Nové možnosti mají vhodně a logicky doplnit stávající nabídku. „Jde o zajímavé obory, které jsou dobře placené, je po nich poptávka a umožňují vybrat si i těm, kteří se dnes do systému nedostanou,“ uvedl krajský radní pro školství Jaroslav Bradáč.
Podle něj půjde v případě chebské zemědělské školy o obor zemědělec, řezník-uzenář a cukrář, karlovarská speciální škola bude nově otevírat obor týkající se provozních služeb pro hotely či restaurace a keramickou výrobu pro práci v porcelánkách, karlovarská stavební škola nabídne obor pokrývač, jehož součástí bude i klempíř a sokolovská živnostenská škola zase připravuje na základě poptávky doplňkový obor výrobce potravin, a to sladovník-pivovarník. Ten souvisí s poptávkou po zaměstnancích ze strany malých pivovarů, které v regionu fungují.
„Obor nabízíme úplně poprvé a už se objevil v našich propagačních letácích. Malé pivovary by potřebovaly nějakou pracovní sílu, kterou bychom tímto způsobem vykryli, což by mohlo být pro některé z nich zajímavé,“ vysvětlila ředitelka školy Ilona Medunová.
Jaroslav Bradáč uvedl, že cíle vzniku těchto nových oborů jsou dva. „Prvnímu z nich říkáme prostupnost. Jde o to, abychom umožnili zájemcům o konkrétní obor, aby si mohli vybrat maturitní nebo učební, případně takzvaný éčkový, což je příprava na určitou profesi bez výučního listu,“ popsal.
Žákovi, který je v učebním oboru, by takzvaná prostupnost umožnila, aby si v případě zájmu udělal ještě i maturitu. To by ale fungovalo i obráceně. Pokud by zjistil, že pro něj není maturitní obor vhodný, nemusel by z něj odcházet, pouze by sestoupil a odborné vzdělání by dokončil.
„Druhou věcí je, že můžeme pomoci potřebám tohoto kraje a všechny obory, které nyní zavádíme, jsou víceméně domluvené s jednotlivými zaměstnavateli. Ti nám pomohou vychovávat jednotlivé profese,“ doplnil radní.
Podle ředitele krajské hospodářské komory Stanislava Kříže má zdejší pracovní trh hlad po mnoha oborech. Sám se nyní zabývá například obory textilními.
„Mám už pět firem, které jsou ochotné dovolit, aby v nich žáci vykonávali praxi s tím, že jim i půjčí stroje, anebo jim je dokonce dají, aby se měli ve škole na čem učit,“ uvedl. Zároveň zmínil, že zřejmě nepůjde o třídy, ve kterých se bude připravovat dvacet žáků.
„Bude jich třeba šest a my za ně budeme rádi. Půjde o malé třídy, ale s lidmi, kteří konkrétní profesi opravdu budou chtít dělat,“ doplnil. Krajská hospodářská komora se spoluprací škol s firmami či podnikateli zabývá dlouhodobě a před rokem uspořádala společně s partnery i konferenci, která se takzvaným duálním vzděláváním zabývala.
Žáci devátých tříd se v současné době rozhodují, na kterou školu si podají přihlášku. Pomoci se jim tradičně snaží i kraj, který letos opět uspořádal tři výstavy s podtitulem Kam po základní škole. Skončily minulý týden.
Podle hejtmanky Jany Mračkové Vildumetzové by bylo vhodné, aby deváťákům i jejich rodičům v budoucnu pomáhal s výběrem přehledný katalog, neboť ten současný podle ní nebudí zrovna dobrý dojem.
„Požádala jsem pana Bradáče, abychom adekvátní katalog vytvořili,“ uvedla. Obsahovat by měl například také termíny dnů otevřených dveří, aby mohli žáci vybrané školy navštívit.
