Ředitel sokolovského muzea Michael Rund ve spodní části zámku, která nabídne...

Ředitel sokolovského muzea Michael Rund ve spodní části zámku, která nabídne přednáškovou síň, expozici sokolovského pokladu a archeologii. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Sklepy sokolovského zámku, kde lidé uvidí poklad, vydávají další objevy

  • 0
Nové objevy provázejí obnovu sklepení sokolovského zámku. Přinesla je přípravná fáze, na kterou bude navazovat investice za zhruba 18 milionů korun. Zpřístupněné prostory se příští rok stanou sokolovskou klenotnicí.

V devadesátých letech minulého století se mělo sklepení proměnit ve vinárnu. Z plánu nakonec sešlo, vyzdívky zůstaly. Odstranilo je až sokolovské muzeum, které ve spolupráci s krajem chystá pod sokolovským zámkem nové turistické lákadlo. A to expozici, které představí tamní unikáty.

„Byť v devadesátých letech došlo k poničení spousty věcí, během první fáze jsme objevili ještě řadu zajímavostí a nyní přemýšlíme, jak je prezentovat,“ uvedl ředitel sokolovského muzea Michael Rund.

Součástí sklepení je například také pilíř jednoho z původních padacích mostů a pravděpodobně i koupelna podobná té, kterou před lety archeologové objevili v ostrovském zámku.

„Sklepení jsme zatím očistili od balastu a máme vybranou stavební firmu. Pracovat začne, až doběhnou všechny nutné lhůty. Odhaduji to kolem poloviny nebo ke konci října,“ řekl ředitel.

Nové prostory by se podle něj mohly návštěvníkům otevřít příští rok v dubnu, kdy bude Sokolov slavit 740. výročí první písemné zmínky. Ta pochází z roku 1279. Do té doby odborníci udělají podlahy, částečně omítky, zrestaurují před dvěma lety objevené nápisy vězňů, zakonzervují původní zdivo a na dvou místech odkryjí základy původního hradu, který stál v Sokolově už v polovině 13. století.

„Základem nové expozice ve sklepeních bude to, abychom zájemcům ukázali takzvaný sokolovský poklad a právě základy hradu. Přemýšlíme i o tom, že bychom vystavili vzácné kameny pocházející ze Slavkovského lesa. Jednalo by se tedy o takovou pokladnici polodrahokamů,“ popsal Michael Rund.

Součástí by se podle něj mohly stát i nejvzácnější kousky z muzejních sbírek, jako je například porcelán a podobně.

„Věříme, že se sklepení stane magnetem pro návštěvníky. Samozřejmě se nemůžeme srovnávat například s relikviářem svatého Maura, ale myslíme, že si expozice zájemce jistě najde,“ podotkl ředitel.

Sokolovský poklad je v současné době uložený v trezoru. V roce 1994 ho ze země vyhrábl bagrista při stavebních úpravách na dvoře dnešního ředitelství muzea řečeného myslivna. Ve výkopu balíček našla pracovnice historického oddělení muzea.

Do kolekce šperků, které pocházejí z druhé poloviny 19. a z počátku 20. století, patří například zlaté hodinky s řetízkem, brože s brilianty, perlové náhrdelníky, náramky či čelenka. Patrně už se nikdy nepodaří zjistit, komu patřily a kdo a proč je schoval. Soubor šperků mohli lidé po restaurování vidět jen dvakrát, naposledy před pěti lety.

Nádvoří sokolovského zámku v devadesátých letech zkoumal archeolog Jiří Klsák. Netají se tím, že pravým sokolovským pokladem pro něj není kolekce šperků, ale právě základy původní sokolovské tvrze. Nápad vytvořit ve sklepení klenotnici se mu však zamlouvá.

„Myslím, že je to dobré místo a předměty jsou vytipovány pro speciální prostory. Nejde o časovou přímku, ale o unikáty z jednotlivých sběratelských sfér,“ uvedl.

Podle hejtmanky Jany Mračkové Vildumetzové se o stavební práce ve sklepeních ucházely tři firmy. „Zvítězila nejnižší nabídka, přičemž Karlovarský kraj dal z přebytku hospodaření částku zhruba 14 milionů korun, tři miliony dalo město Sokolov a milion korun Muzeum Sokolov,“ uvedla.

Zároveň ale zmínila předpoklad, že během stavebních prací ještě může dojít k dalším objevům a celková suma tedy nemusí být konečná. Muzeum ve spolupráci s krajem chystá ještě další součást zakázky. Ta už se nebude týkat stavebních prací, ale dodávky vitrín a figurín.

25. listopadu 2016