Libor Matoušek přikládá do chebské obecní pece dříví při první zkoušce ohněm.

Libor Matoušek přikládá do chebské obecní pece dříví při první zkoušce ohněm. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Chebští v nové obecní peci zažehli první oheň, chléb upečou v květnu

  • 0
Chebská obecní pec má za sebou křest ohněm. Uvnitř shořela úplně první dávka dříví. Začala tak závěrečná technologická fáze stavby, kterou je vypálení.

„Přes zimu pec přirozeně vyschla a poté, co dostala dva nátěry, jsme se domluvili, že už je čas ji vypálit. Ten proces probíhá v desetidenním režimu. Každý den ráno se zapálí tři kilogramy paliva, žhavé uhlíky se nevymetají. Pec se postupně zahřívá a vypaluje, desátý den se do pece přiloží ráno i večer pokaždé třicet kilogramů dříví. V průběhu té doby se pec rozpálí, začne pracovat a následně by měla prasknout,“ vysvětluje Libor Matoušek, který bude mít spolu s dalšími členy spolku CH(L)EBÁCI pec na starosti.

Postup potvrzuje kamnář Jaroslav Závacký, který chebskou pec v komunitní zahradě postavil. Podle jeho slov by si při prvním roztopení a akumulaci tepla měla pec „odfouknout“, tedy prasknout. Prasklina přitom musí jít mimo hlavní klenbu. Pak už se může začít s pečením. 

Ani v tomto ohledu nechtějí Chebští nechat nic náhodě. Proto už před měsícem vyrazili na zkušenou do Prahy k rodině Veselých. Tady se dozvěděli o zákonitostech pečení i o tom, jak pec poprvé roztopit.

„Pec mají v Praze stejnou, jen trochu menší. Dostali jsme spoustu informací a rad. Já sice peču chleba doma už řadu let, ale myslím, že upéct dvacet bochníků najednou v téhle peci, to bude trochu jiná disciplína,“ směje se Matoušek a dodává, že dříví na roztopení a první pořádné vypálení poskytly Lesy města Chebu. A že Golem, jak obecní peci lidé ze spolku říkají, si při prvním zatopení trochu začoudil.

Nejdřív přijde na řadu nulté pečení

„Až pec vypálíme, chtěli bychom vyzkoušet, jak peče. Takže někdy v dubnu plánujeme uskutečnit takové menší ‚nulté‘ pečení bez lidí a oficialit. Chtěli bychom zkusit, jak se pec chová, aby nás, až pojedeme na ostro, už nic nepřekvapilo,“ nastiňuje Libor Matoušek. 

Ten předpokládá, že první řádné obecní pečení by se mohlo uskutečnit možná v polovině května. Vše ale záleží na tom, kdy skončí nouzový stav.

Stavba obecní pece a přístřešku, jenž ji chrání, v sobě skrývá několik unikátů. Krov přístřešku je původními postupy vyrobenou replikou nejstaršího krovu v Čechách. Originál se už přes 700 let tyčí nad presbytářem františkánského kostela v Chebu.

„A vlastní pec? Je postavená z cihel ze Starého Hrozňatova, z bývalé cihelny rodiny Hartových,“ přibližuje Marcela Brabačová z Nadačního fondu Historický Cheb, který za oběma stavbami stojí. 

Byl to právě Anton Hart, zachránce poutního místa Maria Loreto a čestný občan města Chebu, který má největší zásluhu na tom, že nadační fond vznikl. Finanční dar, který Hart věnoval městu v roce 2005, se totiž stal základním jměním Nadačního fondu Historický Cheb.

„Na této stavbě se tak v dobrém potkává minulost se současností,“ vyzdvihuje Marcela Brabačová.