„Ve všech tancích jsme byli první,“ hlásí hrdě Bohouš Benýšek. A dodává, že s takovým výsledkem rozhodně nepočítali.
„Nevěděli jsme, jak bude vypadat konkurence, ani kolik toho kdo natrénoval. V té době řádil covid a my sami jsme za ty tři měsíce od mistrovství republiky byli na parketu stěží pár hodin. Říkali jsme si, že pokud to dobře dopadne, mohli bychom být druzí. Přesto se nám dařilo. Možná i díky našemu synovi, který rovněž závodně tančí a při soutěži nás povzbuzoval a skvěle nám radil,“ myslí si Bohouš.
Dodal, že skvělé výsledky je velmi příjemně překvapily. „Přece jen síly ubývají. Bude mi dvaašedesát let, Lence o fous méně. Oba chodíme běžně do práce, já pracuji v recepci a často po noční ani nespím a už odjíždíme tančit, na soutěže nebo na soustředění. K tomu péče o zahradu a dům… Je toho hodně. Ale tanec je naše vášeň a úspěchy takovou třešničkou na dortu,“ směje se s tím, že díky tanci si nejen udržují skvělou fyzickou kondici, ale mají i přátele po celé republice.
„V naší kategorii jsem se s řevnivostí nesetkal. Všichni si úspěch přejeme a navzájem se podporujeme. Známe se nejen s páry v naší kategorii, ale i s mnohem mladšími, což je skvělé,“ konstatuje Bohouš Benýšek.
Úspěchy však nejsou zadarmo. Fyzičku si oba z páru musejí denně udržovat. Tomu už přizpůsobili i svůj byt.
„U nás v obýváku to je jako v posilovně. Máme tu různé náčiní. Denně těla protahujeme a posilujeme. To ke sportu na této úrovni prostě patří. Tanec nám do života přináší ohromnou radost, a když se nám navíc daří, tak je ta radost dvojnásobná. Budeme tančit, dokud to půjde,“ dodává s úsměvem Bohouš Benýšek.
