Malotřídky bojují o přežití, mají málo žáků. Vzdát to ale nechtějí

  8:41aktualizováno  8:41
Málo žáků rovná se nedostatek peněz. Jednotřídka ve Staré Vodě na Chebsku stojí na historickém mezníku. Kvůli poloprázdným třídám jí chybí peníze na platy učitelů. Pokud nepomůže obec, škola zanikne.

Jednotřídka ve Staré Vodě bojuje o přežití. Nedostává se jí žáků, tudíž ani peněz. Osud školy nyní závisí na tamních zastupitelích. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Mít vlastní školu znamená pro obce terno. Díky malým venkovským školám, kde se často v jedné třídě společně vzdělává víc ročníků, děti nemusí od první třídy za vzděláním dojíždět. Dotaz na školu také bývá často tím prvním, na co se ptají lidé, kteří by se chtěli do obce přistěhovat.

Má to však háček. Jakmile počty žáčků klesnou pod stanovenou hranici, přestanou peníze od státu stačit. Pokud chce obec školu zachovat, musí sáhnout hlouběji do kapsy. Kromě provozu školní budovy ji čeká i povinnost doplatit učitelům chybějící mzdu.

V současnosti je v Karlovarském kraji 21 malotřídek. Škol, které fungovaly jen díky podpoře obce, bylo vloni sedm. Situace se však může změnit každým okamžikem. Často stačí, aby jeden žáček do školy přišel nebo se odstěhoval. Své o tom ví například ředitelka Základní školy v Libavském Údolí na Sokolovsku Bohuslava Panská.

„Takto fungujeme už několik let. Vloni jsme měli čtrnáct, letos máme ve dvou třídách jen jedenáct dětí čtyř ročníků. Je to těžké, ale díky obci, která nám maximálně vychází vstříc, se školu daří udržet,“ uvedla ředitelka, která má za sebou zkušenosti z velké městské školy i z malotřídky.

Ve venkovských školách mají na každého žáčka dost času

A tvrdí, že právě malé venkovské školy jsou k dětem nejvstřícnější. Díky malému počtu dětí totiž mají učitelé na každého žáčka dostatek času. Do podobné situace se nyní dostala také jednotřídka ve Staré Vodě na Chebsku. Její budoucnost mají v rukou tamní zastupitelé.

V učebně Základní školy ve Staré Vodě na Chebsku sedí v lavicích devět dětí od první do třetí třídy. Úplně vpředu jsou prvňáci, vzadu na počítačích pracují třeťáci a interaktivní tabuli okupují druháci. Jakmile přijde do třídy ředitel Martin Vlasák s kytarou, všichni ožívají. Vědí, že budou zpívat, přestože mají matematiku.

Někteří vytahují zobcové flétny a matematické muzicírování může začít. Místností se ozývá písnička, jejíž slova jsou vlastně násobky dvou, tří, čtyř a pěti. Pauzy vyplňuje kytara a zobcové flétny. Nakonec se ozve bouřlivý potlesk. „Podobně si procvičujeme i vyjmenovaná slova. Děti to ohromně baví a lépe si vše zapamatují,“ vysvětluje ředitel a rozdává dětem práci.

Ve třídě vládne pohoda, klid a takřka rodinná atmosféra. Nikdo z malých žáčků netuší, že jejich škola právě bojuje o přežití. Ve zdejší škole je totiž zákonem stanovený limit 10 žáků na třídu. Pokud chce školu zachovat, musí schválit výjimku a zavázat se, že platy učitelům doplatí.

Podle tamní starostky Evy Procházkové by to jen pro tento školní rok byla suma přibližně 150 tisíc korun. „A v dalších letech by to bylo ještě víc, protože letos ještě škola nějaké peníze od státu dostane. To bude problém,“ netají se obavami starostka.

Kromě toho je na bedrech obce i provoz školy. Ten jí odčerpá z rozpočtu přibližně půl milionu ročně. Starostka se obává, že není daleko doba, kdy bude nutné školu zavřít. „Pokud bude dětí ubývat a pokud je budou rodiče dál vozit do okolních větších škol, tak se tomu nevyhneme. Držet školu třeba pro pět žáků, to je luxus. To už se pohybujeme ve sféře soukromých učitelů,“ dodává.

Osud mateřské školy je v ohrožení

Zrušení školy by však znamenalo, že by zřejmě skončila i mateřská škola, která už nyní ve výjimečném režimu pracuje. Namísto 13 dětí, což je limit, jich sem dochází jen devět. A před tamní radnicí by vyvstala další otázka. Co s nepotřebnou budovou?

„Už jsme nad tím několikrát přemýšleli a přiznávám, nevíme. Přestavba na cokoli by byla drahá. Je to prostě škola,“ dodává starostka.

