Právě takovou dobu totiž trvá, než se původně dešťová voda změní v tu, kterou si žíznivci lijí do skleniček.
„Takzvané infiltrační území zahrnuje jak Doupovské, tak Krušné hory,“ uvedla Jana Ježková, balneotechnička a předsedkyně Svazu minerálních vod.
Kapky deště z této oblasti se při cestě do hlubin země potkávají jak s oxidem uhličitým, tak s prvky, které dávají minerálce její vlastnosti. Tedy s vápníkem, hořčíkem a draslíkem. V Doupovských horách pak řadou vrtů stoupá k povrchu, aby se výhradně fyzikálními postupy změnila do konečné podoby.
„Žádné chemikálie, žádná dezinfekce,“ zdůraznila Jana Ježková. Právě podzemní vody jsou hlavním tématem letošního Světového dne vody, který připadá na 22. březen.
Fakta o vodě jako takové jsou dechberoucí. Tvoří 75 procent veškerého povrchu planety. Naprostou většinu – 97,5 procenta – tvoří slaná mořská voda. Na sladkou tak připadají necelá tři procenta.
„Pro člověka je ale využitelná jen asi desetina z ní. Většinu sladké vody totiž vážou ledovce. Pouhá dvě procenta najdeme v povrchových zdrojích, tedy v řekách a jezerech. Přibližně třetina sladké vody je mimo náš dohled, v podzemí,“ vypočetla předsedkyně Svazu minerálních vod.
Zdroj Mattoni neohrožuje žádná činnost
V Evropské unii překračuje 20 procent podzemních vod normy pro kvalitu kvůli znečištění ze zemědělství. Česká republika má podle Ježkové tu výhodu, že je na podzemní zdroje bohatá. Navíc jsou prameny skvěle chráněné před vnějšími vlivy.
„Zdroje minerálních vod mají vyhlášená ochranná pásma, kde jsou zakázány činnosti, které by mohly ohrozit podzemní zdroje. Většina z nich se nachází v chráněných krajinných oblastech,“ uvedla odbornice.
Mattoni navíc chrání fakt, že vyvěrá ve vojenském, tedy veřejnosti nepřístupném prostoru. „Zdroj tak neohrožuje stavební či zemědělská činnost,“ vysvětlila Jana Ježková. Na minerální prameny je ovšem západ Čech nejbohatší.
„Díky vysoké koncentraci zřídel zde leží největší počet významných lázeňských měst,“ doplnila. Významnými zdroji minerálních vod však disponují i jiné regiony, například Novohradské hory, České středohoří či Morava.
I přes velké množství vod, které se v lahvích dostávají ke spotřebitelům, využívají jejich evropští výrobci jen 0,02 procenta z celkových obnovitelných zásob podzemních vod.
„A to pouze pro pitný režim, takže se s nimi neplýtvá. Zásoba minerálních vod v podzemí se tak spolehlivě doplňuje,“ doplnila předsedkyně Svazu minerálních vod.
„Minerální vody jsou tím nejkvalitnějším a nejčistším nápojem, který si lidé mohou dopřát. Doplňuje tělu chybějící minerální látky, které organismus potřebuje. Například hořčík, vápník, zinek, draslík nebo fluor. V této formě jsou pro tělo nejlépe vstřebatelné, než je tomu u jiných druhů potravin. Vody s nízkou a střední mineralizací jsou vhodné pro každodenní pitný režim, ty bohatší na minerální látky jsou výhodné v okamžicích, kdy je třeba s tekutinami doplnit i minerální látky,“ dodala.
