Vzkřísit síť městských vyhlídek, obnovit jedinečné výhledy na město v údolí a nabídnout obyvatelům i lázeňským hostům jednu z téměř zapomenutých lázeňských tradic. Takové jsou plány Mariánských Lázní.
„Kdysi byl pohyb nedílnou součástí lázeňských pobytů. Vedle pitných kúr a koupelí lékaři návštěvníkům ordinovali pravidelné a časté procházky v okolních upravených lesích. Právě tehdy vznikla kolem města řada vyhlídek, památných míst a zastavení, která doplnila síť kavárniček a lesních restaurací. Tam všude lidé chodili a město tím bylo jedinečné,“ vysvětluje mariánskolázeňský místostarosta Vojtěch Franta.
To však už dnes neplatí. Řada vyhlídek, odkud se mohli lidé kochat výhledem do krajiny, se dnes utápí v zeleni. Těm, kteří vystoupají na jejich vrchol, nabízí jen pohled do korun okolních stromů.
To by se mělo změnit. Město plánuje prostor v okolí vyhlídek vyčistit tak, aby rozhledny znovu sloužily původnímu účelu a nabídly dechberoucí pohled, který v minulosti okouzlil básníky i urozené návštěvníky Lázní.
„Mariánské Lázně byly svými vyhlídkami proslulé. V okolí bychom jich napočítali téměř dvě desítky. Teď však už lidé nemají důvod vyšlápnout si do lesů nad město. Hosté zůstávají v hotelích a to je škoda. Chtěli bychom je vylákat z hotelových pokojů a nabídnout jim něco, co jinde neuvidí,“ plánuje Franta.
Ohledně vyhlídek jednal se zástupci společnosti Lesy České republiky i s opatem premonstrátů Filipem Lobkowiczem.
„Přerostlé stromy kolem vyhlídek bude nutné vykácet. Problémem jsou však církevní restituce. Lesy kácet nechtějí. Čekají, jak dopadne žádost premonstrátů o vrácení majetku. Proto jsem se vypravil i do Teplé a mám za to, že tady jsme našli společnou řeč. Tepelský opat je našemu záměru nakloněn. Nápad se mu líbí a chápe, že je třeba okolí vyhlídek vyčistit. Snad se podobně domluvíme i s Lesy,“ doufá místostarosta.
Nápad vítají i místní turisté. „Chodíme s přáteli každý víkend do přírody. Je tu krásně. Nevadí nám, když prší, vyrážíme, i když mrzne a padá sníh. A musím přiznat, že zarostlých vyhlídek je opravdu škoda. Vždyť i ta nejznámější, Hamelika, nabízí už jen malou výseč, odkud je vidět do kraje. Zbytek výhledu zastínily stromy,“ potvrzuje dvaačtyřicetiletá Jana Kučerová.
Příkladem místa, které potřebuje zásah dřevorubeckého náčiní, může být Mesceryho vyhlídka. Leží na plošině nad skalnatým ochozem u hotelu Royal. V roce 1999 zde byl postaven nový pavilon a zrekonstruována přístupová cesta. Altán nabízí dobrý výhled na město a okolí, stačilo by jen vyřezat nálet javorů ve svahu pod vyhlídkou.
Také z místa, které nese název Goethovo odpočívadlo, zakrývají výhled na město přestárlé smrkové a bukové porosty. Pískovcový obelisk se dvěma kamennými odpočívadly leží na svahu Hameliky. V těchto místech Goethe sedával s Ulrikou von Levetzow.
Okolní stromy stíní i známou rozhlednu Hamelika. Jmenuje se stejně jako vrch, na kterém stojí. Říká se jí však také rozhledna Panorama podle nedaleké kavárny. Byla postavena stavitelem Fridrichem Zicklerem roku 1876. Je 20 metrů vysoká a má 100 schodů. Vykácením pruhu lesa o šířce 50 metrů a délce přibližně 180 metrů by se z ní podstatně zlepšil výhled.
