iDNES.cz

K pramenu chodili lidé pro minerálku s kanystry, teď tu ústí suchá trubka

  19:01aktualizováno  19:01
Lidé v Karlovarském kraji si stěžují na nedostatek vody ve studních, vysychají ale i studánky a klesá vydatnost pramenů. Příkladem může být minerální pramen Anita u Nebanic na Chebsku, na který upozorňují poutače na cyklostezce Ohře.

Pokud se turisté v těchto dnech nechají zlákat a z cyklostezky odbočí, na konci lesní cesty na ně bude čekat jen prázdná studánka a suchá přívodní trubka.

„Voda Anity byla mimořádně chutná a osvěžující. Bohužel, v posledních letech teče jen na jaře, tak do poloviny května. A pak opět až na podzim,“ vysvětlila Lenka Kutilová.

Přitom ještě v 60. letech minulého století byla vydatnost Anity taková, že tu místní národní výbor nechal postavit stáčírnu. Minerálka, kterou tehdejší výzkumný ústav balneologický zařadil mezi nejlepší minerální vody na území Čech, se objevila na trhu pod názvem Mirelka.

Po zhruba dvaceti letech však stáčírna končí. Dnes už ji připomíná jen zbytek základů a pamětní deska, na které je vidět podoba stáčírny i okolí pramene. „Anita je rok od roku slabší. Pamatuju dobu, kdy jsme vodu brali do kanystru. Ale poté, co zemědělci okolní pole odvodnili, pramen ztratil sílu. Proto asi skončila i stáčírna,“ postěžoval si jeden z místních.

„Přestože letošní zima byla o něco lepší než ta minulá, stále je obrovské sucho. Srážky v regionu dlouhodobě chybí. Hladina podzemní vody je nízko,“ uvedl hydrogeolog Martin Drbal.

Za vysychání může málo sněhu v zimě a velká horka v létě

Podle jeho slov současná situace ovlivňuje zejména mělce zachycené prameny a studánky. Jak je zdroj vody na sucho citlivý, závisí na tom, v jaké hloubce je pramen jímán.

„Je to ještě horší než loni. Málo sněhu v zimě, během roku horko s minimem srážek nebo přívalové deště, které ale stečou po povrchu země a odtékají pryč. Voda se nevsakuje a hladina podzemní vody klesá,“ vysvětlil Svatopluk Josef Čech, který se studnařstvím, prameny a vodou na Chebsku zabývá více než pět desetiletí.

„Kromě počasí za to může i člověk. Už Karel IV. moudře nařídil, aby lidé u každé vesnice zakládali rybníky. Ty jsme ale vysušili, potoky narovnali, zasadili nevhodné stromy. Vodu tak v krajině nic nedrží.“

Na problémy s úbytkem vody upozorňují odborníci už několik desetiletí. Přírodní zdroje vysychají a studny je třeba kopat stále hlouběji. Navíc se hloubí stále nové a nové studny. Nikdo zatím nedokáže odhadnout, kdy hladina podzemní vody klesne na kritickou mez.

„Zatím je vysychání studánek ve většině případů jevem přechodným. Jakmile se hladina podzemních vod ustálí, obvykle se pramen obnoví,“ doplnil ředitel Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád Milan Trnka.

zpět na článek