Čtyřletý nepříznivý vývoj dohnal mezinárodní letiště v Karlových Varech do úzkých. Stojí za tím pokles cestujících z Ruské federace i to, že hosté z Východu raději volili cestu do zdejších lázní přes Prahu. Kraj musel svému letišti hodit záchranné lano a poslal mu 10 milionů korun. Pokud by to neudělal, mohlo by v tom nejkrajnějším případě skončit až v insolvenci.
Situace už by se ale podle ředitele letiště Václava Černého neměla opakovat. „Díky spolupráci s ruskou nízkonákladovou Pobedou a tomu, jak se momentálně vyvíjí jednání o letech v příštím roce, jsem optimista. Myslím, že nic takového už letiště od kraje potřebovat nebude. S informacemi, které mám, se domnívám, že je to jednorázová pomoc,“ řekl.
Společnost peníze použije na investice související s certifikací, na základě které může letiště provozovat, a také na zaplacení nájmu Karlovarskému kraji. „Nájemné je okolo 8 milionů ročně s tím, že v roce 2016 vyslovilo vedení kraje v důsledku krize souhlas s odložením placení nájmu za rok 2016 na první polovinu letošního roku. Letos se tedy potýkáme s tím, že musíme splatit dva nájmy kraji z let 2016 a 2017,“ přiblížil krajský náměstek pro dopravu Martin Hurajčík.
Ačkoli je majitelem letiště kraj, společnost se podle něj musí chovat tržně a nemůže být od placení nájmu osvobozena. Poslední čtyři roky přečkalo letiště díky zisku, který vytvořilo před krizí.
Letošní výsledky nevypadají špatně
Výsledky za první měsíce letošního roku ale nevypadají zle. Pobeda, která před časem spojila Karlovy Vary s Moskvou, přepravila od svého spuštění už přes 10 tisíc lidí. „Loni to bylo 20 tisíc cestujících za celý rok s tím, že linka začala létat až 17. února. Nárůsty v březnu a dubnu jsou kolem 150 procent a je předpoklad, že letos odbavíme 50 tisíc cestujících,“ prozradil Černý.
Někteří zaměstnanci letiště ale nejsou se situací vůbec spokojeni. Například Jindřich Pletka, který ve společnosti pracuje 10 let. „Není běžné u žádné firmy, že její vedení dlouhodobě neřeší její ekonomickou situaci. O to více je smutné, když jde o firmu založenou krajem, který ve věci dlouhodobě nejedná,“ kritizoval. Zmínil rovněž, že zaměstnanci již několik let upozorňují bývalé i současné vedení kraje na postupnou devastaci letiště.
Další smutnou kapitolou je podle něj stav techniky a dalších prostředků zajišťujících bezpečnost, stejně tak služeb. Proti jeho tvrzení se však politici ohradili.
„Samozřejmě nespokojenost některých zaměstnanců vnímám, v každé firmě máte spokojené a nespokojené zaměstnance. Já jsem se s nimi sešel a budu se s nimi scházet pravidelně a reagovat na jejich podněty. Spokojený zaměstnanec je takový, který dostane dostatečnou výplatu. Zaměstnanci mají různé požadavky a přání, které se jim budeme snažit plnit, ale všechno něco stojí a potřebujeme na to peníze,“ opáčil Martin Hurajčík.
Jeho předchůdce, nyní krajský zastupitel Jakub Pánik, zase poukázal na to, že letiště během dobrých časů vytvořilo zisk a z něj samo dokázalo investovat. „Už to svým způsobem zpochybňuje, že by bylo vedení neschopné,“ reagoval. Zmínil přitom, že vize letiště čítá budoucích 10 až 15 let a lze očekávat, že letecká doprava bude stále zásadnější a také výnosnější. „Pojďme se bavit o tom, jak můžeme letišti pomoci,“ vyzval.
Vedení kraje se nyní snaží obnovit linky, které dříve fungovaly. Jde například o spojnici s Jekatěrinburgem či Petrohradem. Podle Martina Hurajčíka to ale není lehké, protože letecké společnosti mají stroje zamluvené dlouhodobě. „Jednat o tom budeme na příští a přespříští sezonu. Věřím, že to dobře dopadne a na letiště opět zamíří 100 tisíc cestujících ročně,“ uvedl.
Poměrně úspěšnou linku, která vloni spojovala krajské město a Tel Aviv, ale musí letiště oželet. Šlo o projekt soukromé mariánskolázeňské společnosti, která se podle náměstka nedohodla s leteckou společností. Podle hejtmanky Jany Vildumetzové má letiště potenciál, který podle jejího názoru není využívaný tak, jak by mohl být.
