Věž měří necelých 21 metrů. Změnu územního plánu už projednala rada města, 10. června by s ní měla být seznámena, jak vyplývá ze zákona, také veřejnost. Poté zastupitelé města rozhodnou.
Americká společnost z Kalifornie staví výhradně průmyslové areály a je momentálně největším developerem v Evropě. Podle generálního ředitele Panattoni pro ČR a Slovensko Pavla Sovičky si potřebu zvýšení haly vyžádal rychlý nárůst objemu online nakupování.
„Také se posunulo vnímání efektivity těchto prostor od doby, kdy byl projekt navržen. Navíc už máme i technologie, které díky chytrému řízení výroby a skladování lze efektivně instalovat právě do budov s výškou nad dvacet metrů,“ vysvětluje Sovička.
Zastupitelům na posledním společném jednání zároveň potvrdil, že na Karlovarsku díky revitalizaci jednoho z největších brownfieldů v Česku vznikne více než 500 nových pracovních míst a že zvýšení budovy bude v důsledku znamenat snížení dopravní zátěže. Mimo jiné i proto, že se sezonní zboží nebude muset nikam převážet.
Po souhlasném stanovisku zastupitelů města k navýšení haly se pak společnost zavázala vybudovat u hlavního vjezdu do areálu místo „téčkové“ křižovatky kruhový objezd. To ale místní rovněž znervózňuje. Obávají se, že k neúměrnému nárůstu dopravy přece jen dojde a že tu denně projede až tisícovka kamionů.
I když sanace areálu bývalé Škodovky probíhá už několik let, dodnes místní netuší ani to, kdo si bude prostor v nových halách pronajímat a k čemu.
Společnost až letos v dubnu odtajnila zatím prvního nájemce menší haly, s jejíž výstavbou se začne už do dvou měsíců. Bude jím výrobce elektrických konektorů, čteček čipových karet a kabelových svazků Amphenol Tuchel Industrial, který se sem přestěhuje z druhého konce Ostrova.
Místní proto založili iniciativu „Ostrov, můj domov“ a na webu a facebookové stránce začali obyvatele průběžně seznamovat s dokumenty souvisejícími se stavbou. Město to totiž podle nich soustavně nedělá.
„Nevymezujeme se tak proti výstavbě ani proti společnosti Panattoni, ale proti postupu vedení města a nedostatečné komunikaci směrem k občanům. Ti mají právo vědět, co se v jejich městě plánuje,“ zdůrazňuje jedna ze zakladatelek iniciativy Anna Bernátková.
„Momentálně je naším cílem, aby nedošlo ke schválení navýšení haly a aby vedení města změnilo svůj přístup a začalo obyvatele transparentně informovat i o skutečnostech přinášejících možná negativa,“ dodává.
Podle starosty města Jana Bureše není nic neobvyklého na tom, že se lidé ozývají. „Já ale pořád dokolečka říkám, že naším úkolem není obhajovat společnost Panattoni, jak si někdo může myslet. My máme dát dohromady klady a zápory a pak se jako zastupitelé města rozhodnout,“ zdůrazňuje starosta.
Podle průzkumu redakce MF DNES to zatím vypadá, že hlasování o změně územního plánu bude nakonec velmi těsné. „S částí zastupitelů jsme v kontaktu a mnozí sdílejí naše obavy,“ potvrzuje Anna Bernátková. Souhlasně se zatím naopak vyjadřují například zástupci Unie pro sport a zdraví Ostrov.
Se změnou územního plánu nesouhlasí ani památkáři a podle aktuálního vyjádření Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Lokti nelze navýšení haly akceptovat.
Rudá věž smrti je podle něj místem, které symbolizuje teror a porušování lidských práv komunistickým režimem a s ohledem na jeho mimořádnou memoriální hodnotu musí být respektován nejen samotný objekt věže vedený na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, ale i jeho prostředí, které s památkou bezprostředně souvisí.
Stanovisko památkářů je však pouze doporučující a v důsledku není pro zastupitele města Ostrov závazné.
Podle Pavla Sovičky se navíc viditelnost věže ani po změně územního plánu nezhorší. Argumentuje mimo jiné tím, že původní komín bývalé Škodovky měřil 60 metrů, nedaleká kotelna 22 metrů a budova přímo u věže 19 metrů. „Když srovnáme terénní rozměry našeho projektu s bývalým areálem Škodovky, je jasné, že od Ostrova nebyla věž vlastně vidět nikdy,“ uzavírá Sovička.
