Kompletní dozorčí radu i ředitelku získal před časem založený institut s příchodem nového roku. Povede jej Kristýna Matějů, která dlouhou dobu pracovala v karlovarském muzeu.
„Jejími úkoly bude stabilizovat institut, rozběhnout jeho činnost a navázat na projekty, které už byly podané,“ uvedl krajský zastupitel pro oblast lázeňství, cestovního ruchu a UNESCO Vojtěch Franta. Zájemců o pozici ředitele či ředitelky bylo celkem pět. Podle hejtmana Petra Kubise nově jmenovaná šéfka ve výběrovém řízení všechny přesvědčila.
„S paní ředitelkou jsme se domluvili, že k prvnímu únoru nastoupí na plný úvazek, což je pro nás zásadní. Mě osobně zaujalo, že bude preferovat spolupráci s lékařskými fakultami a dalšími univerzitami, což si myslím, je podstatné, aby i lékaři věděli, jaký potenciál v lázeňství může být,“ uvedl.
Vedení kraje na nové ředitelce ocenilo jak vize týkající se krátkodobých a střednědobých cílů institutu, tak její vzdělání a profesní zkušenosti. Například krajský radní pro regionální rozvoj Josef Janů upozornil, že v regionu žije spousta zajímavých osobností.
„Vždycky pláčeme, že nemáme lidi. Pokud se o to ale člověk zajímá, zjistí, že tu jsou. Jen jim musíme dát práci, která pro ně bude zajímavá. Pak to bude přínos pro nás všechny,“ řekl.
Mají připravené projekty za 30 milionů
V Institutu lázeňství a balneologie bude pracovat osm lidí. V současné době provizorně sídlí v budově krajského úřadu. To se ale brzy změní, neboť už je schválená a podepsaná smlouva s městem Karlovy Vary o tom, že se přestěhuje do školní budovy na Palachově nábřeží v centru. V ní by měla v budoucnu sídlit také vysoká škola.
V jedné ze tří budov obsadí institut dvě podlaží. Pro letošní rok bude hospodařit s rozpočtem pět milionů korun a s penězi z projektů. Většina z nich je podaná do programů Technologické agentury ČR (TA ČR). Granty se v tomto případě pohybují od 85 do sta procent částky.
„Počítáme s tím, že nějaká úspěšnost bude. Projekty jsou dohromady na sumu okolo třiceti milionů korun. Práce na nich bude hodně a bude nutné spolupracovat s odbornými institucemi či fakultami vysokých škol,“ uvedl Vojtěch Franta.
Podle něj si lidé v České republice neuvědomují význam lázeňství, protože není obhájený.„Proto bychom se měli snažit, abychom jej podložili důkazy,“ řekl.
Terapeutická krajina i přehled minerálních vod
Právě k tomu nyní směřují i projekty Institutu lázeňství a balneologie. Jeden z nich se zabývá například terapeutickou krajinou. Podle Vojtěcha Franty chce obhájit to, že lázeňská léčba není závislá jen na procedurách uvnitř resortu, ale že je přímo spjatá s krajinou v okolí.
Další z projektů zase aktualizuje historický přehled výskytů minerálních vod na územích ležících mimo centra takzvaného lázeňského trojúhelníku. Součástí studie bude i posouzení potenciálu nově evidovaných pramenů.
V minulosti už na území regionu fungoval vědecko-výzkumný ústav se stejnou specializací, jakou má nový institut. Sídlil v Mariánských Lázních a jeho pobočky byly jak v Karlových Varech, tak ve Františkových Lázních. Jenže v roce 1993 zanikl.
Pokud se v budoucnu nynější institut rozšíří, měl by mít podle Vojtěcha Franty pobočku v Mariánských Lázních. „Máme určitý vnitřní závazek a byl to, dejme tomu, i politický slib: pakliže by někde vznikla další pobočka, tak tam, kde má historie balneologie svoji tradici, a to jsou Mariánské Lázně,“ uvedl Franta.