Ředitel Martin Vlasák uznává, že malá škola má i některé nevýhody. Ve větších školách mají děti větší možnost vyžití v zájmových kroužcích, mohou se lépe věnovat výuce jazyků. Ale i ve škole ve Staré Vodě existuje zájmová činnost.

„Naše škola má ale navíc řadu benefitů. Je škoda, že si to lidé neuvědomují. Která škola se může každému dítěti individuálně věnovat? Která má přímo ve třídě počítače a může s nimi každou hodinu pracovat? Která třída má dotykovou tabuli? Bohužel stále přežívá názor, že venkovská škola nedá kvalitní vzdělání. To už ale dávno není pravda,“ argumentuje ředitel Martin Vlasák.

A starostka mu dává za pravdu. „Všechny moje děti sem chodily a nemají nejmenší problémy. Takže argument, že venkovská škola děti nenaučí, neobstojí,“ tvrdí starostka Procházková.

Jestli škola zavře, už není krok zpět

Podle ní v momentě, kdy se škola zavře, už není cesty zpět. „Školu se už nikdy nepodaří otevřít, leda by se Stará Voda rozrostla do satelitu, což se nikdy nestane. To si lidé vůbec neuvědomují, že připravují svým dětem, které by tu jednou chtěly žít, velmi nevýhodnou pozici.

A to vůbec nemluvím o významu školy pro život obce jako takový, to je kapitola sama o sobě. Respektuji svobodnou volbu rodičů, ale nejsem přesvědčena o tom, že je vždy správná, ať už pro ně, či pro děti samotné. A stát? Ten se jen zaraduje, že mu odpadne jeden hladový krk,“ doplňuje.

Také řada místních tvrdí, že škola do obce patří. „Někteří rodiče se ale asi bojí, že přestup v páté třídě do jiného kolektivu bude pro jejich děti velký šok. Proto je už od začátku vozí do větších škol,“ myslí si například Jan Kuna. Jako starousedlík věří, že školu se v obci podaří zachránit. „Snad to nějak dáme dohromady. Když tu škola zanikne, už to bude napořád,“ bojí se.

Tomu se však ředitel zdráhá uvěřit. „Já se denně přesvědčuji o tom, že u nás poskytujeme žákům kvalitní vzdělání. Škola má smysl a rozhodně stojí za ni bojovat,“ dodal Martin Vlasák.

Nejčtenější

VIDEO: Přes tisíc děr na silnici, naštvaní obyvatelé je barevně označili

Rozbitá silnice ze Šindelové do Krásné Lípy. Lidé označili díry barevně.

Barevnou silnici má v těchto dnech Krásná Lípa u Šindelové na Sokolovsku. Neonové tvary ale nejsou ozdobou, nýbrž...

Bazén Thermalu už má provozovatele, slibuje špičkové wellness služby

Bazén karlovarského hotelu Thermal.

Kdysi vyhlášený bazén u hotelu Thermal v Karlových Varech má po letech chátrání naději, že lidem opět nabídne relaxaci...

Senior na Sokolovsku nelegálně odebíral elektřinu, hrozí mu vězení

Ilustrační snímek

Až pět let ve vězení může strávit jednaosmdesátiletý muž, kterého policie podezřívá z krádeže. Senior měl dva roky...

Boj s obří štikou na Skalce trval přes půl hodiny

Václav Fikar, chebský rybář a spisovatel chytil na Skalce trofejní štiku 118...

Krokodýl. Právě tak rybáři říkají obrovským štikám. O ulovení takového krokodýla sní většina z nich, ale dostat na...

Moje zodpovědnější generace. Více jsme se rvali, vzpomíná Kumstát

Petr Kumstát ze Sparty se raduje z gólu v utkání se Zlínem. S gratulací...

Po dvou protrápených sezonách ve Spartě nechtěl další podstupovat. Petra Kumstáta nezlákala ani možnost rozloučit se s...

Další z rubriky

Sdružení firem odmítá pokračovat v dostavbě chebské nemocnice

Kontrolní den na stavbě chebské nemocnice. Na snímku nový pavilon. (3. ledna...

Dostavba a revitalizace chebské nemocnice za půl miliardy se komplikuje. Sdružení firem EBS-VCES Nemocnice Cheb, za...

Skanzen Doubrava se stal centrem české lidové architektury

Dny lidové architektury Karlovarského kraje. Putování za stavbami chebské...

Poznávat krásy lidové architektury je cílem akce, která v sobotu začala ve skanzenu Doubrava na Chebsku. Karlovarský...

Americkým dědicům patří jen část mariánskolázeňského domu, míní soud

Město Mariánské Lázně má vrátit rodině Leitnerů činžovní dům v Klíčové ulici.

Město Mariánské Lázně netrpělivě čeká na další soudní verdikt v kauze, v níž jde o vrácení domu a pozemků v samotném...

Najdete na iDNES.cz