Karlovarští patrioti by chtěli současnou Vřídelní kolonádu nahradit replikou té původní. | foto: Library of Congress Prints and Photographs Division Washington, D.C.

Patrioti chtějí mít v Karlových Varech repliku původní kolonády

  • 7
Zástupci nové karlovarské iniciativy zvané Nahraďte Vřídelní kolonádu volají po tom, aby centrum lázní zdobila replika litinového díla věhlasných vídeňských architektů Fellnera a Helmera z konce 19. století. Ta současná je v havarijním stavu a čeká ji oprava.

Stále další podpisy přibývají od pondělního večera pod internetovou peticí z dílny iniciativy Nahraďte Vřídelní kolonádu. Lidé by si na místě železobetonové funkcionalistické stavby přáli repliku litinové kolonády, která v Karlových Varech začala růst v roce 1878.

Autorem petice je Alexandr Maier z Karlových Varů, který upozorňuje, že o podobě Vřídelní kolonády lidé stále diskutují.

„Povídají si o ní na internetu, jak je strašně ošklivá, ale nikdo s tím nic nedělá. Říkal jsem si, že bychom měli dát městu vědět, co vlastně chceme,“ uvedl.

Argumentuje tím, že oprava nynější nevzhledné budovy bude stát miliony a vzhledem k původně předpokládané, ještě patnáctileté životnosti ji podle něj nedává smysl dále udržovat.

„Replika původní litinové kolonády od Fellnera a Helmera je technicky možná. Kolonáda by restartovala zájem o Vary. Všichni, co tu už byli, by měli důvod znovu do města přijet a prohlédnout si, jak kolonáda do města zapadá a jak změnila historické centrum,“ napsal do petice s tím, že podobně to funguje třeba také v Drážďanech, Moskvě nebo Barceloně.

Historie kolonády

Litinová kolonáda v pseudorenesančním stylu byla postavena podle návrhů vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera v letech 1878-1879. V roce 1939, v době německé okupace, byla s argumentem, že je kvůli korozi ve špatném stavu, rozebrána a na dalších 27 let byla nahrazena dřevěným provizoriem. V roce 1975 byla nad Vřídlem otevřena nová prosklená železobetonová kolonáda ve funkcionalistickém slohu postavená podle projektu Ing. arch. Jaroslava Otruby. Kupole ze skleně- ných hranolů nad vývěrem Vřídla od sochaře Jana Fišera představuje symbol tepajícího srdce lázeňského města.

Členové iniciativy vyčíslili náklady na demolici a stavbu repliky na přibližně 250 milionů a upozorňují, že je to méně, než stála KV Arena nebo přilehlý bazén. „Je to hodně peněz, ale když člověk chce, cestu si najde,“ věří autor petice.

Více napoví stavební průzkum

Názory vedení karlovarského magistrátu na stavbu nové kolonády nejsou jednotné. Čestmír Bruštík z ANO už několik měsíců mluví o tom, že nejlepším řešením by bylo vypsání architektonické soutěže na novou kolonádu, demolice současné a stavba nové.

„Byla by to atrakce pro lidi, kteří by se na ni jezdili dívat,“ předpokládá. Radnice podle něj musí peníze na kolonádu najít tak jako tak. Už proto, že stojí na svém místě 40 let. Za pár týdnů začne odstávka Vřídla, během které odborníci zjistí, v jakém stavu je. Už nyní je zřejmé, že opravy potřebuje například zázemí.

Rozhodovat budou nejspíše peníze

První věcí, která napadla primátora Petra Kulhánka (KOA), když se o petici dozvěděl, bylo, že stejně jako má dnešní kolonáda své odpůrce a příznivce, měla je i ta litinová, která se mu osobně zamlouvá daleko více. Jako hlavní překážku ve stavbě repliky ale vidí peníze.

„Jsou to všechno krásné představy, ale obávám se, že je to o obrovských financích. Kdybychom se rozhodli změnit podobu Vřídelní kolonády, demolice té stávající bude neskutečně drahá a může dosahovat i hodnoty té stavby. Tím, že sedí na vřídelní desce a je tam vývěr Vřídla, jde o velmi citlivou oblast. Druhou věcí je pořizovací hodnota litinové kolonády, která bude v mnoha desítkách ne-li prvních stovkách milionů,“ uvedl.

S kolegy se před časem snažil zařadit stavbu nové kolonády do programu evropských dotací. Ukázalo se ale, že ty nebudou určeny pro cestovní ruch ani lázeňství, a tak kolonáda z dotovaných projektů vypadla.

„Nicméně petici vítám, souhlasím s ní. Třeba rozběhne diskusi architektů, urbanistů, historiků a můžeme se posouvat k nové podobě za pět či deset let,“ řekl.

Litinová kolonáda se prý už nehodí, Vary se změnily

Jako stále levnější řešení vidí opravu kolonády primátorův náměstek pro kulturu a památky Jiří Klsák z KOA. Upozornil, že hlasy volající po replice Fellnerovy a Helmerovy stavby se objevily už v devadesátých letech minulého století.

„Kolonáda je stará čtyřicet let, což jsou léta, která nemusejí nutně vést k demolici a stavbě něčeho nového,“ uvedl s tím, že litinová kolonáda sloužila zhruba sedm desítek let. Jiří Klsák nikdy nebyl velkým zastáncem repliky, a to už proto, že dnes se okolí kolonády oproti době jejího vzniku změnilo. Proto by raději vypsal architektonickou soutěž, a to na mezinárodní úrovni.

„Nová kolonáda by musela respektovat prostředí, do kterého je zasazena a návrh by musel být zajímavý. Nebránil bych se ani moderně, která ovšem splyne s okolím a nebude na sebe strhávat pozornost,“ popsal.

Pokud by odborné posudky ukázaly, že poškození kolonády je tak značné, že už se ji nevyplatí opravovat, pak by na myšlenku pouhé opravy rezignoval a přiklonil by se právě k soutěži.