„Celý Pražský hrad bude mít na délku 22 metrů a v nejširším místě bude měřit 7,5 metru,“ nastínil rozměry Radek Jirsa, vedoucí modelářské dílny věznice v Horním Slavkově. Jenom chrám svatého Víta, který začali modeláři vyrábět na sklonku loňského roku, bude pět metrů dlouhý, 2,45 metru široký vysoký a 3,8 metru vysoký. Modely vznikají v jednotném měřítku 1:25. „Předpokládám, že celá práce na hradu nám zabere dva až tři roky,“ uvedl Jirsa.
Plány, podle kterých model Pražského hradu, dala k dispozici přímo jeho správa. „Museli jsme ale požádat, zda vůbec můžeme model vyrobit,“ přiblížil Jirsa dobu, která předcházela samotným pracím.
V Boheminiu už mají připravené místo, kam obří model umístí. „Bude stát na předem připravené ploše nedaleko Břevnovského kláštera a Vyšehradu. Nyní na ní provizorně stojí chrám svaté Barbory a zámek Lednice,“ uvedl spolumajitel parku Boheminium Tomáš Slifka.
Jeho záměrem je, aby kompletní hrad stál v roce 2026. „Bude to ale na etapy, jednotlivé objekty budeme usazovat postupně,“ naznačil. Celkový počet modelů se podle něj bude po dokončení hradu blížit 85.
Chce to hodně trpělivosti
V celé historii modelářské dílny se v ní vystřídalo přibližně 25 odsouzených. Sehnat nové je podle Radka Jirsy rok od roku těžší. „Vybírat si mohu dejme tomu z pěti stovek vězňů. I tak je problém najít šikovné adepty,“ konstatoval Jirsa.
Pavel Hošek, jeden z modelářů, kteří na maketě svatovítské katedrály pracují, si modely vyráběl už na cele. „Ze špejlí jsem například postavil Eiffelovu věž,“ potvrdil.
Do parku Boheminium přibyl chrám sv. Barbory, pracovali na něm také vězni![]() |
Když se dozvěděl o možnosti pracovat v modlářské dílně, neváhal. „Přihlásil jsem se, uspěl u zkoušek a byl jsem vybrán,“ přiblížil svou cestu k modelům vězeň, který je vyučeným truhlářem. „Celý život se pohybuji ve stavebnictví. Od základů až po střechu,“ upřesnil.
Ke stavařině má tedy blízko. „Práce na modelech je ale titěrná, chce to hodně trpělivosti,“ doplnil modelář, který si chce tento koníček přinést i na svobodu.
Ke stavebnictví má velmi blízko i jeho kolega, který se představil pouze jako Pavel. Na svobodě totiž pracoval jako stavební technik. V dílně hornoslavkovské věznice se podílel na stavbě už 21 modelů. Plus osm další opravoval. „První, na jehož vzniku jsem pracoval, byl zámek Hluboká. Doufám, že chrám svatého Víta bude poslední,“ podotkl.
Každé okno je jiné
Ani on o modelářské dílně zpočátku nevěděl. „Člověk, který zde pracoval přede mnou, mě doporučil, já se přišel podívat a nakonec i uspěl u zkoušek,“ popsal své začátky Pavel. V době naší návštěvy pod jeho rukama vznikala střecha katedrály. „Žádnou takovou jsme doposud nedělali, takže ji musíme vyrábět od začátku,“ řekl nad panelem střechy, který vyrábí už druhým týdnem.
„Právě detaily jsou největší piplačka. Hrubá stavba jde celkem rychle, ale na gotice je hodně malých detailů. Například vitrážová okna. Každé je jiné, takže nelze použít šablony, ale každé musíme vyrobit zvlášť,“ doplnil. Jeho modelářskému srdci jsou nejbližší hrady a zámky.
VIDEO: Hornoslavkovští vězni vytvořili model Klínovce a Fichtelbergu![]() |
„Spoustu míst, na jejichž modelech jsem tady pracoval, znám už z dřívějška,“ dodal. „Určitě se ale po propuštění pojedu podívat do Mariánských Lázní do parku na to, co jsem vytvořil,“ spřádá Pavel plány na to, co bude dělat po propuštění z výkonu trestu.
Podle zkušeností Radka Jirsy většina z těch, kteří kdy pracovali v modelářské dílně, vede po propuštění normální život. „Do výkonu trestu se zatím vrátili jen tři,“ doplnil.