O tom, kde se tu vzaly, kdo, kdy a proč je vlastně postavil, se toho zase tak moc neví, teorií o jejich původu je více a často se v jednotlivých oblastech dost liší. Na Moravě například byly kamenné kříže kladeny do souvislosti s cyrilometodějskou misí, zatímco v západních Čechách bývaly považovány za projevy germánské symboliky.
Dominantní a historickými prameny nejlépe doložená teorie o původu kamenných křížů je klade do souvislosti se středověkým trestním právem. V něm byla kromě jiného zavedena i možnost, aby se pachatel násilného trestného činu, typicky tedy zabití nebo vraždy, vypořádal s příbuznými své oběti smírem. Uzavření smírčí smlouvy nebylo jednoduché, pachatel musel v první řadě přiznat svou vinu a prosit za odpuštění.
Většina křížů se stěhovala
A to nejenom pozůstalé, ale především Boha, a dále se zavázal ke splnění rozličných kajícných podmínek, z pohledu dnešního člověka někdy dost bizarních. Musel třeba vykonat nějakou pouť, nejlépe do Říma. Nechat za nemalý peníz odsloužit hned několik mší a zásobit kostel značným množstvím svíček. V neposlední řadě měl za úkol na místě svého činu postavit kamenný kříž.
Patrně jen málo dnes známých křížů stojí na místech, kde byly postaveny. K jejich masivnímu stěhování u nás docházelo od druhé poloviny 19. století v souvislosti s budováním sítě státních, tehdy samozřejmě císařských silnic a železnic. Kříže, které stály novým komunikacím v cestě nebo byly stavbou ohroženy, byly vyjmuty ze země, převezeny na bezpečnější místo, a tam znovu postaveny.
Na mnoha místech po celé zemi tak vznikly malebné skupinky křížů, které spolu původně nijak nesouvisely. Velmi často byly stavěny do trojic, připomínajících známou biblickou scénu ukřižování Krista. Na Karlovarsku je takových trojic k vidění hned sedm. Například v Plesné, Hazlově, Milhostově, Kostelní a ve Žluticích. Jediným místem v celém kraji, kde najdeme dvě, je Loket.
Skupinka na Zlatém vrchu
Široko daleko nejznámější „rodinka“ tří smírčích křížů stojí na severozápadním okraji města asi 300 metrů nad loketským hřbitovem vpravo od silnice do Nového Sedla u autobusové zastávky „Finské domky“. Kříže tady, v lokalitě známé dříve jako „Zlatý vrch“ (Goldberg), stojí ve stejném uspořádání už více než sto let. Nejstarší záznam o nich pochází od jednoho z průkopníků bádání o smírčích křížích, profesora Franze Wilhelma (narozený 1852 ve Vikleticích u Chomutova, zemřel 1940 v Lokti).
Poprvé se o nich zmiňuje v roce 1899, kdy k původním dvěma k sobě se tulícím křížům vlevo přibyl třetí, který stál původně dále u cesty do Nového Sedla. Wilhelm zaznamenal i lidové pověsti o dvou bratrech, kteří se měli na tomto místě navzájem povraždit, nebo v jiné verzi o dvou studentech zabitých ve vzájemném souboji, pravdivá však zcela jistě nebude žádná z nich.
Skupinka tří monolitických křížů, postavených na západním okraji Lokte při staré, dnes pomalu zanikající lesní cestě do Starého Sedla, je podstatně mladší. Vznikla až po druhé světové válce, kdy byl ke dvěma typově shodným a bohatě zdobeným křížům postavený třetí, který se od nich na první pohled liší svou prostotou.
Dva honosné a jeden chudší
Ornamentální výzdoba původních dvou křížů vykazuje v detailech nápadnou podobnost s výzdobou na vstupním portálu hradní kaple v Chebu, postavené na přelomu 12. a 13. století, z čehož někteří badatelé přisuzují výrobu těchto křížů stavební huti Chebského hradu. Prostřední, 135 cm vysoký pískovcový monolit s kónicky se rozšiřujícími rameny a hlavou zdobí negativní reliéfy maltézských křížů a na čele má vytesány dva kruhy s paprsky připomínajícími loukoťová kola.
Vpravo stojící kříž je typově i použitým materiálem shodný, ale o 10 cm nižší, o něco štíhlejší a o poznání „chudší“, jelikož jeho výzdobu tvoří pouze negativní reliéfy křížů na hlavě a ramenou a kruhové ornamenty chybějí. Tyto dva kříže stojí na svém místě už jistě více než sto let a kdysi tvořily malebnou skupinku s ukřižovaným Kristem na vysokém kamenném sloupku, ze kterého se dodnes dochoval jen asi metr vysoký pahýl.
Vlevo stojící kříž působí v této kalvárii jako „cizí“, je vysekaný z hrubozrnné žuly, o poznání menší a štíhlejší a nenese žádný nápis, datum ani znamení. Původně stával o nějakých 200 metrů dál k západu u odbočky na „městské pole“ a prof. Wilhelm k němu v roce 1899 zaznamenal legendu, podle které kříž označoval místo, kde se měli navzájem ve rvačce pozabíjet novoroční koledníci.
