Památný dub u Krapic přežil války, zlomila ho až letošní letní bouřka

  15:58aktualizováno  15:58
Ještě na jaře se v poli poblíž cesty z Jedličné do Krapic na Chebsku majestátně tyčil mohutný dub letní. U paty kmene měl cedulku se státním znakem, která informovala, že se jedná o státem chráněný památný strom mimořádného významu.

Torzo památného dubu letního, který stával tři století nedaleko od Krapic na Františkolázeňsku. | foto: Martin Stolař, MAFRA

To však už dnes naplatí. Velikána s obvodem kmene bezmála šest metrů, jehož větve dosahovaly téměř čtyřiadvacetimetrové výšky, poslal letos v létě k zemi silný vítr. Ten stromu odlomil takřka celou korunu.

Spadlé větve, které i na zemi zdobí suché listí, zpola zakrývají torzo kmene s posledními zelenými výhony. Okolí Františkových Lázní tak přišlo o jednu ze svých přírodních dominant.

„Je to obrovská škoda. Já jsem ten dub považoval za jeden z nejkrásnějších volně rostlých stromů v Čechách,“ uvádí Jaroslav Michálek ze Sokolovského muzea, který se významnými stromy v kraji dlouhodobě zabývá. Je také autorem publikace Památné stromy Karlovarského kraje, která velikány v lokalitě podrobně mapuje.

„Byl to excelentní jedinec. Jeho zdaleka viditelná silueta na horizontu upoutá jak rozměry, tak dokonalým tvarem. Mohl tady stát necelých tři sta let. Posledních dvacet let stále mohutněl,“ odhaduje Michálek. Podle jeho slov se stromu stala osudnou zřejmě hustá koruna, která nedokázala náporu větru odolat.

„Strom bude ořezán na torzo. Zůstane dál památným stromem, jen ceduli, která to tom informuje, doplní další údaje a fotografie,“ uvedla Jana Sinkulová z odboru životního prostředí Městského úřadu v Chebu.

„Budou to informace o tom, co se stalo, proč musel být strom upraven řezem a jak vypadal předtím, tedy fotografie původního stavu. Spadlé větve odstraní majitel pozemku.“ 

Stromy, které toho hodně pamatují

Název Památný strom je v České republice oficiální označení pro mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí. „Zjednodušeně by se dalo říct, že je to strom, který toho hodně pamatuje,“ vysvětluje Michálek.

„Zmiňovaný dub v Jedličné vydržel uprostřed pole tak dlouho i proto, že je to strom hraniční. Jeho korunou prochází hranice mezi katastrálním územím Poustky a Krapic.“ 

Už staří Keltové a po nich i Slované si stromů vážili. Pro Kelty byl posvátným stromem dub, pro Slovany všechny staré stromy, mimo jiné i lípy. Tradičním zvykem, jehož původ není zcela jasný, bylo vysazování takzvaných rodových lip. Strom byl zasazen při založení statku nebo po narození prvního syna. 

Protože stromy měly symbolický charakter, nikdo je nekácel a tak se dožívaly velmi vysokého věku. Stín jejich koruny se stával místem, kde se lidé setkávali.

Se starými stromy bývá spojován Mistr Jan Hus, který pro konflikt s církví nemohl působit v kostelech a kaplích. Obcházel tedy kraj a kázal pod širým nebem, často na vsích ve stínu starých rodových lip. 

Podobně si lidé dávali do spojitosti i vojevůdce Jana Žižku. Husitská vojska často tábořila poblíž vzrostlých stromů, které tehdy fungovaly jako orientační body. O výpravách lidé vyprávěli dalším generacím a identifikátorem místa příběhů se stal právě strom. 

„Přestože stromy v krajině bývají zdrojem mnoha pověstí a legend, o stromech v našem příhraničí toho moc nevíme. Původní obyvatelé odešli a vzali s sebou i pověsti stromů.

Dub, který pamatuje Valdštejna

Výjimkou je Valdštejnův dub v Okrouhlé. O něm se věří, že byl svědkem toho, jak slavný vojevůdce přijíždí na svou poslední osudovou návštěvu města Chebu, kde byl nakonec zavražděn,“ doplňuje Michálek. 

Jednou z prvních vyhlášek, která zajišťovala ochranu konkrétních stromů, byl patent z roku 1714, chránící lipovou alej mezi Pražským hradem a Královskou oborou v Bubenči. První seznam památných a chráněných stromů vypracoval a vydal v roce 1899 Jan Evangelista Chadt-Ševětínský, vrchní lesní správce u Schwarzenbergů v Hluboké. 

V Karlovarském kraji je registrováno více než dvě stovky stromů, stromořadí a alejí, které se mohou pyšnit přívlastkem památný.

Nejčtenější

Odvykli jsme pořádným zimám, říká starosta sněhem sevřeného Božího Daru

Zasněžené silnice na Božím Daru. (9. 1. 2019)

Kalamita, bílá tma, zavřené silnice, zapadlá auta, odříznutý od světa. To jsou slovní spojení, která se v posledních...

Vítr je tak silný, že se ani lyžovat nedá, říká náčelník horské služby

Náčelník Horské služby Krušné hory Miroslav Güttner.

Silný vítr, závěje sněhu a kalamitní stav nouze. Aktuální podmínky v Krušných horách odpočinku na běžkách či...

Boží Dar vyhlásil kvůli sněhu kalamitní stav, dálnici D6 zavřela nehoda

Zasněžený Boží Dar. (11. 1. 2019)

Město Boží Dar odpoledne vyhlásilo kalamitní stav kvůli sněžení. Do města pustí jen auta se zajištěným parkováním....

VIDEO: Sněžení a silný vítr odřízly krušnohorský Boží Dar od světa

V závějích zapadlo na Božím Daru několik aut

Sněžení a silný vítr odřízly od dopravního spojení krušnohorský Boží Dar. Policie ráno uzavřela silnici I/25 z...

Na silnici z Plzně na Vary se srazila dvě auta, zranění jsou tři lidé

Nehoda dvou osobních vozidel zkomplikovala dopravu za Plzní směrem na Karlovy...

Vážná dopravní nehoda zkomplikovala ráno dopravu na hlavním tahu z Plzně na Karlovy Vary. Srazila se zde osobní vozidla...

Další z rubriky

Prameny prodaly zbývající pozemky, po deseti letech se obci odblokují účty

Obec Prameny s dluhem kolem sta milionů korun a téměř bez majetku, který by se...

Zadlužené Prameny na Chebsku rozhodly, že prodají zbývající pozemky ruskému věřiteli za 10 milionů korun. Díky tomu by...

Cesta z Lubů do Německa namrzá a solit se nesmí. Řidiči musejí oklikou

Hraniční přechod Luby - Wernitzgrün.

Mráz a sníh komplikují v Lubech na Chebsku cestu přes hranice. Na tamní komunikaci totiž nesmějí silničáři sypat sůl. V...

Zvládnout kalamitu pomáhají Božídarským i hasiči

Po dobu kalamitního stavu řídí dopravu v Božím Daru policie.

Každý, kdo má ruce a nohy a oprávnění řídit těžkou techniku likviduje v Božím Daru následky sněhové kalamity. Naplno...

Nevíte, co vařit? Inspirujte se
Nevíte, co vařit? Inspirujte se

Uvařte rodině něco dobrého.

Najdete na iDNES.cz