„Chebská pec bude úplně stejná jako ta štolmířská. Bude postavená starým způsobem z pálených cihel. Nemá komín, takže topení, vymetání i sázení chleba se uskutečňuje pouze čelními dvířky,“ uvádí Závacký.
Podle jeho slov už je hotový podstavec a hlavní klenba pece. „Teď přes to přijde ještě další klenba. Mezi ně se vkládá sklo. Bude ze sklárny Harrachov a dává se tam kvůli akumulaci tepla,“ vysvětluje kamnář.
S úplným dokončením pece však musí počkat, až nad ní tesaři vztyčí historický přístřešek, repliku nejstaršího krovu v Čechách. Teprve poté bude možné dílo dotáhnout do finální podoby.
„Venkovní pece u nás byly historicky jen na Šumavě. Bývaly víceúčelové, nejen na chleba. Někde v nich sušili chmel, jinde ovoce či dřevo. Ve státech na jih od nás jsou takové pece běžné, ta technologie pečení se nezměnila po tisíce let. A je velmi jednoduchá. Musí být, jinak by lidé nedělali nic jiného, než jen pekli chleba,“ směje se Závacký.
„Tento typ pece pochází z doby renesance. Pečení je úplně jednoduché, takže chleba v ní upeče i člověk bez nějakých zkušeností,“ doplňuje. Vyvrací také informaci, že pec je třeba roztápět čtyřiadvacet hodin předem. „To je omyl. V téhle stačí topit čtyři hodiny, možná i jen dvě. Ale nesmí se přikládat. To je ta největší chyba. Jakmile se ohýnek uvnitř rozhoří, do pece se naskládá všechno palivo, což je asi zahradní kolečko dříví. Celé umění je v tom, že se všechno musí přiložit najednou,“ prozrazuje kamnář.
Každé otevření dvířek podle něj pec ochladí a natopení pak trvá déle. „Po přiložení začne dřevo kouřit, pec je zevnitř celá začouzená, ale jak stoupá teplota, klenba postupně světlá. Je to tím, že ty usazené saze shoří. A jakmile je klenba bílá, v ten moment se popel vymete a může se začít péct,“ popisuje. Jako první přijde na řadu bílé pečivo.
Obecní pec v zahradě bude využívat spolek CH(L)EBÁCI. Jeden ze zakládajících členů, Libor Matoušek, už pět let doma peče chleba a v rámci celostátní skupiny nadšenců PečemPecen.cz si s ostatními vyměňuje kvásek, recepty a zkušenosti.
„První pečení by se mělo uskutečnit příští rok na jaře. Plánujeme, že péct se bude do podzimu. Ideální by bylo, kdyby se pec využívala, dokud bude teplá. To znamená, že se mohou péct dalamánky, štrúdl nebo koláče, zbytkové teplo dokáže usušit ovoce na křížaly,“ prozrazuje Matoušek. Voňavé pečení by mohly doprovodit ukázky řemesel, kulturní vystoupení nebo třeba nejrůznější kurzy.
