Poté, co stroje odkryly povrch ranveje, se totiž ukázalo, že poškození jsou mnohem větší, než se čekalo. Namísto původně deklarovaných 4,8 milionu korun tak práce budou o půldruhého milionu dražší.
Odfrézovaný povrch dráhy odkryl, jak masivnímu bombardování chebské letiště v závěru 2. světové války čelilo. Vedle hangárů, které prakticky celé zmizely, došlo také k obrovskému poškození přistávací a manipulační plochy. Při pohledu z výšky jsou krátery po pumách stále patrné.
Po válce sice došlo na opravy, ty však nebyly provedené kvalitně. Podle všeho zřejmě tehdy dělníci do děr pouze nalili betonovou směs bez podkladových vrstev. Po čase se tak „záplaty“ začaly drolit a propadat. Ve spárách prorůstají chomáče trávy, které svými kořeny beton ještě víc rozrušily.
Stav dráhy byl natolik špatný, že ji Úřad pro civilní letectví dokonce zakázal používat. Letadla od té doby smějí přistávat pouze na vedlejší travnaté ploše. Stát však opravu dráhy neplánoval, a tak město, které je vlastníkem okolních pozemků a vlastního letiště, požádalo o převod do svého vlastnictví. Slíbilo, že poškozenou ranvej opraví. Letiště tak bude moci opět přivítat i větší letouny, které pro start a přistání potřebují zpevněnou plochu.
„Do oslav 100. výročí založení letiště by se vše mělo stihnout,“ věří starosta Chebu Antonín Jalovec. „Nebudeme ale opravovat celou dráhu, pouze její část, kterou letadla potřebují,“ doplňuje starosta.
Opravit jen ranvej nestačí
Podle jeho slov není překážkou ani navýšení ceny oprav. Zastupitelé totiž připravili v rozpočtu na opravy dráhy deset milionů korun. Ve výběrovém řízení se pak podařilo cenu snížit.
Jenže jen opravit ranvej nestačí. Konečné slovo bude mít Úřad pro civilní letectví, který dnes nezpůsobilé dráze musí dát povolení k užívání. Teprve potom na dráhu budou smět letadla.
„Ani to by neměl být problém. Kontroloři na opravy průběžně dohlížejí. Povolení by tak měli vydat hned po závěrečném zhodnocení zrekonstruované dráhy,“ vysvětluje starosta.
Nedočkavě čeká na dokončení oprav i matador chebského létání a předseda Ultralight clubu Cheb Luděk Matějíček. „Záchrana díky městu Cheb přichází za minutu dvanáct. Nechat dráhu zničit by byl neskutečný zločin,“ nebere si servítky Matějíček a dodává, že stát do oprav za dlouhá desetiletí neinvestoval ani korunu.
Jak říká, fungující letiště nabídne celému regionu obrovský potenciál. „Bude možné jej využívat pro přistávání malých letadel většinu dní v roce. Bude zde možné dělat výcviky letců a pořádat vyhlídkové lety. Fungující letiště do regionu přiláká jinou kategorii turistů, než jsou ti, kteří nakupují na tržnicích levné cigarety nebo padělky slavných značek. Budou jej moci využít manažeři firem na průmyslové zóně,“ vypočítává výhody zrekonstruované betonové ranveje Matějíček
Ten zároveň patří k hlavním organizátorům jubilejního leteckého dne. Oslavy by to měly být velkolepé. Návštěvníkům má přiblížit atmosféru leteckých slavností, které se tu konaly v minulosti a na které se sjížděly tisíce lidí z Česka i z Německa.
Jenže na rozdíl od tehdejších dob nebudou diváci ochuzeni ani o moderní techniku. Nebe nad Chebem protnou gripeny, na zemi se zas představí práce integrovaného záchranného systému či zásah policejní jednotky rychlého nasazení.
První a tehdy jediné letiště v zemích Koruny české bývalého rakouskouherského mocnářství začalo sloužit 1. července 1917. V roce 1918 pak bylo jediným funkčním vojenským letištěm na území nově vzniklé Československé republiky.
Právě na tomto letišti získala svoje první letadla rodící se Československá armáda. Za první republiky zde sídlila významná letecká škola. Za války prostor využívala německá armáda, při náletu spojenců bylo v závěru 2. světové války letiště téměř zničeno.
