

„Předpokládám, že někdy v polovině roku by mohly odstartovat stavební práce. V současné době čekáme na stavební povolení, pak nás čeká výběrové řízení na dodavatele. Nesmíme se zdržovat. Hotovo má být už příští rok,“ řekl plesenský starosta Petr Schaller.

Fotogalerie

Přestavbou textilky, která je více než dvacet let nevyužívaná a chátrá, vznikne v centru města Plesná unikátní muzeum. To ukáže město a jeho české i německé obyvatele v proměnách času, a to přibližně od začátku minulého století až do pádu železné opony.

Kromě historie Plesné a okolí tu návštěvníci najdou informace o zdejším průmyslu či přírodě a geologii Plesenska.

„Stěžejní bude expozice o soužití Čechů a Němců, které se poprvé zpřetrhalo po nástupu fašismu. Druhým bolestným aktem pak bylo vysídlení Němců po válce,“ upřesnil starosta.

Projekt na příběhu konkrétního člověka, syna posledního německého starosty Plesné Adolfa Penzela, popíše, jak vypadalo v příhraničí soužití lidí dvou národností. Podporu získal z česko-bavorského programu. Město Plesná, jehož partnerem je německý Erbendorf, na něj získalo dotaci 2,3 milionu eur. Částka představuje 75 procent uznatelných nákladů. S financováním pomůže i český stát. Z rozpočtu do Plesné připutuje dalších pět procent.

Dnes dvaaosmdesátiletý Adolf Penzel část dějinných zvratů v příhraničí zažil na vlastní kůži. Právě on stojí za vznikem muzea ve městě Eichenzell, kam se po válce uchýlila většina odsunutých plesenských Němců. Bylo jich tehdy přibližně pět stovek.

„Ti lidé odsud odešli s celou svojí kulturou, specifickým egerlandským nářečím i se zvyky, které se zde předávaly z generace na generaci. Tamní muzeum tuto část dějin dokumentuje. Máme slíbeno, že nám některé exponáty zapůjčí. Například kroje a další unikáty bychom dnes už těžko sehnali,“ uvedl starosta s tím, že město bude v rámci projektu spolupracovat také s regionálními historiky z chebského a karlovarského muzea.

Nové muzeum nechce dějinné zvraty, které v minulosti celou lokalitu příhraničí bolestně poznamenaly, nijak hodnotit. „Naší snahou je jen ukázat, jaká byla historie českobavorských vztahů, zejména se zřetelem k událostem první poloviny minulého století,“ upozornil starosta.

Muzeum tak v jedné ze svých částí představí život v pohraničí, vznik republiky i vzestup německého nacionalismu a odchod asi padesáti Čechů z Plesné. V další z expozic se lidé dozvědí leccos o poválečném odsunu německého obyvatelstva, dosídlování pohraničí i o životě za železnou oponou. „To všechno k historii této lokality a obecně celých Sudet patří,“ přiblížil starosta Schaller.

Ten předpokládá, že nová muzejní expozice osloví nejen Plesenské, ale všechny lidi se zájmem o minulost, především mladé návštěvníky a děti.

„Plánujeme ve velké míře využít moderní mobilní aplikace a audiovizuální technologie. Je důležité, aby zejména mladí lidé věděli, jak to tehdy bylo. To téma je tady v pohraničí stále horké a pro mnohé i nyní ještě velmi bolestné. Okolnosti, které oba národy na dlouhá léta rozdělily, je třeba odkrýt. Je to naše historie. Je důležité si připomínat, že svoboda není zadarmo a že rovnováha je velmi křehká,“ doplnil Schaller.

Do Evropského parlamentu v ČR kandidovalo 39 uskupení. Vyhrálo hnutí ANO (6 mandátů) před ODS (4), Piráty a koalicí TOP 09+STAN (po 3). Do parlamentu se dostaly i SPD, KDU-ČSL (po 2) a KSČM (1).

Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Alexandr Vondra, Marcel Kolaja, Luděk Niedermayer, Hynek Blaško, Tomáš Zdechovský

Nejčtenější

Vyhověl školákům a koupil jim v obchodě alkohol, přišla si pro něj policie

Dva opilí mladíci pořvávali na záchranáře, kteří jeli pro pacienta s alergickou...

Na problémy s policií si zadělal sedmačtyřicetiletý muž z Karlovarska, který se nechal přemluvit od čtveřice dětí, aby...

Vojenská škola neotevře ani na druhý pokus, žáci pohořeli u přijímaček

Mezi středoškoláky budou v Sokolově nově také budoucí absolventi vojenské školy.

Ani na druhý pokus se zřejmě nepodaří otevřít vojenskou střední školu v Sokolově. Loni udělali přijímačky pouze dva...

Chystaná stezka v oblacích na Klínovci budí nadšení i velké obavy

Stezka v oblacích

Velkou diskuzi vyvolal investorský plán, postavit na Klínovci na Karlovarsku stezku v oblacích podobnou té, která...

Za internaci dostal důchodce odškodnění 72 korun měsíčně. Je za ně rád

Dvaadevadesátiletý Joseph Peterson (vlevo) s advokátem Lubomírem Müllerem,...

Dvaadevadesátiletému Josephu Petersonovi z Chebska se podařilo jako prvnímu dosáhnout spravedlivějšího odškodnění za...

Právnička má za špatnou radu zaplatit městu Aš pět milionů, řekl soud

Ilustrační snímek

Více než pět milionů korun včetně úroku z prodlení by měla městu Aš zaplatit právnička, která radnici špatně poradila...

Další z rubriky

Řešení pro Sokolov, nová služba by opilce vozila ze záchytky zpět domů

Úklid na sokolovské záchytné protialkoholní stanici.

Zřídit službu na odvoz klientů sokolovské protialkoholní záchytné stanice zpět do místa bydliště. Takové by podle kraje...

Za internaci dostal důchodce odškodnění 72 korun měsíčně. Je za ně rád

Dvaadevadesátiletý Joseph Peterson (vlevo) s advokátem Lubomírem Müllerem,...

Dvaadevadesátiletému Josephu Petersonovi z Chebska se podařilo jako prvnímu dosáhnout spravedlivějšího odškodnění za...

Mezinárodní rada doporučila krušnohorské hornické památky do UNESCO

Prostorná těžební jáma dolu Mauritius, kterou končí štola Kryštof.

Padla poslední, ale velmi podstatná překážka bránící krušnohorským hornickým památkám v zápisu do UNESCO. Ministerstvo...

Najdete na iDNES.cz