Při plánované rekonstrukci se přitom uvažovalo i propojení domu Puškin s celou řadou okolních objektů na Zámeckém vrchu do jednoho obřího komplexu.
Dům PuškinPůvodně se jmenoval Annaberg, později Wurttenbegský dvůr a Luxor. Jde o nejvýraznější objekt bloku na Zámeckém vrchu. Byl postaven podle projektu vídeňského architekta Karla Haybacka v roce 1899. Vedlejší Perun, o jehož existenci se první zprávy objevují až v roce 1835, byl v průběhu 50. let 18. století několikrát přestavován a rozšiřován až do dnešního stavu. Následující domy Heluán, Split a Hungaria byly postaveny v letech 1893 až 1895. |
"V Puškinu měl vzniknout hlavní vchod do celého mohutného komplexu, do kterého by se měly pozvolna včleňovat domy z nejbližšího okolí. Patra v nich by byla průchozí, aby hosté měli vše při ruce a prakticky nemuseli vycházet z hotelu," vzpomínal architekt Ivo Slavíček.
Vyšetřovny, ordinace, tělocvična, jídelny by byly v prvním a druhém patře, výše byly naplánovány pokoje. "V druhé etapě měl komplex pohltit domy Tři jehňátka, Pomerančovník, Planety i Prince Wellského, třetí etapa měla ´schramstnout´ domy Heluán, Spilt a Hungarii," popisoval Slavíček.
"Vjezd na stavbu byl plánován domem Pomerančovník," doplnil karlovarský architekt.
V plánu bylo i rozbourání hotelu Perun, který byl už předtím několikrát navržen k demolici. Na jeho místě měla vyrůst novostavba podobná domu Tosca, poblíž kostela. Ani stavba pětipatrového železobetonového monstra se ale neuskutečnila.
"Všechno bylo narýsováno a prodiskutováno, ale stále se objevovaly nové problémy a přestavba se nakonec neuskutečnila. Postavit takový léčebný monstrareál uprostřed lázeňské čtvrti by bylo vrcholně nevhodné," doplnil Slavíček
