Nicolas trpí následky těžkých poporodních komplikací, trápí jej mozková obrna a epilepsie a má za sebou náročnou ortopedickou operaci. Uskutečnila se koncem loňského roku a lékaři se mu při ní pokoušeli uvolnit křečovitě ztuhlé svaly v pravé noze. To je totiž zásadním předpokladem, aby mohl na nohu došlápnout a konečně se začít učit chodit.
Hned po operaci hošík dostal na nohu sádru, která výsledky operace zajistila, ale živé dítě na šest týdnů znehybnila a uvěznila na lůžku. Následně se Nicolas s maminkou přesunuli do lázní v Teplicích, kde se v těchto dnech snaží intenzivně rehabilitovat a ztuhlé svaly rozcvičit.
„Když nám konečně v nemocnici Motol řekli termín operace, plakala jsem radostí. Věřila jsem, že teď už to bude dobré. Jenže ani operace není všemocná. Jak se ukazuje, vše je v hlavě. A tak teď musí odborníci prostřednictvím rehabilitace naučit chodit Nicolasův mozek. Ten je ale po porodu poškozený, takže to bude velmi složité,“ posteskla si Ivana Ublová.
Navíc sádra v jednom místě na nohu příliš tlačila. Když ji pak v chebské nemocnici po šesti týdnech sundali, zažila Ivana Ublová šok.
„Nevěřila jsem svým očím. Nicolas už měl na patě kus černé odumřelé tkáně. Takže namísto intenzivní rehabilitace se teď prioritně snažíme, aby se noha zahojila. Jenže cvičit se musí, jinak by svaly opět ztuhly a operace by byla zbytečná,“ řekla Ivana Ublová a dodala, že na konci čtyřtýdenního rehabilitačního pobytu, který je hrazen pojišťovnou, nejsou výsledky uspokojivé.
Ještě měsíc v Teplicích
Proto Nicolas zůstane v Teplicích další měsíc. Jenže další čtyři týdny už bude muset kompletně hradit rodina.
„Chtěli bychom začít využívat další pomůcku, která s nácvikem chůze pomůže. Je to vlastně běžecký pás a na něm se dítě pohybuje v jakémsi kosmickém oblečku. Tohle cvičení s robotickými a rehabilitačními systémy funguje na principu neurorehabilitace. Mělo by stimulovat mozek a zkoordinovat jednotlivá mozková centra,“ vysvětlila Ublová s tím, že ani tuhle pomůcku pojišťovna neproplácí.
Hošíkovi nyní pomáhá jeden z nadačních fondů. Peníze, které se vybraly prostřednictvím sbírky, plánuje rodina použít právě na intenzivní rehabilitaci, která je v této fázi léčby velmi důležitá. Rodina navíc bude muset pro Nicolase pořídit řadu nejrůznějších pomůcek, jako jsou dlahy, chodítka, vozíčky a speciální ortopedickou obuv.
Jako v rozjetém vlaku
„Co bude dál, nevím. Je pro mne opravdu náročné vedle péče o Nicolase, pravidelného cvičení a zvládání jednotlivých procedur se ještě snažit získávat peníze na další rehabilitaci. Připadám si jako v rozjetém vlaku, z něhož nejde vystoupit. Mozek je vypnutý, spoustu věcí člověk dělá automaticky, rodinný a osobní život je pryč,“ pokrčila rameny Ivana Ublová.
„Protože Nicolas navíc trpí epilepsií, tak nyní doufáme, že se neobjeví epileptický záchvat. Ten by totiž, jako se to už stalo tolikrát, vrátil veškeré snažení zase na začátek. Jako mávnutím kouzelného proutku smazal všechny pokroky, kterých Nicolas v předchozí etapě rehabilitací dosáhl,“ dodala Ivana Ublová, která přes všechny překážky s buldočí neústupností bojuje za to, aby její synek šel už do první třídy základní školy po svých.
Ani poté však nebude mít Nicolas vyhráno. Kromě nohy má totiž ochrnutou i pravou ruku. Po krvácení do mozku má navíc narušené centrum řeči. V řadě činností je proto odkázán na pomoc druhého.