Ten zde plánuje vytvořit naučnou stezku, která by lidem připomněla dávnou historii území kolem Jáchymova.
„Staré výletní stezce, které se tehdy říkalo Roseggerweg se věnuji už tři roky. Na to, že v okolí Jáchymova něco takového existuje, mne upozornil Marek Poledníček z jáchymovských lázní. A já, protože se zajímám o historii místa, kde nyní žiju, jsem začal shánět podrobnosti. Nejprve jsem si stezku prošel a protože se mi zdála doopravdy hezká, přišlo mi škoda, aby ta informace zapadla. A tak jsem vyhlásil brigádu na úpravu staré cesty. Pár dobrovolníků skutečně tehdy přišlo,“ vypráví Vladimír Kříž s tím, že nejdůležitější bylo stezku zprůchodnit, odstranit náletové dřeviny a další překážky, které se zde časem vytvořily.
K tomu musel Vladimír Kříž nejprve získat povolení úřadů i majitelů pozemků. „V této fázi nám hodně pomohli ostrovští a jáchymovští hasiči, kteří vyřezali velké stromy. Na nás pak bylo udělat terénní úpravy, aby se obnovila původní schůdnost přibližně tři kilometry dlouhé stezky,“ vysvětluje s tím, že v současné době už stezka z Jáchymova nabízí až do Ostrova příjemnou procházku.
„Osadili jsme zde už pět laviček a dvě informační tabule. Navíc se mi podařilo shromáždit historická data o této lokalitě. Na té stezce totiž stávaly mlýny a hamry na železo. Napočítali jsme jich celkem jedenáct,“ konstatuje Kříž a jako ochutnávku nabízí příběh stavby někdejšího Panského mlýna.
Na místě, kde nyní stojí Radium palác, chtěli mniši katolického řádu postavit klášter, jenže protestantský Jáchymov jim to tehdy nedovolil. Dřevo připravené na stavbu kláštera posloužilo při stavbě Panského mlýna. Mlýnů a hamrů bylo v této lokalitě opravdu požehnaně. Vyrostly tu i papírny.
„Jáchymovští horníci používali velké množství hadrů. Ty se ale nesměly vyhazovat, byl to žádaný artikl. Hadry se totiž mlely a zpracovávaly na papír. Jako papírny sloužily i dva mlýny, které měly společný náhon,“ vypráví Kříž.
Podle jeho slov papírnu koupil v roce 1598 Adam Abt, člen významné papírenské rodiny Abtů. Vyráběl pevný a silný papír, který byl považován za nejlepší v Českém království.
„Celá produkce se v té době vyvážela do Leydenu v hrabství Holland. Tam se z něj vyráběly bankocetle, což byly papírové peníze Rakousko-Uherska. Papír byl tak kvalitní, že z jednoho archu v Leydenu dělením vrstev vyráběli archy dva. Později na tento papír napsal několik svých děl J. S. Bach. Je zajímavé, že ač od sebe nebyly obě papírny daleko, každá z nich přísně dodržovala svou jazykovou tradici.
Zatímco v dolní papírně se ještě hovořilo chebským neboli egerlandským nářečím, v horní se důsledně mluvilo jáchymovským nebo také krušnohorským nářečím,“ dodává Kříž, který do budoucna plánuje, že by na vzkříšené historické cestě mohla vzniknout naučná stezka.
Ta by lidem vyprávěla o tom, jak celá lokalita vypadala v minulosti. Připomněla by také historické souvislosti, které po odsunu původních obyvatel upadly na dlouhá léta v zapomnění.
